„Žadateli bylo poskytnuto odškodnění. Bylo přiznáno jako satisfakce jak za omezení osobní svobody během trestního řízení, tak za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním,“ řekla MF DNES Kristina Labohá z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Jaroslav Š. se obrátil na resort s žádostí o kompenzaci loni 16. června, ministerstvo ji vyřizovalo skoro rok.
Nárokoval si 5,439 milionu korun, zda mu však resort vyšel vstříc v plném rozsahu, není jasné. Jak vysokou finanční satisfakci vyplatil, ministerstvo odmítlo sdělit.
„Je to informace, která spadá do jeho práva na ochranu osobnosti a osobních údajů,“ vysvětlil ředitel odboru odškodňování ministerstva Jakub Severa.
Také právní zástupce Jaroslava Š. Vlastimil Tauber zůstal zdrženlivý. „S klientem jsem se viděl a stále nesouhlasí s mediální prezentací této věci, takže se k tomu nebude vyjadřovat,“ sdělil advokát Tauber.
Za den vazby dává stát od 500 do 1 500 korun
Obecně lze říci, že oběti neoprávněného stíhání mohou dosáhnout na dvojí odškodnění. Jednak by jim měl stát vyplatit ušlý zisk, jednak se mohou domáhat kompenzace za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním a pobytem ve vazbě.
Příklady odškodnění
|
V prvním případě je výše zadostiučinění z logicky věci individuální, v druhém případě určil Nejvyšší soud jako přiměřenou částku za den vazby od 500 do 1 500 korun. „Nutno zdůraznit, že se zvlášť odškodňuje újma způsobená omezením osobní svobody, trestním stíháním jako takovým a případně též jeho nepřiměřenou délkou,“ dodala Labohá.
Podle advokáta Narcise Tomáška, jemuž MF DNES případ popsala, je možné se v obdobném případě dočkat kompenzace v řádu milionů korun. „Pokud dotyčný přesvědčivě doloží psychickou, zdravotní, sociální či rodinnou újmu,“ podotkl Tomášek. Že odškodnění muže nebude jen symbolické, plyne i z vyjádření šéfa odboru Severy.
„Pana Š. stát poměrně zásadním způsobem omezil na jeho právech a nebylo by vhodné zasahovat do nich ještě více tím, že se informace, že disponuje částkou, která nebude úplně minimální, bude šířit,“ uvedl.
Jen pro srovnání, například trojice exposlanců ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa z kauzy Nagyová dostala za zhruba měsíční pobyt ve vazbě odškodnění od 507 do 847 tisíc korun.
Není to selhání nikoho, řekla soudkyně
Vražda, kvůli které stanul muž před soudem, se odehrála v únoru 2013 v Ústí nad Labem v části Dobětice. Otce jeho expartnerky pachatel ubodal. Na Jaroslava Š. ukazovaly pachové stopy, nesrovnalosti ve výpovědi a pak odepření další spolupráce s policí a soudem.
„Já jsem to neudělal a ani jsem neměl důvod. Pokud moje bývalá partnerka tvrdí, že jsem to udělal z pomsty, vůbec to není pravda,“ řekl jen u soudu.
Od července 2013 do prosince 2014 byl ve vazbě. Tehdy se policii přiznal Robert Tremel, na kterého ukázala zpětná analýza DNA za nehty oběti. Žalobkyně poté pana Š. pustila z vazby a Tremel posléze dostal 17,5 roku vězení. Muž vysvětloval, že čtyřiašedesátiletého pána ubodal v sebeobraně. „Jen jsem se bránil, bál jsem se o život,“ vypověděl u soudu.
Soudkyně a státní zástupkyně se shodně uvedly, že navzdory prvotnímu stíhání nevinného postupovaly orgány činné v trestním řízení profesionálně.
„To není selhání nikoho. Tahle kauza byla od začátku náročná a komplikovaná, protože v ní nebylo moc důkazů. Naopak musím říct, že policie si s tím dala velkou práci,“ uvedla soudkyně Jana Kurešová, která kauzu vyřizovala.
