„Pracovníci našeho oddělení vymáhání pohledávek jsou dlouhodobě přetíženi množstvím administrativy spojené s vedením celé agendy. Situaci jsme museli začít řešit,“ řekla mluvčí dopravního podniku Jana Dvořáková.
Lidé podniku dluží stovky milionů korun. Ke konci roku to bylo bezmála 221 milionů.
„Částka, která se počítá od roku 1998, se skládá z jízdného, přirážky, soudních poplatků a nákladů na odeslání výzev k plnění,“ uvedla Dvořáková. Oproti roku 2016 suma narostla o 19,7 milionu.
Úspěšnost při mimosoudním vymáhání je z pohledu dopravního podniku minimální. „V rámci něj je zaplaceno v průměru pouze 7,6 procenta uložených přirážek za rok. Je to dáno především skladbou dlužníků,“ dodala mluvčí.
Dlužníky jsou často Slováci migrující do ghett
Mezi dlužníky jsou podle ní lidé z celé České republiky. Početnou skupinu tvoří občané Slovenska, již migrují za svými příbuznými, kteří většinou žijí v ústeckých ghettech.
„Uvidíme, zda spolupráce s advokátní kanceláří toto nízké číslo nějak změní. Jisté ale je, že ubude zátěž pro naše pracovníky, což je klíčové,“ podotkla Dvořáková.
Pokud dlužníci nereagují na výzvy k zaplacení, putuje jejich případ k soudu. Loni dopravní podnik podal 3,7 tisíce návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu. Na jeho základě soud žalovanému uloží, aby zaplatil žalobci (v tomto případě tedy dopravnímu podniku) uplatněnou pohledávku a náklady řízení. Nebo aby proti tomuto rozhodnutí podal odpor, což by znamenalo, že soud musí rozkaz zrušit a nařídit jednání.
„Vzhledem k tomu, že pohledávky za jedním dlužníkem spojujeme do jednoho návrhu, bylo v roce 2017 zažalováno celkem 11 710 pohledávek,“ upřesnila Dvořáková. Pokud nezabere ani soud, přichází na řadu exekutor.
Proti černým pasažérům se dopravní podnik snaží bojovat například povinným nástupem předními dveřmi. V autobusech toto pravidlo platí celý den, v trolejbusech po dvacáté hodině.
