Znovu a znovu prohrával, přesto vytáhl Čínu mezi velmoci

Politická kariéra architekta čínských ekonomických reforem Teng Siao-pchinga byla plná úspěchů i pádů. Jeho syn skončil zmrzačený, on sám strávil roky v nuceném exilu mimo Peking.

Teng Siao-Pching během setkání s americkými představiteli v USA v lednu 1979. V pozadí je rozostřený Jimmy Carter. | foto: White House Archive

Obálka knihy Karla Pacnera „Státníci a zločinci XX. století“, ze které pochází tento text.

První díl popisoval cestu Teng Siao-pchinga roky občanské války, kdy vítězství komunistů v Číně zdaleka nebylo jisté. Tengovi se ovšem málem stály osudnými roky, kdy „Strana“ měla moc již pevně ve svých rukou. Zemi i komunistické kádry totiž čekal šok a dozvuky neuvěřitelných politických a ekonomických experimentů.

Mao Ce-tung se domníval, že zvýšení produkce obilí, které zajistí dostatek potravin i pro města, umožní jedině kolektivizace zemědělství. Naproti tomu Liou Šao-čchi, druhý muž ve straně, považoval za nebezpečné přejít během několika málo let od ideologické koncepce přes socialismus až k „závěrečné fázi komunismu“. Mao to označil za pravicovou úchylku. Na jednání politbyra v červnu 1953 ho podpořili Čou En-laj a Teng siao-pching.

Kolektivizace měla začít sdružováním šesti rodin, které si budou vzájemně půjčovat stroje a tažná zvířata. Teprve potom se bude slučovat půda do větších celků a zakládat družstva.

V létě 1954 bylo takových družstev přes 30 tisíc. Mao považoval toto tempo za pomalé. Funkcionáři proces popoháněli, takže koncem roku 1956 už fungovalo přes 300 družstev, jejichž členy bylo na 110 milionů rodin. Na rozdíl od Sovětského svazu v Číně zahynulo méně lidí. Avšak hospodářský cíl kolektivizace nesplnila – produkce obilí se nijak výrazně nezvedla.

V září 1954 se poprvé sešel nový parlament – Všečínské shromáždění lidových zástupců. Předsedou ČLR zvolil Maa, premiérem vlády čili Státní rady zůstal Čou En-laj, zatímco Teng byl jeho náměstkem.

Většina vedení ČKS nesouhlasila s kritikou Stalinova kultu osobnosti, jak ho přednesl Nikita Chruščov v únoru 1956 na XX. sjezdu KSSS. Na sjezdu ČKS v září Chruščova nejdůkladněji odsoudil právě Teng. Zdůraznil, že předseda Mao je největším odpůrcem kultu osobnosti a několikrát před ním varoval.

Teng opět povýšil – byl zvolen do obnovené funkce generálního tajemníka strany. Sekretariát ústředního výboru, který řídil, uváděl v život usnesení politbyra a kontroloval nejen stranický aparát, ale celou společnost. Přitom se nemusel zpovídat Maovi, jako nejvyšší výkonný stranický úředník byl na něm nezávislý.

Na jaře 1957 se někteří intelektuálové a vysokoškoláci odvážili kritizovat některé kontroverzní kroky pekingského vedení. Teng proti tomu ostře vystoupil a navrhl zahájit čistku mezi kritiky – vyhazovy ze zaměstnání, případně odeslání do pracovního tábora postihly takřka tři miliony lidí.

V letech 1958 až 1962 ztroskotal Maův pokus o Velký skok vpřed. Venkovské komuny se primitivním způsobem pokoušely tavit železo. Když se ukázalo, že to je další kolosální omyl, Mao se vzdal funkce předsedy. Hladomoru, během něhož zahynulo na 20 milionů lidí, už nezabránil.

Čína ústy Teng Siao-pchinga kritizovala sovětskou mezinárodní politiku. Odehrálo se to na sjezdu více než 80 komunistických stran z celého světa v Moskvě v listopadu 1960. Vyčetl Chuščovovi, že „chválí Eisenhowera“ a podivil se nad sovětskou ochranou Indie, která byla v územním sporu s Pekingem. Na XXII. sjezdu KSSS v říjnu 1961 mu odpověděl Chruščov: Proklamoval vedoucí úlohu sovětských komunistů v mezinárodním hnutí a odsoudil Čínu za vyzdvihování národních zájmů.

Ani v létě 1963, kdy Teng přiletěl do Moskvy hledat znovu porozumění, k sobě obě komunistické velmoci nenašly cestu. Kreml nabídl návrat svých odborníků, pokud Číňané zastaví ideologickou polemiku v tisku. Takový „obchod“ by byl však pod jejich úroveň.

Pomalý pád do nejhlubší propasti

Na jaře 1961 se Teng vypravil na klíčovou návštěvu venkova. Zděsil ho stav měst a vesnic, ubohost obyvatelstva. Začal rozpracovávat novou koncepci hospodářství včetně zemědělství. Mnozí vysocí funkcionáři z toho obviňovali Mao Ce-tunga. Polemika sklouzla do ideologických vod – Mao vyčetl Tengovi a Liou Šao-čchienovi snahu opustit socialistický model výroby. „Velký kormidelník“ se rozhodl rozpustit Tengův sekretariát, jediný orgán, který ho mohl ohrozit.

Mao a jeho spojenci nejdřív odstranili dva vlivné funkcionáře, kteří podporovali Tenga. Začátkem dubna 1966 projednal jejich postoje sekretariát ústředního výboru. Teprve nyní si Teng uvědomil, že se jedná i o něho, a jednoho ze svých dvou věrných zatratil. O rok později, v květnu 1966, schválilo politbyro Oběžník 16. května, který obsahoval první vážnější, nicméně stále nepřímou kritiku Liou Šao-čchiho a Teng Siao-pchenga.

Na pekingské univerzitě protestovali studenti proti rektorovi. Mao je ze zákulisí města Chang-čou, dvě stě kilometrů jihozápadně od Šanghaje, kde v létě sídlil, podpořil. Liou a Teng znali jeho roli, proto za ním odletěli, aby se domluvili na dalším postupu. Avšak „Velký kormidelník“ jim dal najevo, aby si to vyřídili sami. Oba funkcionáři tedy zakázali tajná shromáždění studentů a jejich rudé gardy. Když se v polovině července Mao vrátil do Pekingu, toto rozhodnutí kritizoval.

V létě 1966 se sešlo plénum ústředního výboru. Polovina členů však odmítla přijet. Mao prosadil, že jejich místa obsadili zástupci revolučních učitelů a studentů – měl tedy absolutní většinu. Lioua sesadili z funkce místopředsedy strany, Teng zůstal generálním tajemníkem, ale s okleštěnými pravomocemi. Maovým nástupcem se stal generál Lin Piao, jeho věčný spojenec.

Peking ovládly rudé gardy – ponižovaly, zatýkaly a mučily nejrůznější funkcionáře, rabovaly domy význačných intelektuálů, pálily knihy, ničily obrazy a památky staré tisíce let. Teng s jejich řáděním na politbyru nesouhlasil, ostatní ho umlčeli. Nakonec musel pronést v říjnu 1966 sebekritiku.

Mao podkopával autoritu svých odpůrců. V březnu 1967 je většinou jednoho hlasu nechal zbavit jejich funkcí. Devětašedesátiletého Lioua Šao-čchia, označovaného za „čínského Chruščova“, nechal na pospas rudým gardám, které ho vyvlekly na ulici a lynčovaly. Bývalý první místopředseda strany údajně zemřel v listopadu 1969 na zápal plic ve studené cele jednoho venkovského vězení.

Teng, který neusiloval o křeslo předsedy, dopadl lépe – nejprve ho gardisté donutili, aby klečel se skloněnou hlavou na ulici a kál se ze svých hříchů, v říjnu ho letadlem dopravili i s manželkou a tchyní do Nan-čchangu a ubytovali v opuštěné pěchotní škole. Syna Tenga Pchu-fanga, který studoval na jaderného fyzika, jeho zfanatizovaní kolegové zavřeli do laboratoře zamořené radioaktivitou, a když chtěl uniknout, spadl z okenní římsy a poranil si páteř, žil na vozíčku. V létě 1971 se směl připojit k rodičům na venkově.

Když ambiciózní muž číslo dvě generál Lin Piao zahynul v září 1971 při pokusu o útěk v letadle, odsoudil Teng jeho zrádcovskou roli a požádal Maa o souhlas k návratu. V únoru 1973 se mohl přestěhovat i s rodinou zpátky do Pekingu.

Opět na vrcholu, ale v pozadí

V době Tengovy nepřítomnosti se Čou En-laj, maršál Ču Te a další veteráni zformovali ve skupinu, která ostře bojovala s Maovou nenáviděnou manželkou Ťiang Čching a jejími šanghajskými společníky, kteří vešli do historie jako „gang čtyř“. „Velký kormidelník“, sužovaný Parkinsonovou nemocí, už neměl sílu, aby je rozsoudil. Potřeboval Tenga, který měl dobré kontakty v armádě, aby mu pomohl. Také konec Čoua, zasaženého rakovinou, se rychle blížil. Teng postupně získal funkce místopředsedy vlády, náměstka předsedy vlády a náčelníka generálního štábu armády. V srpnu 1973 vrátil sjezd Tengovi členství v ústředním výboru.

Když začátkem roku 1974 vyřadila nemoc Čoua z politické činnosti, převzal Teng většinu povinností premiéra. V dubnu přednesl v New Yorku na valném shromáždění OSN projev, v němž v tradičním čínském duchu zaútočil na SSSR.

Začal zápas o další rehabilitaci Tenga. Přívrženci konzervativního proudu vystupovali ostře proti němu. V lednu 1977 mu jako stoupenci Čou En-laje vyjádřili sympatie obyvatelé Pekingu – na náměstí Tchien-an-men se na jeho podporu sešlo přes milion lidí.

V červenci 1978 dosadil ústřední výbor Tenga do všech funkcí, které musel opustit. V prosinci vytýčil plán Čtyř modernizací: zemědělství, průmyslu, vědy a techniky a národní obrany. Koncem roku se stali členy politbyra noví lidé, vesměs stoupenci Tenga. Začala série rehabilitací – počínaje Liou Šao-čchihem. A také odstraňování levičáků z funkcí, na které navázaly nové perzekuce a dokonce politické procesy. Přelíčení s „gangem čtyř“ proběhlo v zimě 1980/81.

Chua kuo-feng nezvládl premiérskou funkci. V létě 1981 odstoupil. Přátelé chtěli na jeho místo dosadit Tenga. Avšak ten odmítl – zato přijal předsednictví důležité Vojenské komise. Novým předsedou se stal Chu Jao-pang, bývalý politický velitel 8. pěší armády a potom teoretik marxismu.

Ústřední výbor také musel objasnit úlohu Mao Ce-tunga a některých klíčových okamžiků dějin strany. Teng si uvědomoval, že „Velkého kormidelníka“ nemůže úplně zavrhnout, ale může označit určité etapy jeho vlády za špatné. Současně zahájil proces omlazování strany – v roce 1985 odešlo přes 130 politických veteránů, jejich místa obsadili mladší funkcionáři.

Je neuvěřitelné, kolikrát Tenga jeho spolustraníci zatratili a kolikrát se zase dokázal vrátit, byť i za cenu ztrát některých přívrženců. Byl houževnatý, znalý tanečků na politickém parketu, v případě potřeby úskočný, rozhodně však pořád směřoval k jednomu cíli – k vybudování hospodářsky a vojensky silné Číny.

Teng spustil reformy hospodářství. V první řadě reformu zemědělství – uvolnil všechny předpisy, rolníci mohli své přebytky prodávat státu anebo na trzích. Stát také omezil řízení továren – ředitelé si mohli sami vybírat pracovníky a své produkty volně prodávat zájemcům. Některé provincie mohly začít lákat zahraniční investory. Vytvářely se zvláštní ekonomické zóny se zahraniční účastí. Provincie, zvláště pak přímořské, se rychle zvedaly. Reformátoři museli postupovat opatrně – mezi stranickými funkcionáři bylo ještě mnoho zastánců konzervativní cesty.

Podařilo se obnovit korektní vztahy s Washingtonem a po nástupu Gorbačova i s Moskvou. S Brity se Teng domluvil na návratu Hongkongu pod čínskou správu – vznikl model „jedna země, dva systémy“, který se dá použít i jinde.

Krveprolití na hlavním pekingském náměstí

Ekonomický vzestup přiváděl studenty a učitele vysokých škol k požadavku demokratizace země. Na to však nebylo nejvyšší vedení připraveno.

Uprostřed dubna 1989 zemřel bývalý generální tajemník ČKS Chu Jao-pang, odstraněný před dvěma roky. Třebaže byl marxista, veřejnost v něm viděla zastánce svobody a demokracie. Na ústředním pekingském náměstí začaly opět stotisícové demonstrace. Nepokoje se rozšířily do dalších velkých měst. Čínští novináři o nich referovali bez cenzury.

Ráno 19. května navštívil studenty nocující na hlavním pekingském náměstí generální tajemník strany Čao C‘-jang. Se slzami v očích je žádal, aby ukončili hladovky a rozešli se.

Trvalo nějakou dobu, než i štáb armády se rozhoupal k ráznému zásahu. Kdo však rozhodl o osudu demonstrantů? O tom chybí spolehlivé informace. Teng údajně odletěl do Wu-chanu ve střední Číně na poradu s vojenskými veliteli.

Časně ráno 4. června obsadila armáda náměstí. Důstojníci umožnili většině studentů, bylo jich asi pět tisíc, odejít, zbývající potom vojsko zmasakrovalo. Západní novináři odhadli, že o život přišlo na náměstí asi 300 lidí, tanky postupující do středu města jich zabily třikrát až šestkrát víc. Obdobně dopadli demonstranti i v některých dalších městech. Zatýkání intelektuálů a studentských vůdců pokračovalo. Podle Aleše Skřivana si Teng zřejmě povolal generály Li Pchenga a Jang Šang-kchuma a vytkl jim přílišnou brutalitu.

V létě 1989 se Teng vzdal své poslední funkce předsedy Vojenské komise. V pětaosmdesáti letech, po mnoha bojích o holou existenci, měl na to právo. Přesto zůstal i nadále největší autoritou v Číně. Začátkem roku 1992 navštívil několik měst včetně zvláštních ekonomických zón a pronesl projevy. Mluvil jednoduše: nepokoje v Pekingu zavinili pravičáci, reformy kritizují levičáci.

V říjnu se jenom krátce účastnil XIV. sjezdu ČKS. Generální tajemník strany Ťiang Ce-min ho označil za „geniálního architekta reformy“ a žádal, aby všichni využívali Tengovy teorie „socialismu s kapitalistickými prvky“. Ten sám neřekl jediné slovo, přesto sklidil obrovský aplaus delegátů.

V dalších letech už Teng na veřejnosti nevystupoval. Nebylo to zapotřebí. Jeho následovníci pokračovali v cestě, kterou jim ukázal. Zemřel v Pekingu 19. února 1997. Pro jeho politickou kariéru bylo charakteristické, že měl spojence vždy jenom pro určitou dobu, v případě potřeby je i obětoval, a pro další kola zápasů si nacházel jiné spřízněné duše.

Čína se stává ekonomickým tygrem 21. století. Avšak není to zadarmo. K překvapení politologů se hospodářsky rozvíjí, aniž by zavedla sebemenší demokratický orgán – pořád je komunistickou diktaturou a pořád nerespektuje lidská práva. Třebaže se životní úroveň stamilionů prostých Číňanů zvedla, je pořád nízká. Z mnoha funkcionářů se stali úspěšní podnikatelé – dolaroví milionáři a miliardáři. Industrializace prudce pokračuje bez ohledu na znečišťování životního prostředí a zhoršení stavu obyvatelstva. Systém sociální pomoci neexistuje. Prohlubují se rozdíly mezi protežovanými příslušníky národa Chanů a ostatními národnostmi. Někteří pozorovatelé čekají, kdy v Číně propukne sociální či národnostní revolta.

Třebaže Teng byl výškou sto padesáti centimetrů nejmenším členem čínského vedení, svým rozhledem a odvahou, jakou nasměroval rodnou zemi do budoucnosti, byl velikánem. Nedomyslel nepříznivé důsledky nové ekonomické politiky, anebo některé tušil a vědomě šel do tohoto rizika? Nikdo neví.

Konec II., závěrečného dílu.

Text je výňatkem z nové knihy Karla Pacnera Státníci a zločinci XX. století. Pro Technet.cz byl redakčně upraven.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 32 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...