Vedle hydrické rekultivace, kdy se vytěžené jámy postupně zalévají vodou, či zalesňování, jsou právě zemědělské rekultivace jednou z možností, jak využívat desítky kilometrů čtverečních nově vzniklých ploch.
„Potenciál zemědělství na rekultivovaných plochách do budoucna je. Když si vezmete, kolik zemědělské půdy zmizí každý rok kvůli různé výstavbě a kolik půdy kolem lomů leží ladem,“ říká vedoucí oddělení Pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jan Vopravil.
„Dnes se často dělají hydrické rekultivace, které jsou nejlevnější, přitom historicky tento region byl zemědělský. Do budoucna by přitom bylo možné na těchto nových plochách kvalitně zemědělsky hospodařit,“ dodává Vopravil, který se zabývá výzkumem rekultivací a revitalizace půdy.
Problémem nově vzniklých zemědělských ploch je zatím legislativa. Tyto půdy nemají v současném systému bonitace, která klasifikuje půdy do dotačního systému a jednotlivých tříd ochrany, vlastní kód. Často nejsou zapsány ani v zemědělském půdním fondu.
„Snažíme se to změnit a vytvořili jsme ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem nové zatřídění antropogenních půd (půdy, jejichž půdotvorný proces ovlivnila lidská činnost, pozn. red.),“ doplňuje Vopravil.
Po náročné technické rekultivaci, což je navezení jednotlivých vrstev podloží a zeminy, trvá dalších tři až pět let biologická rekultivace, díky níž se obnoví život v půdě.
Během té doby se na ploše pěstují rostliny, jako je vojtěška či svazenka, které zlepšují její kvalitu a propojí jednotlivé vrstvy. Až poté může být pozemek používaný k běžné zemědělské produkci.
Kvalitu půdy na rekultivovaných plochách testuje i Výzkumný ústav hnědého uhlí v Mostě.
„Cílem výzkumu, který probíhal v průběhu celého roku 2019, bylo především zjistit, jak moc má vliv využívání kompostu na zvyšování kvality půdy na rekultivovaných plochách,“ vysvětluje pedolog Michal Řehoř z Výzkumného ústavu hnědého uhlí, který celý výzkum vedl.
Testovaly se různé plochy na vnitřní výsypce lomu ČSA na rozloze zhruba 160 hektarů.
„Vzorky jsme odebírali každého čtvrt roku na dvou rozdílných testovacích plochách. Při této příležitosti jsme zároveň měřili stopové prvky v půdě. Z výsledků vyplynulo, že půdy na výsypkách nejsou kontaminované a v některých parametrech dosahují po aplikaci kompostu kvality orné půdy,“ doplňuje Řehoř.
Například u arzenu naměřené množství neodpovídalo ani obvyklým hodnotám běžným v celé oblasti Podkrušnohoří.
„Arzen tvoří v půdě pod Krušnými horami přirozené geologické pozadí a jeho výskyt je jen minimálně ovlivněn lidskou činností. Na rekultivovaných výsypkových plochách jsou třetihorní půdy 15 až 20 milionů let staré, v té době Krušné hory jako pohoří neexistovaly,“ popisuje Řehoř, proč mají půdy na rekultivacích tak čisté složení.
Mohly by se tu pěstovat i energetické rostliny jako třeba šťovík
„V okolí měst pod Krušnými horami se ale jedná o čtvrtohorní půdy řádově mladší, kde se arzen vyskytuje přirozeně,“ podotýká Řehoř.
„Výsledky výzkumu nás mile překvapily. Můžeme dnes předpokládat, že vše, co na rekultivacích vyroste, je zdravé a nezatížené stopovými prvky,“ komentuje výsledek výzkumu Jiří Křen, technik projektů rekultivací lomu ČSA.
V současnosti se zemědělské rekultivace v okolí lomu ČSA využívají většinou k pěstování sena či pastvě dobytka. Kolem nedalekého lomu Vršany lze spatřit i stovky jabloní, hrušní a ořešáků či bezmála 1 500 lískových keřů.
Pozemky, kterých je po rekultivacích v regionu dostatek, by však do budoucna byly vhodné i na pěstování energetických rostlin, jako jsou šťovíky či sloní tráva, které půdu neničí, naopak jí svým rozkladem dodávají další živiny.
„Z biomasy lze dělat peletky, které je možné spalovat v elektrárnách,“ uvádí Vopravil s tím, že by to mohla být součást nově chystané energetické koncepce státu.
24. července 2015 |
