Objekt je v havarijním stavu. Na první pohled je patrné, že se kácí k jedné straně. V rákosové střeše jsou díry a částečně se sesouvá.
„A poškozeny jsou i některé dřevěné trámy,“ přibližuje stav největšího obytného stavení ve skanzenu jeho vedoucí Karolína Klinecká.
Dům vznikl v roce 1990 jako kopie obydlí lidí žijících 4 400 let před naším letopočtem. Stavěl ho tým experimentálních archeologů pod vedením Ivany Pleinerové.
Za pomoci starých nástrojů a dávnými technikami postupně vybudovali celkem čtyři kopie obydlí od doby kamenné až po slovanskou éru. Dům z mladší doby kamenné prezentuje způsob života lidí kultury s vypíchanou keramikou.
Byly to první stavby trvalého charakteru. Přelom starší a mladší doby kamenné spočívá především v přechodu způsobu života od lovců a sběračů k zemědělství.
Pralidé byli zručnější, než se myslelo
„Zatímco lovec či sběrač byl nucen migrovat se zvěří a podle ročních období, zemědělec na jednom místě pobýval dlouhodobě. Z mobilních přístřešků tak lidé přešli k větším a bytelnějším stavbám,“ připomíná Klinecká.
V rámci generální opravy budou řemeslníci vycházet z nejnovějších archeologických poznatků.
Nyní je dřevěná konstrukce svázaná provazy z hovězí kůže. Novější archeologické nálezy ukázaly, že lidé v mladší době kamenné byli mnohem zručnější, než se vědci domnívali před třiceti a více lety.
„Jejich stavby byly technologicky dokonalejší a uměli už používat tesařské spoje, které známe dodnes,“ říká Klinecká.
Oprava začala o uplynulém víkendu a zapojit se do ní mohla i veřejnost. Prvním krokem plánu bylo rozebrat rákosovou střechu a odstranit další poškozené části.
Rekonstrukce pod dohledem archeologů
Stavbu nové střechy a položení rákosové krytiny už budou mít na starosti odborníci pod dohledem experimentálních archeologů.
Archeologický skanzen Březno u Loun, který spravuje Oblastní muzeum v Lounech, je v České republice unikátní datem svého vzniku. Právě zde se zrodila československá experimentální archeologie.
Archeologický průzkum tu probíhal od poloviny 50. let minulého století. Po rozsáhlém bádání pak vědci pod vedením archeoložky Ivany Pleinerové aplikovali poznatky do praxe.
Zkoušeli tavbu železa, vypalování keramiky, funkci obilních jam nebo tkaní látek. Experimentální stavební práce probíhaly od 80. do počátku 90. let. Některé experimenty tu provádějí i nyní, například pěstování pravěkých obilnin (psali jsme o tom zde).
„Pořádáme tu také různé akce s cílem přiblížit život našich předků. Do budoucna plánujeme rozšíření areálu a především vybudování lepšího zázemí pro návštěvníky,“ dodává ředitel lounského muzea Jiří Matyáš.
