Na úvod si jen pro pořádek shrneme základní fakta o zimní válce. Agresorem byl Sovětský svaz, který po zinscenovaném Mainilském incidentu napadl 30. listopadu 1939 neutrální Finsko. Finové si totiž dovolili nesouhlasit s výměnou strategicky důležitých území, za které jim vůdce z Kremlu nabídl větší, ale v porovnání s požadovanými prakticky bezvýznamná území. Finové sice byli ochotni na něco kývnout, ale především vyloženě drzý požadavek na dlouhodobý pronájem přístavu Hanko byl neakceptovatelný.
Zde se také naskýtá otázka, jak moc Stalin chtěl, aby k dohodě došlo a jestli by výměnou území vše skončilo. Vždyť celé Finsko bylo zahrnuto do sféry vlivu SSSR již v tajném dodatku paktu Molotov-Ribbentrop ze dne 23. srpna 1939. A co v tomto sovětsko-německém dokumentu znamenaly sféry vlivu, se ukázalo hned v září, kdy obě mocnosti napadly Polsko a rozdělily si ho.

V létě roku 1939 se začaly oteplovat vztahy mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem, z čehož se nakonec urodil pakt Molotov-Ribbentrop i se svým nechvalně známým dodatkem, tehdy tajným. Na základě toho potom došlo k dobytí Polska a jeho rozdělení mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, dále k sovětskému útoku na Finsko a potom ještě k sovětskému zabrání Litvy, Lotyšska, Estonska a rumunské Besarábie.
Invazí do Finska Stalin nechtěl pouze posunout hranici u Leningradu a vymoci si další ústupky, ale chtěl dobýt celou zemi, respektive tam po jejím pádu nastolit kolaborantskou loutkovou komunistickou vádu. Ostatně i s touto dezinformací o „pouhém posunutí hranice“ se občas v diskusích můžeme setkat. V každém případě kolaborantská vláda z finských zrádců žijících v Moskvě byla ustanovena (její život byl ovšem jepičí, po zimní válce byla zrušena).
Jak Sovětský svaz napadl neutrální Finsko a co byl mainilský incident![]() |
Navzdory obrovské převaze Rudé armády nakonec Finsko svoji nezávislost uhájilo. Válka byla ukončena podepsáním tzv. Moskevského míru 13. března 1940. Na jeho základě však Sovětský svaz ukradl Finsku mimo jiné velkou část Karélie včetně průmyslového města Viipuri (rusky Vyborg).
Podívejme se teď na některé nesmysly, šířené nejen internetovými boty, proruskými dezoláty, ale často i jen jedinci, kteří trochu plavou v dějepise (a ani to nemusejí myslet vyloženě zle, což je ovšem moc neomlouvá). A uveďme si tyto dezinformace a zavádějící informace na pravou míru.
Text připomínající výročí zahájení zimní války zveřejněný na facebookovém profilu finské ambasády v Praze dne 30. listopadu 2025: Dnes vzdáváme čest všem, kteří před 86 lety ubránili finskou nezávislost, svobodu a demokracii. Zimní válka započala 30. listopadu 1939 nevyprovokovaným útokem Sovětského svazu na Finsko. V mrazivé zimě čelil náš malý národ mnohonásobně silnějšímu agresorovi a dokázal udržet obranné linie na ochranu svých obyvatel, svého území a svého způsobu života. Svoji nezávislost jsme hájili odolností, jednotou a odhodláním v mimořádně těžkých podmínkách, přestože jsme byli početně i vojensky výrazně slabší. Válka trvala 105 dní a skončila v březnu 1940. My, Finové, jsme přinesli obrovské oběti, přišli jsme o část území i domovy, ale zůstali jsme svobodní. Tento „zázrak zimní války“ je trvalým svědectvím síly demokracie a soudržné společnosti. Dnes si připomínáme oběť a soudržnost této generace. Dnes více než kdy dříve si uvědomujeme, že mír a bezpečnost v Evropě nelze nikdy považovat za samozřejmost. Odkaz zimní války nás vyzývá, abychom se pevně stavěli proti agresi, podporovali ty, jejichž svoboda je ohrožena, a chránili hodnoty demokracie a právního státu – tehdy, dnes i v budoucnu. |

























