Čajový specialista a prodejce Dan Drechsler | foto: soukromý archiv

Na kvalitní čaj z druhého konce světa čeká prodejce i tři čtvrtě roku

  • 1
Kouzlu kvalitních sypaných čajů poprvé podlehl už jako student, později pracoval v čajovnách v Teplicích, v Praze i na Slovensku. Dan Drechsler, majitel a zakladatel teplického obchodu Dandy’s Tea, dováží čaje z Číny, Japonska, Indie, Nepálu či Gruzie. O čajování dokonce píše svůj blog.

„Je to práce jako každá jiná, musím plánovat, řešit ekonomiku, fungovat. Nemám rád, když někdo říká, že je to koníček, to pak zavání amatérismem. Mrzí mě, že z pohledu legislativy v Česku neberou čajový svět úplně vážně. Koukají se na nás jako na nějaké blázny z čajoven,“ říká muž z Lomu u Mostu.

Prodejce má vždy k dispozici maximálně 30 druhů čaje. „Jsou to ty, které sám piji, oblíbil jsem si je a mohu garantovat jejich stabilní kvalitu. Neumím prodávat čaje, které mi nechutnají. Lidé poznají, když se jim snažíte jen něco prodat,“ vypráví Drechsler.

Často musí za objednané zboží zaplatit předem a pak i tři čtvrtě roku čeká, než čaj na druhé straně planety někdo sklidí a pošle letadlem. 

„V Asii, Africe i Japonsku se dá najít zajímavý čaj, aby ho člověk mohl přinést na trh. Moje výhoda je v tom, že je tu generace lidí, kteří byli vychovaní čajovnami, získali základní návyky, a teď vyhledávají speciálnější čaje a moc nehledí na peníze,“ líčí.

„Kupuji základní čaje, kde vyjde kilogram v řádu stokorun, ale i raritní či soutěžní čaje, kde už cena šplhá i na 30 tisíc korun a výše. Rozptyl je obrovský,“ přibližuje.

Vztahy s dodavateli má propracované, chodí mu vzorky a může si vybírat. Do zahraničí létá jen v případě, kdy je to potřeba.

Pytlík ze supermarketu u něj nenajdete

„Dodavatelé vás chtějí jednou za čas vidět. Občas létám já za nimi, občas oni za mnou. Nedávno jsem měl doma návštěvu z Číny. A letos se chystám do Japonska,“ vypráví Drechsler

Sám ale přiznává, že čaj nepije každý den. „Stalo se mi, že jsem ho nepil třeba i týden. Když mi není úplně dobře, tak ho omezím, protože pít hodně čaje, když je člověk nemocný, nemusí být dobré. Může vás překyselit,“ vysvětluje.

Oblíbený čaj prý nemá, ale rád si vychutná Sheng Pu-Erhy, zelené lisované čaje z jihovýchodní Číny. Naopak čajový pytlík ze supermarketu u něj nenajdete. 

„Ale ne každý čaj v pytlíku je špatný. Mnohem více mi vadí, že jsou pytlíky lepené lepidlem nebo jsou na nich kovové sponky. To pak louhujete nitku, papír, lepidlo, železo. A to pijete,“ upozorňuje. 

Jsou ale i firmy, které do nich dávají poměrně kvalitní čaj. „Doba je prostě taková, nikdo nemá čas si před prací zalévat nálevy v konvičce a pohrát si s čajováním,“ míní Drechsler.