„Naše agáve jsou staré přibližně dvacet let a rostou tu od té doby, co se skleník postavil. Protože kvetou jednou za život, musí si nastřádat dostatek živin a energie, aby vůbec měly sílu vykvést, což může trvat třeba i padesát let. To, že už v této době obě kvetou, je svým způsobem překvapení i pro nás,“ říká kurátor botanické zahrady Jan Ptáček.
Váha dospělé rostliny agáve černozelené (agave atrovirens) může být až dvě tuny a jednotlivé listy mohou dosáhnout délky 4,5 metru a váhy 45 kilogramů.
„V současné době už rostliny mají poupata a postupně se budou objevovat i květy, které budou moci návštěvníci obdivovat v následujících týdnech. Proces kvetení u agáve je ale dlouhodobější, chvilku totiž trvá, než květenství doroste své maximální velikosti, později se začnou rozvíjet jednotlivé květy a po opylení dojde ke vzniku semen. Až rostlina celý tento proces dokončí, odejde do věčných lovišť. Agáve kvete žlutými drobnými květy, které samy o sobě nejsou moc nápadné, o to nápadnější je však celé obrovské vysoké květenství. To může být vysoké až 12 metrů,“ popisuje Ptáček.
Obrovská květenství přitahují velké množství opylovačů od hmyzu přes ptáky až po netopýry živící se nektarem, takže se agáve nezaměřují na samoopylení. Navíc u nich dochází k časovému oddělení samčích a samičích částí. To znamená, že jako první se vyvíjejí tyčinky s pylovými zrny. „V případě experimentálních studií zkoumajících opylování u agáve se došlo ke zjištění, že u ručního opylování vznikne mezi 15 až 23 procenty životaschopných semen, u samoopylení pak nemusí vzniknout žádná životaschopná semena,“ poznamenává odborný asistent Jan Ježovica.
Botanická zahrada v Teplicích chystá proměnu, spolupracuje s Olgoj Chorchoj |
Agáve se však ještě vedle semen rozmnožuje vegetativně, takže si vedle sebe udělá takzvaná miminka, která vezmou roli jakési pojistky. Semena z květů jsou však podle Ptáčka pro budoucí generaci lepší.
Kvetoucí agáve je možné navštívit v teplickém xerickém skleníku, který představuje rostliny pocházející z oblastí vystavených dlouhodobému suchu. „Agáve černozelená je doma v Mexiku, přesněji v mexických státech Oaxaca, Puebla a Veracruz. U nás tyto rosliny potřebují skleník, ale přes léto se dají i tady pěstovat venku. Mráz však nesnesou,“ doplňuje Ptáček.
Agáve černozelená je známá jako rostlina využívaná k výrobě mezcalu, alkoholického nápoje původem z Mexika, který je „bratrem“ mnohem známější tequily. Před pálením alkoholu se rostlina udí a výsledkem je nakouřená chuť nápoje.
