O řadu let později patřila Lilli Hornigová k 1 500 vědcům, kteří v USA pracovali v projektu Manhattan na vývoji atomové bomby. Vedli závod na život a na smrt s atomovými vědci nacistického Německa.
„Chtěla jsem vrátit paměť místa do ústeckých ulic a zpřítomnit tuto zajímavou osobnost z dějin města. Myslím, že většina Ústečanů ani neví, že tady žila žena, která se podílela na porážce nacismu, působila na americké akademické půdě a bojovala zde i za práva žen,“ říká Michaela Valášková, která pracuje jako pedagogický asistent na univerzitě UJEP.
Osobnost Hornigové představil ve své nedávno vydané knize „Neznámí hrdinové mluvili i německy“ muzejník a historik Martin Krsek. Řadu podrobností z dětského života Lilli se Krsek dozvěděl v roce 2015 z e-mailových rozhovorů.
„Do Ústí se nikdy nevrátila, ale vyprávěla, že si město někdy prohlížela na satelitních mapách. Hledala například tržiště, kde lidé prodávali mláďata domácích zvířat, ale maminka jí nikdy nedovolila si nějaké vzít domů. Nebo že naproti domu byl tenisový klub a na zimu kurty zalévali vodou a zda se naučila bruslit,“ uvádí (čtěte též rozhovor Martina Krska s Lili Hornigovou pro MF DNES).
Fotografie Lilly pro svoji knihu Krsek získal od jejího syna, protože Lilly zemřela 17. listopadu 2017.
Rodiče Lilly byli vzdělaní němečtí židé Erwin a Rascha Schwenkovi. Matka byla lékařka a otec uznávaný chemik, který v roce 1916 dostal lukrativní nabídku práce v ústecké chemičce.
Před koncentrákem je zachránila práce v USA
V roce 1929 se rodiče vrátili do Berlína a v roce 1933 farmaceutická firma Schering-Kahlbaum jejího otce i s rodinou poslala založit výzkumnou laboratoř v pobočce firmy do New Yorku. Zachránila je tak před nacisty. V té době bylo Lilly 13 let.
„Vyprávěla, že se anglicky naučila rychle a dělala mamince překladatelku, protože ta věřila, že Hitler je epizoda a brzy se bude moci vrátit do milovaného Berlína,“ přiblížil Krsek.
Po několika letech se Lilly při studiu na Harvardu seznámila s talentovaným chemikem Donem Hornigem, kterého si o rok později vzala.
Ohromená výbuchem podepsala petici o nepoužití zbraně na lidi
Hornig dostal nabídku zapojit se do tajného vědeckého projektu Manhattan, ve kterém na vývoji atomové bomby pracovalo 1 500 vědců. Na rozdíl od manžela Lilli nepůsobila přímo v nejužším týmu.
V květnu 1944 jeli manželé do Los Alamos a jejich úkolem byl vývoj plutoniové bomby Fat Man použité při bombardování Nagasaki.
První testovací jaderný výbuch na světě zvaný Trinity proběhl 16. července 1945 v Novém Mexiku. Bomba měla chemické výbušniny tvarované podle výzkumu Lilli a celý systém řízení výbuchu byl navržený jejím manželem.
Výbuch Lilly sledovala s kolegy z 200 kilometrů vzdálených hor. Ohromená silou výbuchu spolu s dalšími vědci z projektu podepsala petici žádající prezidenta USA, aby tuto zbraň nepoužil na lidské cíle, pouze demonstrativně.
6. srpna 2015 |
