„Rozhodnutí o variantě se dá očekávat po dokončení procesu posouzení dopadu na životní prostředí EIA v průběhu roku 2019,“ řekla Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které bude investorem stavby.
Předpokládaný termín dokončení dokumentace EIA je v listopadu příštího roku, následovat ale musí její odborné i veřejné projednání, vypořádání připomínek a vydání stanoviska.
Podle ŘSD za průtahy může to, že Ústecký kraj zpozdil proces EIA o posuzování vlivů na životní prostředí s požadavkem na zhodnocení Malšovické trasy.
„V současné době probíhá zpracování studie, která technicky prověří a uvede všechny varianty na srovnatelnou úroveň. Zároveň má být zpracováno geologické a hydrogeologické posouzení, které může významně ovlivnit výběr varianty,“ vysvětlila Ledvinová.
Podle vedení kraje tento požadavek na zhodnocení trasy se všemi připomínkami odborníků byl ale ŘSD odeslán již v říjnu roku 2015.
„Přepracovanou dokumentaci krajský úřad doposud neobdržel. Ale jakmile se tak stane, bude opět zveřejněna a bude se k ní moci vyjádřit veřejnost, dotčené orgány a územní samosprávné celky,“ sdělila mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová.
Tři možné trasy
Ve hře jsou stále tři varianty přivaděče. Takzvaná Nulová varianta vede po trase stávající silnice I/62 z Děčína na Ústí nad Labem, která by se jen rozšířila na čtyři pruhy a na dálnici D8 se napojila u Ústí. Stála by zhruba miliardu a je nejlevnější na stavbu i údržbu.
Varianty přivaděče
|
Magistrát Děčína a kraj až dodatečně přidali Zelenou variantu u Malšovic vedoucí od Děčína na Knínice. Tu původně ŘSD vyřadilo a nyní ji posuzuje znovu.
Vede nedaleko silnice I/13 velmi složitým geologickým územím u vrchu Chmelík. Zelená varianta je jednoznačně nejdražší, protože počítá s tři kilometry dlouhým tunelem. Stát má šest až sedm miliard korun.
Poslední je trasa podél Chrochvického potoka, která má i s 800 metrů dlouhým tunelem stát vyjít na 3,6 miliardy korun. Ovšem také ta vede nestabilním územím. Například v roce 1914 byl na vrchu Chmelík obří sesuv.
„Je to největší sesuvné území v zemi. Aktivní sesuvy byly v okolí plánované stavby zaznamenány také například v roce 1898 nebo v 80. letech 20. století,“ řekl Petr Kycl z České geologické služby.
Podle Děčína takzvaná nulová varianta neuleví dopravě a Chrochvická varianta neuleví obyvatelům, a proto magistrát preferuje „zelenou trasu“. „Až důkladná analýza ukáže, co je možné postavit.
Na tuto přeložku se čeká 40 let, rok navíc nehraje žádnou roli, pokud nás konečně posune ke konečnému rozhodnutí,“ míní děčínská primátorka Marie Blažková.
