"Dětská duše je velmi křehká, a když musí vyprávět o nepříjemných věcech, mělo by to být aspoň v hezkém a přívětivém prostředí," říká Kamila Faiglová, vedoucí odboru sociálních věcí.
Dětský pokojík, jak se místnosti na úřadu říká, vznikl z klasické kanceláře. Stačilo ji vymalovat a vybavit slušným nábytkem, hračkami, knížkami a dalšími doplňky. Úřad to přišlo na pouhé tři a půl tisíce za výmalbu a několik kousků nábytku. Další vybavení přinesli úředníci z vlastních domácností.
"Zaměstnanci dodali hračky a obrázky. Byla to spontánní aktivita, aby se děti, které mohou být zanedbané, z rodin se sociálními problémy, nebo dokonce týrané či zneužívané, necítily ještě víc vystresované z neosobní kanceláře," sdělila Šárka Schönová, chomutovská mluvčí.
Originální místnost budou na úřadě využívat i policisté. Má malou předsíňku, která by mohla být propojená s pokojem polopropustným zrcadlem, aby mohl s dítětem třeba v klidu mluvit psycholog a sociální pracovnice a státní zástupce, kteří mají být přítomní, nebudou dítě při hovoru stresovat.
"Již jsme zde první pohovory s dětmi vedli a potvrdilo se nám, že nové prostředí má na ně příznivý vliv," doplnila Faiglová.
Policie má dětský pokoj dva roky a je s ním spokojená
Již dva roky využívá podobný pokoj vybavený hračkami a knihovničkou i mostecká policie. Speciální hernu využívají policisté z celého regionu.
"Používá se tak dvakrát do měsíce. Většinou pro děti, které jsou obětí trestné činnosti. Rozhodně splnila cíl, s nímž vznikla. Děti tu s policisty lépe spolupracují, lépe komunikují a nejsou tolik vystresované," uvedla Ludmila Světláková, mostecká policejní mluvčí.
Zvláštní dětská výslechová místnost vybavená jako herna vznikla ze dvou malých kanceláří. Nabízí knížky, hračky i tabule na kreslení a další potřeby na malování. K dispozici tu jsou i speciální loutky, které slouží při popisování domácího násilí nebo zneužívání. V místnosti jsou také dvě kamery a mikrofon.
Dění odtud může být snímáno a zaznamenáno pro další využití, aby děti nemusely mnohdy stresující popis nepříjemných událostí opakovat.
"Výslech může z vedlejší místnosti sledovat třeba státní zástupce, soudní znalec, psycholog a samozřejmě rodiče. Zvukový a obrazový materiál, který při takovém výslechu vznikne, bude maximálně autentický a může být při dalším vyšetřování nebo soudním procesu opět využitelný," vysvětlil Jan Valíček, kriminalista, který se právě případy zneužívání nebo týrání dětí zabývá.
