Přišli s tím architekti ze studia Vrtiška a Žák, u nějž si nástin revitalizace lázní magistrát objednal. Tým architektů na něm pracoval více než rok.
„Stáli jsme před otázkou, zda objekt zbourat, či ponechat. Jsme rozhodně proti demolici, stavba má více kvalit. Od výstavby byly lázně v provozu jen 32 let a to je hrozně krátká doba, aby byla takto kvalitní stavba odsouzena k zániku,“ poznamenal architekt Roman Vrtiška.
On i jeho kolegové zanalyzovali současný stav města se zhruba 50 tisíci obyvateli, jeho úskalí a potřeby. Jejich plán pracuje s většinovým ponecháním původního objektu a návratem kulturního a sportovního vyžití.
Architekti chtějí zachovat nosný skelet budovy ze železobetonu, který je velmi kvalitní, a část původních bazénových ploch včetně 50metrového bazénu. Naopak navrhují zbourat přední předimenzovanou administrativní budovu a místo ní vytvořit vstřícný vstupní prostor.
Nebojí se používat moderní materiály – nový plášť budovy navrhují z transparentního materiálu, který by plnil funkci izolace a současně propouštěl světlo. Interiér rozčlenili do několika samostatných prostorových bloků – sportovní sály vhodné třeba pro taneční školu, tělocvičnu, počítají i s wellness centrem.
V 50metrovém bazénu navrhují vytvořit koncertní sál pro 300 návštěvníků a prostor pro městskou knihovnu. Ponechali by bazénové prvky, například stávající skokanskou věž, jež by se mohla stát jedním z charakteristických prvků budovy. Aby byl celek funkční, je podle nich nutné propojit komerční a nekomerční část. V objektu by proto byly i prostory k pronájmu pro restauraci či kavárny.
Odvážný návrh záchrany městských lázní má být podle vedení města prostředkem, jak okresní město dostat na mapu současné evropské architektury.
„Chceme jasně ukázat, že sledujeme evropské trendy a že kvalitní architektura přinese do města nové hodnoty,“ uvedl náměstek primátora David Dinda (Nový Sever).
„Byl jsem zastáncem toho, že pokud nenajdeme řešení co s lázněmi do deseti let od jejich uzavření, měly by se zbourat. Poté co jsem se seznámil s návrhy architektů, jsem pro jejich revitalizaci,“ řekl primátor Marek Hrabáč (ANO).
V 80. letech patřily lázně k nejmodernějším v kraji
Podle Dindy je dalším krokem studie proveditelnosti, která stanoví možné náklady na rekonstrukci, ekonomický provoz, součástí by byla i diskuse s případnými budoucími provozovateli.
V městském rozpočtu jsou na to vyčleněny dva miliony korun. To, zda se město k revitalizaci rozhodne, projednají zastupitelé. Pokud ano, následovala by zřejmě architektonická soutěž.
Na financování revitalizace lázní by chtěl magistrát využít dotace. „Podařilo se je zapsat na seznam brownfieldů, takže jsme připraveni žádat o dotace. Nyní jsme odstartovali diskusi, jakým způsobem lázně zachránit. Náklady jdou do stovek milionů, proto počítáme, že případná rekonstrukce by byla financována vícezdrojově, ne pouze z rozpočtu města,“ sdělil Dinda.
Městské lázně s padesátimetrovým bazénem patřily v 80. letech k nejmodernějším v kraji, výstavba vyšla na 90 milionů. Smysl pozbyly ve chvíli, kdy byl postaven sportovní komplex v lokalitě Zadní Vinohrady s akvaparkem.
Od té doby se vede diskuse, co s opuštěnou budovou. Padly návrhy od demolice po využití na botanickou zahradu či sportovní centrum. Část veřejnosti by si přála původní funkci bazénu obnovit. Podle radnice by ale bylo neekonomické provozovat dva plavecké areály.
