„Ministerstvo kultury může zrušit prohlášení věci za kulturní památku pouze z mimořádně závažného důvodu. Havarijní stav jím zpravidla není,“ konstatoval resort v nedávném rozhodnutí, které má iDNES.cz k dispozici.
Na památku ze 17. století je opravdu žalostný pohled. Patrová budova je z velké části bez střechy, místo oken zejí díry, stropy jsou propadlé. Interiér je naprosto zdevastovaný a zahrada zarůstá nálety. „To už dávno není zámek, jsou to trosky,“ poukázal Petr Valenta (Naše vesnice), starosta Liběšic, pod které Dobříčany spadají.
Zámek vystřídal několik majitelů. Posledních deset je vlastníkem Martin Rippl. V době, kdy jej kupoval, byl celý areál už ve velmi špatném stavu. Tehdy pro iDNES popsal, že zde chce vybudovat domov pro seniory. K realizaci se ale nikdy nepřiblížil.
Naopak před lety areál nabídl k prodeji. Následovala žádost na ministerstvo kultury o vyškrtnutí celého zámeckého areálu ze seznamu kulturních památek. Tím by se otevřela cesta k případné demolici.
Majitele se nyní redakci iDNES nepodařilo zkontaktovat. Jeho právní zástupce do telefonu uvedl, že se s redaktorkou bavit nechce. Na otázky zaslané e-mailem nereagoval.
Jak vyplývá ze zamítavého stanoviska ministerstva kultury, žadatel argumentoval mimo jiné tím, že udržovat torzo zámku je neekonomické a že vyřazení se seznamu památek by nikomu nezpůsobilo újmu.
Zpochybnil i historický význam ruiny a domnívá se, že zámek byl na seznam památek zapsán chybně. Úředníkům také napsal, že nikdo nemá peníze a ochotu stavbu opravit. Podle jeho odhadu by obnova zámku vyšla až na půl miliardy korun.
S jeho tvrzením se ministerští úředníci neztotožnili. „Přístup vlastníka, který v objektu nevidí žádné hodnoty, v podstatě ho považuje za neopravitelnou a zřejmě bezcennou ruinu, je to, co ohrožuje kulturní památky nejvíce,“ konstatovala mimo jiné v zamítavém rozhodnutí vedoucí oddělení ochrany kulturních památek Eva Trejbalová.
Majitel nevysvětlil, proč o památku nepečoval
Ministerstvo také poukázalo, že současný vlastník areál koupil v době, kdy už byl chráněn a nacházel se ve velmi špatném stavu, a byl si tak vědom rizikovosti investice.
„Dobrovolně převzal povinnosti vlastníka kulturní památky na své náklady pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji,“ stojí dále v rozhodnutí. Ministerstvo žadateli také vytklo, že nevysvětlil, proč o památku nepečoval a dopustil další zhoršení stavu, kterému šlo zabránit alespoň provizorním zastřešením.
Od tvrze přes zámek a skladiště do zchátrání
|
Proti vyškrtnutí zámku ze seznamu památek se postavila i pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ústí nad Labem, Krajský úřad Ústeckého kraje či stavební úřad v Žatci, jejichž stanoviska si ministerstvo vyžádalo. Tyto instituce se shodly, že celý areál má i přes zchátralý stav velkou historickou hodnotu a je významným urbanistickým prvkem obce i širšího okolí.
„Památka je sice ve špatném technickém stavu, její hodnoty ale přetrvávají a je minimálně částečně zachranitelná, a to včetně rozsáhlého zámeckého parku,“ uvedla Lucie Radová, ředitelka krajského pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem.
Zachraňovat i zdevastovaný objekt – zvláště když jde o několik století starý zámek – má podle odborníků smysl. „V případě, že by byla památková ochrana sejmuta, je téměř jisté, že by stavba definitivně zanikla,“ dodala Radová s tím, že pokud zámek zůstane památkově chráněný, může vlastník na jeho záchranu čerpat dotace.
„Majitelům všech historických objektů poskytujeme zdarma kompletní odborný servis: poradíme jim, jak postupovat při obnově, jaké materiály a technologie použít, vysvětlíme průběh správního řízení, pomůžeme s výběrem vhodných dotačních programů a u dotací ministerstva kultury i s administrací,“ zmínila Radová.
Zachránit jde i ruinu, příkladů je dost
Že jde zachránit i ruinu, ukazují příklady z regionu. Jde třeba o zámky v Mirošovicích na Teplicku a Pětipsech a Polákách na Chomutovsku, Mederův dům či Kapucínský klášter v Žatci a kostely v Siřemi a Radíčevsi na Lounsku. Všechny tyto stavby byly zchátralé a dlouhé roky opuštěné. Jejich vlastníci je opravili, případně jejich rekonstrukce stále probíhá.
Podle Radové současný vlastník zámku v Dobříčanech NPÚ nepředložil žádný plán na záchranu objektu. Tím, jak stavba dál chátrá, bude zřejmě dražší i její obnova.
„Jsem přesvědčená, že náklady si vlastník zvedá sám, protože porušuje své povinnosti, památku neudržuje a nechává ji chátrat,“ uvedla s tím, že rozhodnutí o nezrušení ochrany je nutné chápat i v kontextu toho, že orgány státní památkové péče nemohou svými rozhodnutími takové chování vlastníka památky legalizovat a popřípadě k němu motivovat i ostatní majitele.
Ministerstvo kultury v zamítnutí také konstatovalo, že je vlastním obchodním rizikem, pokud investor zakupuje zchátralou kulturní památku s vidinou následného zrušení statusu kulturní památky a využití uvolněných pozemků ke svým podnikatelským záměrům.
Obecné ohrožení
Není to poprvé, co ministerstvo kultury o sejmutí památkové ochrany rozhodovalo. Na začátku tisíciletí o to zažádala obec Liběšice, a to i přesto, že nebyla vlastníkem zámeckého areálu. Uváděla, že budova je v havarijním stavu, zdi začínají praskat, trámy ve střeše jsou vyřezávány a zbytky plechové střechy při větru poletují po okolí. Protože byl tehdejší vlastník nedostižitelný, jako jediné řešení uvedla demolici zámku z důvodu obecného ohrožení. Žádost ministerstvo zamítlo.
Starosta Valenta by i nyní sejmutí památkové ochrany uvítal. „Já bych to zboural. To je rozvalené kamenivo, upřímně řečeno. Zámek je ostudou naší vesnice. Také ohrožuje okolí, je tam prasklá zeď, rozpadající se arkýře a stojí přímo u silnice uprostřed obce,“ řekl s tím, že přínosnější by byly pro obec stavební parcely. „Já si myslím, že by majitel zámek zboural a vzniklo by tam několik stavebních parcel,“ uvedl.
Ovšem v kontaktu s vlastníkem není. „Jednou jsem mluvil s jeho právním zástupcem, který se ptal na stav zámku a co si o tom myslím. Přímo s vlastníkem jsem se nesetkal,“ dodal Valenta.
14. srpna 2023 |
