Ani během loňského extrémního sucha Černý potok nevyschl. Oblast Černé louky zůstala vlhká a tůně byly naplněny vodou.

Ani během loňského extrémního sucha Černý potok nevyschl. Oblast Černé louky zůstala vlhká a tůně byly naplněny vodou. | foto: archiv AOPK ČR, RP Správa SCHKO České středohoří

Potoku vrátili původní koryto a jeho široké okolí je i za sucha zelené

  • 7
Podmáčené louky, mokřady a rašeliniště v přírodní rezervaci Černá louka na hřebeni Krušných hor už ani při vysokých teplotách a nedostatku srážek nevysychají. Obnovený tok Černého potoka do původního meandrujícího koryta vzdoruje i současnému suchu.

Přesně před deseti lety zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) mezi Komáří hůrkou a Adolfovem na Ústecku rozsáhlý projekt, jehož cílem bylo obnovit původní charakter místa a zpomalit odtok vody z krajiny.

Výsledky se dostavily a obzvlášť v posledních suchých dnech nelze přehlédnout zelenou trávu a tisíce kvetoucích bylin.

„Ani během loňského extrémního sucha Černý potok nevyschl. Oblast Černé louky zůstala vlhká a tůně byly naplněny vodou. Potvrdilo to úspěšnost celého revitalizačního projektu,“ s potěšením konstatuje Petr Kříž z AOPK.

„Svěží okolí potoka je důkazem, že vracet vodním tokům jejich přirozený charakter má smysl. I letos voda v české přírodě chybí, ale zde na Černé louce to není vůbec znát, stejně tak i níže po proudu,“ dodává Kříž.

Historicky lidé využívali lokalitu Černé louky především k pastvě dobytka. Po válce a odsunu původního německého obyvatelstva obhospodařování luk postupně upadalo.

V 80. letech minulého století pak byly kvůli rozsáhlým melioracím zničeny menší přítoky Černého potoka a odvodněno celé okolí. Tento zásah sloužil paradoxně jako kompenzace za ztracenou zemědělskou půdu v místech uhelných velkolomů na úpatí Krušných hor.

Na základě historických dat odborníci obnovili původní meandrující koryto potoka. Zaslepili meliorační trubky, vytvořili více než 70 nových tůní a vymodelovali terén. Přibylo na 500 stromů a keřů.

Cílem bylo obnovit narušený vodní režim a zároveň poskytnout vhodné podmínky všem rostlinám a živočichům, kteří k životu potřebují mokřadní prostředí.

Z ptáků tu lze spatřit jeřába popelavého či bekasínu otavní, což je druh bahňáka.

Celkové náklady na obnovu přírodní rezervace, která je součástí evropsky chráněných území Natura 2000, byly přibližně 6,5 milionu korun.