náhledy
Že se hodiny v celkem uspokojivém stavu dochovaly až do dnešní doby, je zásluha pracovníků na nádraží, kteří se o ně starali. Litinovou konstrukci natírali, sklo čistili, ale hlavně je každý druhý den musel někdo natáhnout.
Autor: muzeum v Děčíně
Před rokem 1891 ještě neplatil jednotný čas; lidé se řídili časy místními, které odpovídaly polohám slunce v daných lokalitách, což však dopravu na železnici velmi komplikovalo. Všemožná složitá opatření se míjela účinkem a teprve díky dohodě vlád německých zemí a Rakousko-Uherska byl zaveden jednotný středoevropský čas.
Autor: muzeum v Děčíně
Nádražní perónové hodiny v Dolním Žlebu, jsou pevně spjaty s německou železniční historií. Rakousku totiž při budování trati Praha – Drážďany došly peníze a tak úsek od hranice až do Podmokel nakonec vybudovala a poté provozovala společnost Sasko-česká státní dráha. Je pravděpodobné, že podobnými hodinami německé provenience byla původně vybavena nástupiště všech stanic na trati až do Podmokel. Do dnešních dnů se však dochovaly pouze jediné.
Autor: muzeum v Děčíně
Jedná se o specifický typ peronových hodin, v německém prostředí označovaných jako „Nasenuhr“, neboť trojúhelníkový tvar litinové konzolové skříně připomíná nos vystupující z fasády. Dva do stran natočené ciferníky umožňovaly pohodlné čtení času téměř ze všech úhlů. Na snímku dobře viditelným otvorem se vkládala petrolejová lucerna osvětlující v noci oba ciferníky.
Autor: muzeum v Děčíně
Samotný hodinový stoj byl umístěn uvnitř budovy. Chránilo jej dřevěné bednění ve tvaru vysoké štíhlé skříně.
Autor: muzeum v Děčíně
Na jedno natažení šly hodiny zhruba 30 hodin.
Autor: muzeum v Děčíně
Vinou světových válek, modernizace železnic a rušení tratí většina „nosových hodin“ zanikla. Do dnešních dnů se dochoval jen nepatrný zlomek. Našli bychom je na několika místech v Německu, ale také v Polsku či Finsku. Většinou se ovšem nacházejí na historických „nostalgických“ tratích, zrušených nádražích či v muzeích. Skutečnost, že v Dolním Žlebu se „Nasenuhr“ dochovaly na plně funkční, ba dokonce mezinárodně významné trati, je naprosto výjimečná a rovná se téměř zázraku.
Autor: muzeum v Děčíně
Hodinový stroj je ukryt ve skříni uvnitř čekárny.
Autor: muzeum v Děčíně
Jedná se o specifický typ peronových hodin, v německém prostředí označovaných jako „Nasenuhr“, neboť trojúhelníkový tvar litinové konzolové skříně připomíná nos vystupující z fasády. Dva do stran natočené ciferníky umožňovaly pohodlné čtení času téměř ze všech úhlů. Na snímku dobře viditelným otvorem se vkládala petrolejová lucerna osvětlující v noci oba ciferníky.
Autor: muzeum v Děčíně
V současné době probíhá oprava a modernizace železniční stanice Dolní Žleb. Děčínské muzeum nabídlo Oblastnímu ředitelství SŽ (Správa železnic) v Ústí nad Labem své odborného zázemí, díky němuž mohla začít záchrana a restaurování peronových hodin. Od května loňského roku je tato významná památka nejen železniční historie v péči specialistů.
Autor: muzeum v Děčíně
Při rekonstrukci nádražní budovy, která právě finišuje, došlo i na hodiny.
Autor: muzeum v Děčíně