Kredenc patřil k pilířům poválečné obnovy vozového parku. Dnes už slouží pouze pro nostalgické jízdy.
Autor: Archiv ČD
Motoráček řady M262.0, kterému se přezdívá Kredenc.
Autor: Archiv ČD
Motorový vůz M 262.0, přezdívaný kraksna, kredenc či ponorka.
Autor: České dráhy
Kraksna, ponorka nebo žhavé trubky, takovými přezdívkami byl častován motorový vůz řady M 262.0. Vozy nasazovaly naše státní dráhy do pravidelné služby již od roku 1949 a dnes, 65 let od uvedení do provozu, jsou ještě v rámci zvláštních příležitostí stále relativně hojně používány. (Motorový vůz M 262.027 ve stanici Ústí nad Labem sever, 19.dubna 1986)
Autor: Jindřich Běťák, Creative Commons
Vozy M 262.0 se vyráběly ve třech postupně modernizovaných sériích, celková produkce se zastavila na čísle 238 kusů. Na výrobě se podílelo mnoho našich podniků, především Královopolská, Tatra, ČKD a Turčianské strojárne Martin. (M 262.056, Pražský motoráček, Praha-Smíchov severní nástupiště, 8. května 2010.)
Autor: Honza Groh, Creative Commons
Motoráček řady M262.0, kterému se přezdívá Kredenc, se vyráběl v ČKD Praha v letech 1949 až 1960.
Autor: Martin Švancar
Výroba první série probíhala v letech 1949 až 1950, celkem to bylo 52 vozů čísel M 262.001 až M 262.052. Vozy jednotlivých sérií rozlišíme i podle vzhledu levé strany přídě a přechodových dveří . U první série byl vstup do předního stanoviště strojvedoucího a do strojovny řešen přes zavazadlový prostor, na levé straně přídě je tedy velké okno a chybí první dveře. Před přechodovými dveřmi je nápadné shrnovací zábradlí. (M 262.007, Bratislava hl. n.)
Autor: Rainer Haufe, Creative Commons
U druhé série (1952 až 1953, 38 vozů, M 262.053 až M 262.090) přibyly na levé straně přídě dveře do stanoviště strojvedoucího a strojovny. Před přechodovými dveřmi je stále archaické shrnovací zábradlí. (M 262.056, Dolní Bousov.)
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Třetí série (1958 až 1960, 148 vozů, M 262.091 až M 262.238) má po celé ploše stejnoměrně zvýšenou střechu, kde jsou umístěny větrací odsávače, a před přechodovými dveřmi jsou výklopné plechy. A aby to nebylo tak jednoduché, došlo v osmdesátých letech u některých vozů k výměně motoru za jiný typ, a tak vznikla řada 262.1. Při změně značení drážních vozidel v roce 1988 z řady M 262.0 stala řada 830 a z řady M 262.1 řada 831. Dnes, kdy tyto motoráky jezdí u historických železničních spolků, mají opět značení řad podle původní Kryšpínovy metodiky.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Při remotorizaci v osmdesátých letech dostaly M 262 motory používané v říčních remorkérech. Proto se těmto motorákům říká také loďáky.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Přezdívka žhavé trubky upozorňovala na jednu nectnost stroje, prý se rád vznítil a shořel. Anebo možná špatně chladil, kdo ví...
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Tento motorák vás bezpečně doveze do cíle za každého počasí. Pokud tedy neshoří. Ale dost bylo strašení, autor nikdy žádný hořet neviděl.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Vlak opouští nádraží Dolní Bousov a míří na Mladou Boleslav. Souprava je tažena motorákem řady M 262.0 druhé výrobní série, následují dva přípojné vozy Bix (Balm) a na konci je motorák řady M 262.1 (remotorizovaný kus z řady M 262.0 třetí série).
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Dnes se můžete ponorkou svézt při mnohých nostalgických jízdách pořádaných železničními spolky. Některé jezdí v režimu, který nemá daleko k pravidelné dopravě. Určitě vám nebude dělat problém najít si svůj motoráček, ať už bude pražský, kokořínský, polabský, lužický, či jiný.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Souprava ponorky s Bixem u Mladějova v Českém ráji, stejná jako na předchozí fotografii
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Nostalgické jízdy kolikrát vedou i po tratích, které se pro pravidelnou dopravu už nepoužívají. Na fotografii vidíme loďák M 262.1002 na trati Kopidlno–Dolní Bousov.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
V dobách své největší slávy bývalo nádraží Dolní Bousov „významným železničním uzlem“, dnes je ospalým provinčním nádražíčkem.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Pár technických údajů k řadě M 262.0: svařovaná vozová skříň ocelové konstrukce tvoří s pevným rámem jeden celek uložený na dvou dvounápravových podvozcích. Dieselový motor má maximální výkon kolem 300 kW. Přenos výkonu na hnací nápravy je elektrický přes generátor a dva trakční elektromotory umístěné v zadním hnaném podvozku. Přepravní kapacita udává 56 míst k sezení a 24 míst k stání.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Motoráček na Pražském semmeringu
Autor: ROPID
Před lety začínal „Boleslavský motoráček“ se soupravou čtyř vozidel. Dnes se jmenuje „Kokořínský“ a je tvořen jedním motorákem a případně jedním přípojným vozem.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Z označení M 262 vyčteme: M – motorový vůz, první číslice – 2 hnací nápravy, druhá číslice - (6+3)x10 znamená maximální rychlost 90 km/h, třetí číslice 2+10 znamená hmotnost 12 tun na nápravu.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Dokud budou u nás nadšenci starající se o historická drážní vozidla, budou naši krajinu brázdit i ponorky.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Motorový vůz M 262.0, přezdívaný kraksna, kredenc či ponorka.
Autor: České dráhy
Motorový vůz M 262.0, přezdívaný kraksna, kredenc či ponorka.
Autor: České dráhy
Motorový vůz M 262.0, přezdívaný kraksna, kredenc či ponorka.
Autor: České dráhy
Motorový vůz M 262.0, přezdívaný kraksna, kredenc či ponorka.
Autor: České dráhy
Motorový vůz M 262.0, přezdívaný kraksna, kredenc či ponorka.
Autor: České dráhy
Motorový vůz M 262.0, přezdívaný kraksna, kredenc či ponorka.
Autor: České dráhy