V roce 1955 byly ustanoveny západoněmecké ozbrojené síly Bundeswehr. Krátce na to se pro ně začal vyrábět osobní terénní automobil DKW Munga (Mehrzweck-Universal-Geländewagen mit Allradantrieb) s pohonem 4×4. Výroba typu Munga běžela do roku 1968 a jeho nástupcem se měl stát nový terénní a dokonce obojživelný automobil vyvíjený ve spolupráci Francie, Německa a Itálie, který známe pod pracovním názvem Europa-jeep.
Protože vývoj společného „evropskému teréňáku“ představoval běh na poněkud delší trať, rozhodli se Němci vyřešit aktuální potřebu nových terénních vozů typem přechodovým. Nemělo to být nic složitého, jen co by se nakupovalo v období mezi ukončením výroby DKW Munga a zahájením výroby Europa-jeepu. I vývoj „přechodníka“ tedy musel být rychlý, což potažmo znamená jednoduchý. A tím přechodovým typem se právě stal Volkswagen Typ 181 Kurierwagen, který si musel vystačit s pohonem 4×2. Kurierwagen byl představen veřejnosti v září 1969 na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Volkswagen Typ 181 Kurierwagen ve službách vojenské policie Bundeswehru (Feldjäger)
Americký herec James Caan před vozidlem VW Typ 181 Kurierwagen
Projekt očekávaného Europa-jeepu byl však nakonec předčasně bez náhrady zrušen, což mělo vliv na delší dobu i větší objem výroby Kurierwagenu oproti původním předpokladům. Druhou věcí, která měla z pohledu výrobce významný pozitivní vliv na výrobu Kurierwagenu, bylo úspěšné etablování tohoto typu i v civilní sféře. Jeho skutečný nástupce, Volkswagen Typ 183 Iltis, samozřejmě už zase s pohonem 4×4, šel do sériové výroby v roce 1978.
Volkswagen Typ 181 Kurierwagen byl terénní (respektive přesněji „parciálně terénní“) osobní automobil lehké váhy, původně určený pro ozbrojené složky, konkrétně byl vyvíjen pro potřeby Bundeswehru. Zajímavý je důvod přidělení jména Kurierwagen (kurýrní vůz). Výrobce se chtěl totiž vyhnout tomu, aby předmětnému autu vojáci náhodou nezačali říkat kübelwagen. Nový vůz byl totiž stejné kategorie jako VW Typ 82 Kübelwagen, hojně používaný ozbrojenými silami třetí říše za druhé světové války, a navíc mu byl na první pohled i tak trochu podobný (ostatně krabice jako krabice). Ovšem buď jak buď, vojáci stejně Kurierwagenu začali říkat kübel.
Při návrhu Kurierwagenu konstruktéři vycházeli z Brouka (VW Typ 1) a z jeho příbuzného elegána VW Karmann-Ghia, ze kterého si vzali modifikovanou širší podvozkovou plošinu, a také z lehké dodávky/mikrobusu Transporter T1 (VW Typ 2). Kurierwagen je čtyřmístným kabrioletem se stahovací střechou, sklopným čelním oknem a jednoduše snímatelnými všemi čtyřmi dveřmi. Zajímavostí jsou snímatelná boční okna (místo skla byl použit materiál Polyglass).
Vzduchem chlazený čtyřválec typového řešení boxer je posazen za zadní nápravou a pohání zadní kola. Na začátku výroby se montoval motor se zdvihovým objemem 1 493 ccm a výkonem 44 koní, od roku 1970 to byl motor o objemu 1 548 ccm a se stejným výkonem a od roku 1973 byl jeho výkon zvýšen na 48 koní.
Prospekt ukazuje, co vše lze sklopit a sejmout, aby byl interiér vozu vzdušný. VW Typ 181 byl také označován jako Mehrzweckfahrzeug, tedy víceúčelové vozidlo.
Sériová výroba VW Typ 181 běžela v Německu v letech 1968 až 1978 v celkovém objemu 70 526 kusů, a to postupně v továrnách ve Wolfsburgu, v Hannoveru a v Emdenu. Další desetitisíce kusů vznikly pod jménem Volkswagen Safari v Mexiku, kde byla jejich výroba ukončena až v roce 1980. Mexičané je vyráběli nejen pro domácí trh, ale i na export (například pro USA nebo pro některé země Střední Ameriky). Z Mexika se dokonce dodalo i nějaké množství Bundeswehru, když už byla výroba v Německu ukončena.
Celkový objem výroby je udáván cifrou 140 768, což znamená, že ani v Mexiku se s tím nedrželi při zemi. Mexickou produkci však prostou matematickou operací nejsme schopni přesně vyčíslit. Do USA se totiž ještě předtím z Německa exportovaly vozy ve formě per partes (v automobilovém průmyslu se tomu říká CKD - Completely Knocked Down), které se tam smontovaly, přičemž se nikde neuvádí jejich počet a zda jsou zahrnuty ve výše vyčísleném objemu německé výroby. Podobně byly nesestavené vozy k montáži - tentokrát ovšem z Mexika - dodávány do Indonésie, kde jim dali jméno Volkswagen Camat.
Volkswagen Thing (VW 181 prodávaný v USA)
Ve Spojených státech byl tento malý automobil docela oblíben, samozřejmě v řadách určitých skupin uživatelů. Tam dostal obratem přezdívku The Thing, která se ovšem ujala natolik silně, že byl krátce na to tento vůz jako Volkswagen Thing tamní pobočkou Volkswagenu oficiálně prezentován a v katalozích a reklamách uváděn.
Další zajímavé fotografie, včetně vozů vyráběných v Mexiku, nabízí následující relativně bohatá galerie.
 |
