"Mnozí Litoměřičané dnes neznají pohnuté dějiny této lokality. Svým projektem na ně chci upozornit a přispět do diskuse o možné podobě pietního místa," řekl Landa, který návrh možného památníku zpracoval jako diplomovou práci.
Památník by upozornil na 4,5 tisíce lidí, již zahynuli na konci druhé světové války v dolu, kde v otřesných podmínkách pracovali pro německý zbrojní průmysl.
Landa za svou práci získal na Technické univerzitě v Liberci cenu rektora, sám však upozorňuje zejména na symboliku a psychologii celého tématu.
"Akt vysazení stromu, který symbolizuje lidskou oběť, může pomoci zahojit staré rány. K uzdravení traumatické paměti zde dochází prostřednictvím rituálního jednání návštěvníků, kteří budou sami sázet stromy do ovocného sadu," přibližuje.
Nápad ocenil i starosta
A jaké stromy by Sad smíření tvořily? "Původně jsem uvažoval o ovocných stromech, ale praktičtější by bylo spíše něco neplodivého," dodal.
Vizualizace projektu je nyní k vidění na konci expozice Důl Richard v proměnách času, kterou ve zhruba 150 metrů dlouhé podzemní chodbě pod budovou radnice provozuje Centrum cestovního ruchu Litoměřice.
Nápad ocenil i starosta Ladislav Chlupáč. "Je to krásná myšlenka. Třeba se v budoucnu najde investor, který by ji zrealizoval," říká.
Expozice Důl Richard v proměnách času připomíná historii i současnost vápencového dolu nacházejícího se na vrchu Bídnice, kde za války nacisté vybudovali tajnou továrnu a který se nyní využívá jako skladovací prostor pro nízkoradioaktivní odpad.
