Středa 17. srpna 2022, svátek má Petra
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 17. srpna 2022 Petra

Arktický konvoj PQ-17 se zbraněmi pro Sovětský svaz skončil tragicky

Takzvané arktické konvoje pluly za druhé světové války z Velké Británie a Islandu do sovětských přístavů Murmansk a Archangelsk a zpět. Cílem bylo pomoci Sovětskému svazu dodávkami výzbroje, potravin, techniky a surovin. Mezi srpnem 1941 a květnem 1945 bylo touto trasou vypraveno celkem 78 konvojů čítajících kolem 1 400 obchodních lodí.

Heinkel He 111 | foto: Imperial War Museum

Od pádu Francie do začátku operace Barbarossa bojovala Británie proti zemím Osy prakticky sama. Jak na moři, tak ve vzduchu i na zemi. Napadení Sovětského svazu znamenalo dvě věci: spojence v boji proti Německu a Itálii a spoustu starostí s jeho zásobováním. Zpočátku poskytovala dodávky Velká Británie. Teprve od října 1942 byly dodávky do SSSR kryté smlouvou o půjčce a pronájmu poskytnutou Spojenými státy.

Počáteční úspěchy

Úplně prvním konvojem byla operace Dervish, což byl malý konvoj šesti lodí a tankeru, vypravený 12. srpna 1941 z Liverpoolu do Archangelsku, kam dorazil 31. srpna. Na palubách lodí byla vlna, cín, kaučuk a především bedny s 24 demontovanými stíhačkami Hawker Hurricane. Konvoj dorazil do cíle bez toho, že by byl obtěžován německými ponorkami, hladinovými jednotkami nebo Luftwaffe.

Další konvoje nesly označení PQ a číslo, pokud mířily z Británie do SSSR. Konvoje plující opačným směrem byly označené QP. Prvních 10 konvojů bylo velmi úspěšných. Z Británie bylo vypraveno 78 lodí. Během plaveb do SSSR byla ztracena jediná – SS Waziristan z konvoje PQ-7a s 5134 BRT lodního prostoru (Brutto Registrovaných Tun), nákladem 1000 t mědi a 410 nákladních automobilů Ford, potopená ponorkou U-134 kapitánporučíka Rudolfa Schendela.

Dramatická změna poměrů nastala, když byla v polovině ledna 1942 do Norska převelena bitevní loď Tirpitz. Do té doby představovaly hrozbu útoky ponorek a nálety klasických a torpédových bombardérů Luftwaffe. Nejlepší obranou proti těmto hrozbám bylo „vyklizení moře“ zavedením konvojů, eskorta lehkých jednotek (korveta – lehký křižník) a vzájemná podpora lodí palbou palubních zbraní.

Tirpitz

Proti bitevní lodi s doprovodem bylo potřeba nasadit vlastní těžké jednotky, tedy bitevní a letadlové lodě, případně těžké křižníky. Lodě konvoje se musely držet pokud možno mimo dosah, protože jinak by byly jako kachny na střelnici a granáty těžkých děl by je páraly na kusy. Tím se dostalo královské námořnictvo do prekérní situace. Jednak muselo vyčlenit lehké jednotky pro blízkou a těžké pro vzdálenou eskortu a neustále muselo monitorovat pohyby německých hladinových jednotek. Jako poslední, zoufalý pokus bylo možné vydat rozkaz k rozptýlení konvoje. Byla to hra na nervy.

Spojenci museli výrazně posílit eskorty. Projevilo se to u konvoje PQ-12, vypraveného 1. března 1942 z Reykjavíku. Konvoj 18 obchodních lodí doprovázelo 43 lodí královského námořnictva. Obchodní lodě dopluly beze ztrát, eskorta ztratila whaler HMS Shera, který se ve špatném počasí převrátil pod nánosy ledu. To vše navzdory tomu, že z Trondheimu vyplul Tirpitz s eskortou tří torpédoborců. Konvoj kvůli špatnému počasí nenašel. Podobně dopadly i těžké svazy admirála Toveye a viceadmirála Curteise, které šly Tirpitzi po krku. Přitom se protivníci přiblížili až na vzdálenost necelých 100 km. V polovině března dorazil do Norska těžký křižník Admiral Hipper s osmi děly ráže 203 mm. V druhé polovině května posílily německé hladinové jednotky v oblasti křižníky Lützow a Admiral Scheer, každý s šesti 280mm děly.

Tah koněm

Německé velení naplánovalo v polovině roku 1942 operaci Rösselsprung (tah koněm). Jejím cílem měl být nejbližší konvoj směřující do SSSR, který měl být zničen koordinovaným úsilím letectva, ponorek a hladinových plavidel. Hladinové jednotky byly rozdělené do dvou svazů. Z Trondheimu měla vyrazit Kampfgruppe 1 tvořená Tirpitzem a Admiralem Hipperem s eskortou šesti torpédoborců. Zatímco Admiral Scheer a Lützow s dalšími šesti torpédoborci (Kampfgruppe 2) měly vyplout z Narviku.

Důležité je však zmínit, že když velkoadmirál Raeder předkládal svůj plán Hitlerovi, byl velký důraz kladen na to, že operace se uskuteční jen v případě, že Luftwaffe zajistí letecké krytí a průzkum. V případě, že by hrozil střet s britskými těžkými jednotkami nebo leteckými silami, měla být akce odvolána. Ještě stále měl na paměti jak dopadl Bismarck.

Britové vyčlenili pro ochranu konvoje eskortu pod velením komandéra Jack Brooma, tvořenou 6 torpédoborci, 4 korvetami, 3 minolovkami a 4 trawlery. V konvoji byly začleněné dvě protiletadlové lodě a loď Empire Tide byla vybavena pomocným katapultem. Kromě toho, PQ-17 doprovázely dvě ponorky.

Blízké krytí poskytovala 1. eskadra křižníků pod velením kontradmirála Louise Hamiltona, tvořená 2 americkými a 2 britskými těžkými křižníky. Ochranu proti ponorkám jim zajišťovaly 3 torpédoborce. Vzdálené krytí tvořil svaz admirála sira Johna Toveye, jehož páteř tvořily bitevní lodě HMS Duke of York a USS Washington, letadlová loď HMS Victorious a těžký křižník HMS Cumberland. Jejich doprovod tvořil lehký křižník HMS Nigeria a 12 torpédoborců. Především devět 406mm děl USS Washington mělo zajistit dostatečnou palebnou převahu.

Konvoj PQ-17

Konvoj PQ-17 provázela smůla hned od začátku. Již při vyplutí z Reykjavíku 27. června 1942 se srazily dvě lodě a musely se vrátit. Pilotům německého létajícího člunu BV 138 se podařilo konvoj lokalizovat 1. července. Od té doby byl prakticky nepřetržitě „pod dohledem“ Luftwaffe. Večer 2. července se konvoji podařilo vplout do pásma mlhy, čehož využil na změnu kurzu. To německý letecký průzkum nezaznamenal, ale ponorky, které se na konvoj zavěsily, ano.

Německé lodě, vyčleněné pro operaci Rösselsprung, vypluly 2. července ze svých kotvišť. Kvůli špatnému počasí nemohli Britové vyslat průzkumné letouny, takže tento fakt zjistili až 3. července, když byla kotviště prázdná.

První bojovou ztrátou konvoje PQ-17 byla americká nákladní loď Christopher Newport zasažená 4. července ráno jedním ze dvou torpéd vypuštěných z letounu Heinkel He 115. Poškozenou loď později dorazila ponorka U 457.

Hned v úvodu střetnutí se vyznamenala posádka amerického torpédoborce USS Wainwright (DD-419). Ten nepatřil k blízké ochraně, ale k Hamiltonovu svazu. Ke konvoji se připojil jen kvůli doplnění paliva. Odpoledne pomohl odrazit útok šesti torpédových bombardérů. Piloty přinutil odhodit torpéda daleko před konvojem a lodě je vymanévrovaly.

Večer na konvoj zaútočilo 25 torpédových bombardérů Heinkel He 111. Kapitán USS Wainwright na nic nečekal a vyrazil proti útočníkům. Dělostřelci zahájili poměrně účinnou palbu na vzdálenost kolem 9 km. Nicméně tolik štěstí jako v předchozích případech neměli. Torpéda zasáhla a poškodila loď William Hooper s nákladem tanků a nákladních vozidel, loď Navrino a sovětský tanker Azerbajdžan.

Střelcům z protiletadlových zbraní se podařilo sestřelit čtyři letouny Luftwaffe. Nejcitelnější německou ztrátou bylo sestřelení velitele útoku, poručíka Konrada Hennemana od KG 26, posmrtně vyznamenaného železným křížem.

Ultra a problémy

Britům se prostřednictvím kryptoanalytiků služby Ultra podařilo částečně prolomit německý námořní kód. Díky tomu znali plány operace Rösselsprung. Z leteckého průzkumu věděli, že německé těžké lodě opustily přístavy. Co nevěděli, bylo, že Lützov najel na mělčinu a nemohl pokračovat v akci a podobně „šikovně“ si počínali kapitáni tří torpédoborců z eskorty bitevní lodi Tirpitz.

Britský letecký průzkum objevil německé lodě 5. července Zpráva o jejich vyplutí byla potvrzena posádkou ponorky HMS Unshaken. Ještě ten den večer dospělo německé velení k závěru, že je zbytečné kvůli konvoji riskovat ztrátu nenahraditelných plavidel a celou akci odvolalo. Německé lodě se vrátily do přístavů, ale Britové o tom neměli ani tušení.

Smůla a potíže s technikou se lepily i na paty Britů. V kritické době od 3. července do 4. července došlo k výpadku v dešifrování. Podle posledních zpráv byly německé hladinové jednotky na moři. Nicméně komandér Norman Denning, odpovědný za sledování německých lodí, na základě toho, že průzkum ohlásil Hamiltonovy křižníky jako bitevní lodě, správně odhadoval, že Němci do rozhodné bitvy nepůjdou a stáhnou se.

Stoprocentně to však zaručit nedokázal. Teprve na základě depeše německým ponorkám, ve které se uvádělo, že: „ ... v jejich operační oblasti nejsou žádné vlastní lodě“, nabyl jistotu, že se obě Kampfgruppe vrátily.

Britské velení stálo před zásadním rozhodnutím. Hamiltonovy křižníky se blížily na hranici operačního rádia a dostaly zatím instrukci zůstat s konvojem a čekat na další instrukce. Admirál Dudley Pound se rozhodl. Ze tří možností vybral tu nejhorší. Mohl otočit konvoj na západ, aby zkrátil vzdálenost ke vzdálenému krycímu svazu admirála Toveye, což by Němce zřejmě přimělo se vyhnout boji a stáhnout se.

Mohl nechat plout konvoj dál pohromadě a doufat, že se s eskortou probije. Tato možnost byla sice riskantní, ale zaručovala dobrou obranu proti útokům ponorek a letadel. Navíc by německé hladinové jednotky musely čelit hrozbě torpédových útoků a posádka křižníku Hipper již od norské kampaně dobře věděla, čeho jsou posádky torpédoborců Royal Navy schopny při obraně svěřených lodí. Taran HMS Glowworm mu vytrhl v pravobok 40 m dlouhý otvor v boku.

Admiral Pound se rozhodl konvoj rozptýlit. Rozkaz k rozptýlení lodí sice zachránil v roce 1940 konvoj HX-84, napadený křižníkem Admiral Scheer. Ale v podmínkách Barentsova moře nedával úplně smysl. Kvůli hranici ledu a driftujícím krám neměly lodě dost prostoru na rozptýlení po dostatečně velké ploše. A bez vzájemné podpory byly vydané napospas ponorkám a bombardérům. Osud konvoje PQ-17 byl zpečetěn.

Zoufalá bitva

Admiralita odeslala 4. července depeši nařizující kontradmirálu Hamiltonovi, aby se svými křižníky odplul vysokou rychlostí na západ. Další depeše nařizovala rozpuštění konvoje a plavbu lodí na vlastní pěst do sovětských přístavů. Hamilton a Broome nevěřili svým uším. Vzápětí přišla třetí depeše potvrzující rozpuštění konvoje.

Oba velitelé usoudili, že hrozba napadaní je bezprostřední. Broomovy torpédoborce se připojily k Hamiltonovu svazu a válečné lodě vyrazily na jihozápad, aby se dostaly před německé lodě plující z Norska a mohly krýt ústup konvoje. Nepřítel se však neukázal. Svaz se vrátil kvůli nedostatku paliva do Británie. Obchodním lodím začal očistec. Němci proti konvoji nasadili 9 ponorek type VIIC skupiny Eisteufel. Luftwaffe měla k dispozici přes 250 letadel, z toho 103 Junkers Ju 88, 42 Heinkel 111 a 30 Junkers Ju 87.

Ju 88

První obětí po rozpuštění konvoje se stal Empire Byron s 6645 BRT lodního prostoru a nákladem vozidel, tanků a letadel. Nejprve byl zasažen torpédem svrženým bombardérem He 111. Loď dorazila torpédem ponorka U-703. Zahynulo 6 členů posádky a jeden cestující. Ten den potopili piloti Luftwaffe lodě Washington a Bolton Castle, snažící se „proplížit“ u hranice ledu a poškodili Earlston, který dorazila ponorka U-334.

Některé lodě se snažily vytvořit skupiny, aby se mohly vzájemně podporovat, ale bez eskorty to nebylo příliš platné. To byl případ minolovky HMS Salamander, tankeru Aldersdale, nákladní lodi Ocean Freedom a záchranné lodi Zaafaran. Do Archangelsku se dostala jen minolovka a Ocean Freedom. Pokud Němci objevili osaměle plující lodě, neměly prakticky žádnou šanci. Tak šly ten den ke dnu obchodní lodě Peter Kerr, Pan Kraft, Honomu, Fairfield City, Daniel Morgan a komodorská River Afton.

Ponorky, které měly pod hladinou menší rychlost než většina obchodních lodí, spěchaly na hladině k pobřeží souostroví Nová země, aby dorazily lodě, které by se pokoušely uniknout bombardérům. První obětí Luftwaffe se 7. července stala americká loď Pan Atlantic. Ponorky si připsaly na konto lodě John Witherspoon, Olopana, Alcoa Ranger a Hartlebury.

Pět nákladních lodí, 2 protiletadlové lodě, 3 minolovky a 3 trawlery, které dosavadní řádění Němců přežily, se pokusily v průlivu Matočkin Šar vytvořit „minikonvoj“ a společně prorazit. Asi 100 km od sovětského pobřeží byly postupně napadeny 40 bombardéry Ju 88. Bitva trvala 4 hodiny. Bombardéry poškodily lodě Hoosier a El Capitan, které musely být opuštěny posádkami a ránu z milosti jim zasadily ponorky U 376 a 251.

Některé lodě měly paluby přeplněné trosečníky, záchranná loď Zamelek nebo Empire Tide, která jich vylovila 240. Celkem zahynulo 153 námořníků obchodního loďstva všech zúčastněných zemí, tedy Velké Británie, USA, SSSR a Nizozemí.

Po bitvě

Z celkového počtu 35 obchodních lodí konvoje PQ-17 dosáhlo cílového přístavu jen 11. Ze 156 492 tun vojenského nákladu se na místo určení dostalo jen 57 176. V ledových vlnách skončilo 430 tanků (zhruba 14 tankových praporů), 3 350 vozidel všech typů a 210 letadel (výzbroj pro 7 leteckých pluků).

Příčin katastrofy konvoje byla celá řada, od koncepčních přes operační důvody po pochybení jednotlivců. Hlavním důvodem bylo přetížení královského námořnictva, které v roce 1942 muselo plnit velké množství úkolů v Atlantiku, Severním moři, Středomoří i Pacifiku a Indickém oceánu. Z politických důvodů to bylo Stalinovo naléhání na dodávky materiálu, podporované F.D. Rooseveltem, a Churchillova snaha vyjít vstříc, navzdory evidentním problémům, na které Admiralita upozorňovala.

Významným důvodem byla absence leteckého průzkumu a krytí, způsobená nedostatkem letadlových lodí a nevalnou kvalitou britského palubního letectva. Vliv měl i nedostatek eskortních plavidel a malý akční rádius britských torpédoborců, což znamenalo závislost na tankerech a nutnost doplňování paliva na moři, což nebylo v arktických podmínkách vždy možné.

Na operační úrovni měl pokrok služby Ultra v rozbití německých námořních kódů kontroverzní přínos. Bylo výhodou znát záměry nepřítele, ale dlouhé prodlevy zabraňovaly přijímat adekvátní opatření na měnící se situaci. Když se k tomu přičte jistá zkostnatělost v myšlení prvního lorda Admirality, nemohl být výsledek jiný. Admiralita a jmenovitě admirál Pound reagovali, jako by došlo ke skutečnému provedení německých plánů a nepřipouštěli, že by tomu mohlo být jinak.

Gamescom 2022

Letošní veletrh her Gamescom 2022 opět pořádá na výstavišti v Kolíně nad Rýnem od 24. do 28. srpna. Slavnostní zahájení proběhne večer předem na Opening Night Live 2022 show 23. srpna.

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Obrana kupuje bezpilotního dědečka. Zda umí bojovat, nikdo neví

Po několika týdnech spekulací o tom, jaké bojové drony česká armáda nakoupí, ministerstvo obrany zveřejnilo, že půjde o...

ANALÝZA: Tchaj-wan v ohrožení. Neptejme se zda, ale kdy bude válka

Premium Uprostřed obav o budoucnost míru ve světě, na pozadí války probíhající mezi dvěma největšími armádami Evropy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Armáda by mohla dostat německé obrněnce Marder a svá BVP-2 poslat Ukrajině

Válka na Ukrajině rozpoutala v Evropě velké pohyby zbraní a vojenské techniky. Některé země své starší kusy posílají na...

Rusko začíná vyrábět vlastní notebook. Přirovnání k macbookům pokulhává

Po letech vývoje se má letos rozběhnout výroba zcela nového notebooku vyvinutého přímo v Rusku. Stroj s názvem Bitblaze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tatry na Technetu: letiště Poprad je vysoko. První linku mělo v roce 1943

Seriál U Popradu vzniklo nejvýše položené československé dopravní letiště, jeho nadmořská výška je 718 metrů. Když se v roce...

Porucha imunity je první známka, že je v našem životě něco špatně, říká lékařka

Premium Lidí s poruchami imunity přibývá. Příčinou je často špatný životní styl, což vede k vážným nemocem, třeba k rakovině....

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

První díl rozhovoru s Shopaholicadel: Práci neseženu, každý den můžu umřít!

Premium Rozhovorům se dlouho úspěšně vyhýbala, nyní ale udělala výjimku a Expresu poskytla exkluzivní sondu do své duše....

  • Další z rubriky

Typů vrtulníků s tandemovými rotory vznikla řada, ale v SSSR jen jeden

Vrtulníky s tandemovými rotory mají své výhody i nevýhody. Zatímco na Západě vznikla řada konstrukcí, z nichž některé...

Dakota převážela balíček diamantů, po sestřelení u břehů Austrálie zmizel

Na jaře 1942 uchvacují prakticky celou jihovýchodní Asii drápy japonského císařství. Jedním z cílů Japonců bylo dobýt i...

Armáda by mohla dostat německé obrněnce Marder a svá BVP-2 poslat Ukrajině

Válka na Ukrajině rozpoutala v Evropě velké pohyby zbraní a vojenské techniky. Některé země své starší kusy posílají na...

F-35 nesmí do vzduchu kvůli novým závadám. Po motorech jsou to i sedačky

První komerčně nabízený bojový letoun 5. generace, americký F-35, postihla další řada technických potíží, která ve...

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

K vulgárnímu nápisu musela tatéra přemluvit sexem. Teď ho chce pryč

Její nápad se v salónech nikomu nelíbil. Žádný tatér s ním nechtěl mít nic společného, tak moc nápis svou nositelku...

Herečka Anne Heche zemřela, nepřežila následky zranění po autonehodě

Třiapadesátiletá herečka Anne Heche zemřela. Uvedla to její přítelkyně Nancy Davisová. Herečka skončila v nemocnici v...

Stav herečky Anne Heche je téměř beznadějný. Má vážně poškozený mozek

Herečka Anne Heche (53) s největší pravděpodobností nepřežije nehodu, při níž autem narazila do dvoupodlažní budovy v...

Rýn během pátku přestane být splavný. Ekonomické dopady pocítí celá Evropa

Hladina řeky Rýn v německé oblasti Rheingau podle úřadů v pátek klesne na kritickou úroveň, na klíčovém místě naměří už...