„Je to ta nejzazší možnost, ale vše teprve ukáže současný detailní průzkum mostu. Původně byl postavený tak, že střed byl vyztužen na velkou zátěž, protože uprostřed jezdily tramvaje. Pak se ale vybetonoval a těžká doprava jezdila po obou částech a ty méně vyztužené se nyní lámou,“ popsal odborník.
Kraj loni nechal kvůli odpadajícímu betonu natáhnout pod mostem sítě a opravit dilatační spáry. Letos od března navíc všechny autobusy a trolejbusy po mostě jezdí v obou směrech pouze středem a jejich vjezd řídí semafory (podrobně v článku Dostat se v Ústí přes Labe je složitější, Benešův most má jiný režim). Vozy nad 3,5 tuny sem nesmí vůbec.
„Ústecký kraj odmítá poplašné zprávy o stavu mostu. Kraj si byl vědom potřebnosti rekonstrukce, a proto včas nechal připravit podrobnou diagnostickou analýzu. Následně přistoupil hned k řadě opatření, která mají zajistit bezpečné fungování mostní konstrukce až do samotné velké rekonstrukce,“ uvedla mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
Krajský úřad podle ní nikdy nemluvil o plánech most zbourat a postavit místo něj nový. „Všechna opatření ulevují jeho zatížení. Nově zrekonstruovaný most bude připraven na navýšené celkové zatížení pro zajištění silničního provozu bez omezení,“ upozornila mluvčí kraje.
Největší stavba ocelového oblouku
Přípravu rekonstrukce a průzkum mostu pro kraj připravuje firma Valbek, jejíž zástupci se nesmí ke stavu mostu vyjadřovat. I způsob řešení problému je citlivé téma.
„Bohužel vám nemůžeme k uvedené problematice sdělit žádné informace. Podle konzultace s objednatelem dokumentace se máte obrátit přímo na něj,“ sdělil MF DNES Jaromír Drašar, ředitel ústeckého střediska firmy Valbek.
Most Dr. Edvarda Beneše byl dostavěn v roce 1936 a tehdy se jednalo o největší stavbu ocelového obloukového mostu v Československu.
Vozovku měl ovšem z borových, olejem impregnovaných špalků, které sice za mokrého počasí klouzaly, ale most tolik nezatěžovaly. Až v roce 1968 byly nahrazeny betonem a asfaltem.
Při rekonstrukci je počítáno s výměnou železobetonové mostovky i se zesílením závěsů hlavní obloukové konstrukce. Na veškerých částech bude také provedena protikorozní ochrana.
Oprava potrvá rok a půl
Rekonstrukce má trvat 1,5 roku a podle loňských plánů měla začít příští rok. To se podle Dosedělové zřejmě kvůli řadě termínů výběrových řízení nepodaří. Kraj navíc potřebuje od banky získat úvěr 1,5 miliardy korun, z něhož bude financovat opravy škol i mostů v Ústí a Roudnici nad Labem.
Zatím jistotu financování zřejmě nemá, protože ve smlouvě s firmou Valbek upozorňuje: „Objednatel je oprávněn prodloužit dobu provádění díla, pokud to bude nutné z důvodu potřeby posílení rozpočtu Ústeckého kraje“.
Kdy se tedy opravdu na mostě začne pracovat a jak bude v Ústí fungovat doprava, neví ani ústecký magistrát.
„Kraj zatím příliš nekomunikoval a opravdu nevíme, jak a na jak dlouho bude doprava omezena,“ sdělil Jiří Madar, náměstek primátorky města, které po kraji chtělo, aby po dobu opravy byl přes řeku postaven prozatímní pontonový most.
Kraj místo toho navrhl, že postaví samostatnou lávku pro pěší a cyklisty, která by mohla být i trvalá a zajistila by chybějící spojení centra a Labské cyklostezky pro kola místo zvažovaného rozšíření mostu. Pak od toho ustoupil, na jednání minulý týden ale oznámil, že to znovu zvažuje.
„Kvůli opravě mostu stejně nějaká lávka postavena být musí. Tato varianta je podle územního plánu možná a vyjde na stejné peníze jako rozšíření mostu,“ podotkl Madar. Pokud lávka postavena nebude, most se rozšíří na každé straně zhruba o metr.
