Na seznam zavřených nádraží nyní přibyla nádražní budova ve Varnsdorfu, před níž přitom od konce roku staví moderní vlaky německého dopravce Vogtlandbahn.
"Tak to tu ještě nebylo! Sedmnáctitisícové město, a nemá nádraží. To se nestalo za Rakouska-Uherska, fašistického Reichu ani komunismu," píše na městském webu plném rozzlobených reakcí například Pavlík Staněk.
ZAVÍRÁNÍ NÁDRAŽÍBěhem posledních dvou let ČD zavřely nádražní budovy v Jirkově, Libochovicích, Hrobu, Řetenicích, Mikulášovicích, Dolní Poustevně, Ústí n. L. - sever a nově ve Varnsdorfu. Veřejnou dopravu na severu Čech objednává u ČD Ústecký kraj, letos za ni zaplatí více než 482 milionů korun. Podle smlouvy s krajem však dopravce nemusí uzavírání nádraží s vedením kraje konzultovat. |
Vedení města nad tím bezmocně krčí rameny. "Já se lidem nedivím, že se zlobí, ani nám se zavření nádraží nelíbí. Je to ale těžké, dnes tu jezdí jen pár vlaků a nevíme, jak přinutit dráhy, aby nádraží opravily a něco s ním udělaly," říká místostarosta Josef Poláček.
Důvodem uzavření nádražní budovy je podle ČD to, že se nový dopravce Vogtlandbahn ani objednatel veřejné dopravy, tedy Ústecký kraj, nechtějí podílet na placení elektřiny, vody a dalších nákladů spojených s provozem budovy.
Podle zákona musí dráhy jako vlastník nemovitostí nádraží zpřístupnit všem dopravcům. "Ale zákon nestanovuje povinnost ČD poskytovat tyto prostory zdarma, respektive na vlastní náklady," upozorňuje mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Zájemci o nádražní budovy nejsou
ČD se proto snaží, aby se změnil zákon a zajistil, že se o správu, údržbu, úklid stanic a další služby pro cestující podělí i dopravci.
"Rozhodnuto musí být do očekávaného masivního nástupu konkurence v osobní železniční dopravě. Do té doby musí být nalezen způsob, jak spravedlivě rozúčtovat náklady na správu železničních stanic a zastávek mezi dopravce. Zatím vše hradí České dráhy. V rámci soutěže na trhu však nemůžeme být diskriminováni," říká Pistoriusová.
Přestože prý ČD nepřipravují harmonogram zavírání dalších nádražních stanic, pokud se situace nezmění, další stanice zcela jistě přibudou. Dráhy mezitím uzavřená nádraží nabízejí k pronájmu, zájemci si je mohou i koupit. Jenže ti se nehrnou. Chátrající budovy totiž vyžadují většinou velké investice.
"My o té nabídce ani neuvažovali. To nádraží je staré a obrovské. Dráhy tam měly třicet bytů, byla zde celnice. Co s tím vším?" ptá se Poláček.
TRAŤ DO SASKAJeště na podzim to vypadalo, že z Poustevny konečně vyjedou vlajky do Sebnitz a oba regiony se propojí. To se však zatím nestalo. Česko a Sasko se k železničnímu spojení zavázaly dohodou a SŽDC kvůli tomu už před dvěma lety investovala do obnovy tratě od Šluknova po státní hranici plných 80 milionů korun. |
Město se tak nyní snaží s dráhami vyjednat, aby se cestující dostali aspoň na peron. Po zavření budovy zde totiž zůstala jediná branka v temném koutě u kontejnerů s odpadky. "Jednáme, tu cestu na peron buď uděláme my, anebo dráhy," ujišťuje Poláček.
V Poustevně chtějí nádraží koupit
V nedaleké Dolní Poustevně naopak radnice o pronájem nádraží, které patří Správě dopravních a železničních cest (SŽDC), musela bojovat. Jak totiž vedení města zjistilo, pronajmout si ho chtěli podnikatelé, kteří sem hodlali nastěhovat nepřizpůsobivé lidi.
"Nemáme zájem, aby tu někdo dělal tábor, kam bude odkládat lidi a dál se o ně nebude starat," řekl starosta Miroslav Jemelka. Nádraží nakonec město získalo.
V obrovském objektu sice funguje jen restaurace, protože ale v Dolní Poustevně vlaky končí a začínají, poskytla radnice v budově drahám i byt pro strojvedoucí. Díky tomu je výše pronájmu jen symbolická a městskou pokladnu příliš nezatěžuje.
