První taková akce se má uskutečnit příští rok. V roce 2019 chce magistrát, vlastník chanovských domů, poslat k zemi blok 3.
„Ten dům je ve velmi špatném stavu, ze zdejších paneláků v nejhorším. Rozhodně do něj nehodláme investovat, ale srovnáme ho se zemí. Příslušný odbor už dostal za úkol zajistit projektovou dokumentaci,“ řekl náměstek mosteckého primátora Marek Hrvol.
Radnice se pokusí získat na demolici bloku 3 dotaci od ministerstva pro místní rozvoj.
V Chanově, který obývají především Romové, padlo už několik zdevastovaných domů, dosud se však vždy jednalo o kompletně prázdné objekty. Dva vybydlené paneláky šly k zemi třeba v závěru roku 2016.
V bloku 3 je nyní 18 obydlených bytů. Lidé z nich by se měli přesunout právě do kontejnerů.
„Chceme pro ty rodiny vytvořit alternativu přímo v Chanově. Chceme nízkonákladovou a zároveň ‚antivandal‘ variantu. Nehodláme stavět bytové domy, které by byly v budoucnu opět rozebírány a ničeny. Rozhodli jsme se proto pro variantu kontejnerového bydlení,“ pokračoval náměstek Hrvol.
Kontejnerů chce město v příštím roce pořídit kolem dvaceti. Kolik za ně zaplatí, zatím není jasné. Ceny se liší. Pohybují se zhruba od 200 do 700 tisíc podle velikosti.
Kontejnerové bydlení proslavil Čunek
Kontejnerové bydlení v Česku proslavil bývalý starosta Vsetína a nyní hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, jenž v roce 2006 přesunul z centra do plechových staveb za město romské neplatiče.
Vedení Mostu vidí v této variantě budoucnost Chanova. „Myslím, že by to měl být trend, že by se to sídliště mělo do takové kontejnerové vesničky proměnit celé,“ podotkl Marek Hrvol.
Po zmíněném bloku 3 by měla demolice potkat také bloky 6 a 10, přičemž i lidé z těchto domů mají najít nové bydlení v dalších plechových objektech. „I tyto paneláky jsou v havarijním stavu a je potřeba to řešit,“ zmínil Hrvol.
Blok 6 je v současné době obsazený z poloviny, blok 10 zhruba ze šedesáti procent.
Radnice věří, že se jí podaří lidi na sídlišti udržet, že se nepřesunou přímo do města, kde je také hodně problémových lokalit. „Budeme se snažit je tam udržet. Podle mého nebude nové bydlení co do komfortu špatné,“ uvedl Marek Hrvol.
Negativní postoj vůči záměru zaujala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Martina Štěpánková. „S rozhodnutím rady města se musím teprve podrobně seznámit, blíže ho neznám. Obecně ale můžu říci, že kontejnerové domy nejsou řešením, naopak vytvářejí segregované prostředí. Lidé mají bydlet ve standardních bytech v běžné zástavbě,“ sdělila MF DNES Štěpánková.
Sídliště Chanov vzniklo v 70. letech minulého století a mělo být vzorem soužití Čechů a Romů. Tento pokus však nevyšel a lokalita měla špatnou pověst už za minulého režimu. Dnes je to romské ghetto. Počet jeho obyvatel lze vzhledem k obrovské migraci jen odhadovat. Jde asi o tisícovku lidí.
21. října 2016 |
