Jedním z nejvýznamnějších projektů je cyklostezka Ohře, která je součástí mezinárodní dálkové trasy v délce 290 kilometrů. V rámci Ústeckého kraje se jedná o více než 135 kilometrů. Devět a půl kilometru je v současnosti ve výstavbě, dalších 52 kilometrů se projektuje. Trasa vede od hranic s Karlovarským krajem až k památkám UNESCO v okolí Žatce. Součástí projektu jsou také odpočívadla, nabíjecí místa a stojany pro kola.
Právě na této trase vidí cyklokoordinátor pro Ústecký kraj Pavel Hajšman velký potenciál.
„Kromě dlouhodobé priority, kterou je výstavba cyklostezky podél Ohře, je tu nová priorita schválená radou kraje – rozvoj této páteřní cyklotrasy. Je podle mě v Česku unikátní. Nabízí nejen přírodní lokality, ale i výhledy z cyklostezky. Prochází územím, které právě prochází transformací, a propojuje významné vodní plochy. Začínáme v Kadani, kde je odbočka na Nechranice, projíždíme kolem Kamencového jezera, pokračujeme u jezera Most a téměř končíme na Miladě,“ popisuje Hajšman.
Neméně důležitá je i takzvaná Pánevní cyklostezka, přezdívaná „cyklistická Route 66“. Tato trasa má v budoucnu propojit města jako Chomutov, Most, Litvínov, Teplice a Duchcov. V současnosti je připraveno k výstavbě více než 16 kilometrů a dalších téměř šest je ve fázi projektové přípravy.
Loni vznikly čtyři nové cyklotrasy
Rok 2024 přinesl i vznik čtyř nových dálkových tras – Jezerní cyklotrasy, Severní magistrály, Lužické a Mandavské cyklotrasy. Tyto směry mají jasný cíl: propojit Ústecký kraj se Saskem a vytvořit síť navazujících stezek. Přeshraniční napojení se tak stává klíčovou součástí celého koncepčního řešení.
Ústecký kraj však nenaráží jen na technické nebo finanční otázky. Často se v praxi stává, že obce zvládnou vybudovat svou část cyklostezky, ale problém nastává na hranici jejich území.
„Jsou úseky, kde končí katastr jedné obce, ta další začíná až někde dál, a mezi tím je takové hluché místo. A právě tam nastupuje kraj, který to připraví, projektuje a propojí, aby to celé dávalo smysl,“ vysvětluje hejtman Richard Brabec (ANO).
Aby obce na budování cyklostezek nebyly samy, spustil kraj nový dotační program Oživení cestovního ruchu 2025. V rámci něj je připraveno téměř 39 milionů korun, které mohou směřovat nejen na výstavbu nových úseků, ale i na značení, technická zařízení nebo údržbu stávajících tras.
„Hluchá místa“ pomůže dobudovat kraj
Koordinaci všech aktivit zajišťuje Generel cyklistických tras, strategický dokument, který určuje hlavní síť, napojení na okolní regiony i Sasko a pomáhá zajišťovat financování i spolupráci mezi obcemi. Generel zároveň eviduje právě ona problematická „hluchá místa“, a kraj je podle něj postupně řeší.
Podle statistik projde nejvytíženějšími úseky cyklostezek v kraji až 150 tisíc cyklistů ročně. Nejde přitom jen o rekreační jízdu, ale stále častěji i o každodenní dopravu do zaměstnání.
„Chceme, aby cyklistika byla běžnou součástí života v našem kraji. Aby byla bezpečná, pohodlná a ekonomicky přínosná. Proto podporujeme nejen výstavbu samotných stezek, ale také spolupráci s obcemi, koordinaci projektů i jasnou koncepci, která má smysl,“ uzavřel Brabec.
