Platí stále, že 5<7? I v Evropském parlamentu?

Já jen jestli není formulace "NĚKOLIK(=7) minut navíc během MNOHA(=5)hodinové cesty autem" z kanceláře p. Niedermayera pro uvádění věcí na pravou víru také trošku vyvoláváním "dojmů". On totiž "pohled na data" ani "přesný odhad" nestačí. Realita je podstatně méně přívětivá, a to dokonce i když jste eurokomisařem s ID.7, služebním řidičem a zajištěným nabíjením v obou destinacích.

Pro obyčejné smrtelníky pak realita všedního dne nekompromisně káže dobíjení na cestě se (pokud jen možno) vyhnout. Už jen proto, že nechcete trápit baterii rychlonabíjením ani platit mzdu a cestovní náhrady za delší prostoje. Za akční rádius vozidla je proto u služebních BEV rozumné považovat (necelou) polovinu deklarovaného dojezdu...

Ano, pana prezidenta.

Snad abyste sám zkusil a přinesl nějaké konkrétní počteníčko, nebo třeba i trestní oznámeníčko. Protože jinak je to jen ...plivnutí.

Opravdu myslite, že veřejnoprávní média trpí podzaměstnaností?

Data z trhu práce ale říkají něco jiného. Ve vystudovaném nebo příbuzném oboru zůstává dlouhodobě cca 60-70 % absolventů VŠ. Tento údaj se velmi liší napříč obory:

Lékařské a zdravotnické obory: přes 90 %

Právní obory: cca 85 %

Technické a IT obory: cca 75-80 %

Ekonomické obory: cca 50-60 %

Humanitní a umělecké obory: cca 40 %

Přestože jsou absolventi humanitních a uměleckých oborů na chvostu tohoto žebříčku, většinově jde samozřejmě také o nadané a schopné lidi. Trh práce je velmi "hladový", proto máte pravdu, že "práci mají, firmy je chtějí a platí je dobře". Zároveň ale platí, že se "minuli" vzděláním. Z veřejných prostředků vystudovali obor, kterému se pak nevěnují. Pokud by cílili lépe, zaměstnavatelé by je chtěli ještě více a platili ještě lépe.

Jako bohatá společnost bychom měli podporovat vzdělávání ve všech oborech. Zpětnovazební mechanismy, které pomáhají udržet strukturu absolventu s potřebami společnosti a trhu práce, jsou ale evidentně slabé a pomalé...

Ano, ekonomicky výkonnější regiony významně pomáhají těm slabším (solidární prvek), ale zase ne natolik, aby o svoji výhodu přišly (zásluhový prvek). Jen díky tomu můžeme v celé ČR používat společnou měnu, aniž by to vedlo k vylidnění nebo výrazné zaostalosti některých regionů. Na úrovni EU se o totéž snaží kohezní fondy, jejich rozsah by ale musel být řádově vyšší, aby to kompenzovalo ekonomickou divergenci, kterou jinak přijetí společné měny způsobuje. K "optimální měnové zóně", tedy oblasti vhodné pro společnou měnu, ale EU chybí i dostatečná mobilita pracovní síly.

O fiskální unii (finanční transfery z bohatších zemí do chudších) Evropané nestojí. Mobilita pracovní síly je (až na špičkové profese) omezena na blízké příhraničí nebo má výrazně negativní sociální dopady (např. řečtí vysokoškoláci nenajdou adekvátně kvalifikované pracovní uplatnění a odcházejí natrvalo do zahraničí). Společná měna je proto v aktuální fázi evropské integrace výrazně předčasný a škodlivý prvek,

Formálně se v pořadech veřejnoprávních médií dodržuje dekorum. Z dezolátů jsou ve studiu rázem jen dezorientovaní lidé, neschopní rozlišit pravdu od lži, kteří bohužel podlehli manipulacím a propagandě. Už ne svině. To zase až mimo studio. Až tak hloupí tihle novináři ani hosté totiž nejsou. Dlouhodobý bias k jednomu konkrétnímu politickému proudu je ale i tak zřetelný. Svědčí o něm např. kariérní rotace řady novinářů mezi veřejnoprávními médii a médii stejného proud (Deník N, Aktuálně.cz, Respekt, Seznam Zprávy, Hospodářské noviny apod.), jen výjimečně médii z proudů jiných. Kdo ale nechce, mezi řádky nečte. Existuje-li jen černá a bílá, pak ano, zdají se nestranní.

Nevím jak p. Procházka, já ale tehdy hlasoval pro vstup ČR do EU a tím i pro přijetí závazku přijmout euro. Každý děláme chyby, no ne? Rád bych to odčinil a dnes hlasoval lépe...

Závazek je naštěstí velmi formální a k jeho naplnění není ČR oficiálními cestami z EU nijak vyzývána. Na místě proto nejsou žádné výčitky. Dobrým příkladem je Švédsko, které se zavázalo přijmout euro už při svém vstupu do EU v roce 1995. V roce 2003 (tedy ještě před vstupem ČR do EU) ovšem Švédové v referendu přijetí eura odmítli. Švédsko se proto od té doby záměrně neúčastní systému ERM II a nadále si, v souladu s většinovou vůlí voličů, udržuje vlastní měnu.

Dvě půlhodinky (tam a zpět). Pointa je ale jinde - nechutná jim jejich vlastní medicína, kterou ordinují i těm, kteří podobné trasy pendlují mnohem častěji, z mnohem smysluplnějších důvodů a na auto za milion nedosáhnou (dotace nepomohou - jsou jen dluhem a ve výsledku vše zdražují).

U dojezdu 300 km jste neuvedl, při jaké rychlosti. Loudat se např. 110 km/h místo 130 km/h znamená na trase 440 km ztratit 37 minut, ale ušetřit si podobně dlouhé dobíjení (čistého času - od odbočení z dálnice po připojení zpět). Závislost je zajímavá (a složitá - Váš jednoduchý předpoklad "vyjíždím s plnou a dojedu s prázdnou" je dost optimistický a v průměru nedosažitelný) a znamená nižší "efektivní maximálku" (se započtením nabíjení/tankování) BEV oproti klasice. To většinou úplně zabije proklamované úspory provozních nákladů, protože při služebních jízdách běží cestujícím mzdy a často i cestovní náhrady.