Od smrti Jana Palacha, který se upálil 16. ledna 1969 na protest proti komunistickému potlačování svobod, uplynulo 55 let. Zajíc zemřel o měsíc později. Oba chtěli svými činy vyburcovat společnost z letargie.
Autorem skleněné, zhruba pět a půl metru vysoké plastiky zakončené osmicípou betlémskou hvězdou, je známý architekt, popularizátor architektury a herec divadla Sklep David Vávra. Pro Děčín nevytvořil žádnou „nudu“, ale krásné a ožívající dílo.
„Chtěl jsem udělat interaktivní památník, ve kterém by nebyla lhostejnost a patos, ale naopak hravost a radost. Tuto instalaci děláme s vděčností k současnému svobodnému životu, kdy je nám povoleno si hrát,“ uvedl architekt.
Jak bude pomník v určitém okamžiku vypadat, rozhodují sami kolemjdoucí. Skleněný podstavec svítí standardně bíle. Na jeho stranách jsou obrysy dlaní rodinných příslušníků studentů. Jedna dlaň patří neteři Jana Palacha, z druhé strany je obrys dlaně sestry Jana Zajíce.
Pokud se příchozí dotkne obrysu dlaně na straně Jana Palacha, začne se pomník postupně rozsvěcet červenou barvou. Po dotyku na straně Jana Zajíce začne osvětlení přecházet do modré, při dotyku na obě ruce svítí dvoubarevně. Že jde i o barvy trikolory je zřejmé.
Za myšlenkou vybudování pomníku stojí Pavel Randák, člen děčínského farního sboru Českobratrské církve evangelické, a farář Tomáš Matějovský. Mimochodem členem stejné církve byl Jan Palach a je jím i David Vávra.
„Poprvé jsme o pomníku začali uvažovat před pěti lety při přípravách 50. výročí činů obou studentů. Konkrétnější představu jsme měli zhruba před čtyřmi lety, o rok později jsme oslovili Davida Vávru,“ popisuje dobu od prvotního nápadu Pavel Randák. Architekt pak do Děčína jezdil na konzultace a zkoušky pomníku.
První děčínský pomník obětem komunismu
„V našem městě ještě žádný pomník obětem komunismu a totalitních režimů není. Po Janu Palachovi není pojmenovaná ani žádná ulice,“ vysvětluje pan Randák důvody, proč se myšlenkou na pomník začali zabývat. „Říkali jsme si, že chceme Děčínu dát nějaký artefakt, kde se budeme nejen setkávat, ale i si připomínat například okupaci v roce 1968,“ dodává.
Že by se měl návrhu a realizace pomníku ujmout David Vávra bylo prý jasné od samého začátku. Farní sbor proto ani nevyhlásil soutěž na podobu díla. „Davida Vávru jsme oslovili přímo, jeho práci známe, známe i jeho názory a politické postoje. Když jsme ho oslovili, úplně se pro tu myšlenku nadchnul,“ poznamenal Pavel Randák s tím, že architekt měl od samého počátku jejich plnou důvěru.
K malým změnám ale přece jenom došlo. Na skleněném pilíři mělo být podle původního návrhu srdce s plamenem. „Během loňského roku pan architekt dospěl k tomu, že na vrchol umístí osmicípou betlémskou hvězdu. Jsme rádi, je to trošku neutrálnější,“ říká Randák.
Finanční náklady na stavbu pomníku se vyšplhaly na téměř jeden milion korun. Část pokryla vloni vyhlášená veřejná sbírka, část peněz poskytla děčínská radnice. „Sbírka byla úspěšná, pokryla zhruba 10 procent celkových nákladů. Našla se spousta štědrých dárců, kterým patří za pomoc velký dík,“ sdělil Pavel Randák.
Důvody, proč stojí pomník Jana Palacha a Jana Zajíce právě v Děčíně, i když ani jeden neměl k městu žádný vztah, jsou jednoduché. „Pomníků, které jsou na místech, k nimž neměl Jan Palach konkrétní vztah, je pouze několik. Ale míst, která naopak mají vztah k Janu Palachovi a jeho činu, je mnoho,“ je přesvědčen Pavel Randák.
