Požádáme o pomoc vlasovce
Mezi Berounem, Mníškem a Hořovicemi odpočívala 1. divize Ruské osvobozenecké armády (ROA). Na 23 tisíc vyzbrojených a vycvičených Rusů, kteří vyměnili zajatecké tábory za německé uniformy. Chtěli uniknout beznaději zajateckého údělu a chtěli bojovat proti komunistické diktatuře, která rozvrátila jejich zemi. Částečně zformovaná 2. divize je v jižních Čechách. Této armádě velel bývalý sovětský generálporučík Andrej Vlasov – jeho vojákům se říkalo vlasovci.
Generál Andrej A. VlasovVelitel Ruské osvobozenecké armády (ROA) generál Andrej Andrejevič Vlasov se narodil 1. září 1900 v provincii Nižnij Novgorod. V říjnu 1941, kdy německá armáda stála před Moskvou, mu Stalin svěřil 20. armádu. Když dostal za úkol pomoci obleženému Leningradu, upadl i se svými vojáky do zajetí. Tam se rozhodl bojovat proti komunismu a Stalinovi. V únoru 1943 se stal předsedou „ruské exilové vlády“. V létě 1944 se pod jeho velením začaly utvářet dvě divize ROA. Vzhledem k tomu, že většina armády se nacházela v Čechách a její vojáci byli rozčarováni situací, přišel velitel 1. divize na pomoc bojující Praze. Později větší část těchto Rusů v německých uniformách rudoarmějci pochytali, zastřelili či odvezli do koncentráků. Vlasovův štáb zajali Američané, od kterých jej za podivných okolností převzali Sověti. Dne 1. srpna 1946 nechal Stalin Vlasova a dalších jedenáct důstojníků na Rudém náměstí v Moskvě popravit. |
Divize několik týdnů bojovala proti svým krajanům. Ale pak se vzepřela německému velení a museli ji z fronty odvolat. Moskva považovala Vlasovce za zrádce.
Ve středu 2. května přišli do štábu 1. divize u Rakovníka dva muži v československých důstojnických uniformách a snažili se přimět generály ROA k podpoře chystaného povstání proti Němcům. Vlasov se nevyjádřil, zato velitel 1. divize generál Sergej Buňačenko nabídku přijal. Další den hovořil s Buňačenkem kapitán vládního vojska Rendl, který velel stráži na zámku v Lánech. Jednání se pravděpodobně jako němý a anonymní svědek účastnil major Ivan Alexejev, velitel sovětského zpravodajského výsadku Zelený les. I někteří další důstojníci NKVD se snažili přimět velitele Vlasovců k odporu proti Němcům. Sliby, které jim občas dávali, pro ně nic neznamenaly.
Kontaktů sovětských zpravodajských důstojníků s vlasovci bylo patrně více. Bohužel není jasné, k čemu měly vést, co tím Moskva sledovala.
Zpočátku ani Kutlvašr se spoluprací s vlasovci nepočítal. Ale v neděli 6. května ráno dal štáb Bartoš kapitánu Rendlovi pokyn: „Z rozkazu generála Kutlvašra navštivte Vlasovce a řekněte jim, že situace byla zvážena a bylo rozhodnuto o tom, aby vlasovci zasáhli do boje.“
Ovšem už v sobotu dopoledne přijel do štábu v Suchomastech u Berouna plukovník četnictva, patrně Rýdl, a rovněž žádal o pomoc proti Němcům v Praze. Přivezl i dost map města a okolí.
Podle tvrzení sovětských novinářů Felixe Perčonka a Valerije Sedělnikova z roku 1990 poslal tehdy generál Vlasov sovětskému velení tuto depeši: „Mohu udeřit do týlu pražského uskupení Němců. Podmínkou je, aby bylo odpuštěno mně a mým lidem.“ Odpověď nikdy nepřišla. „Přesto se v divizi rozšířily zvěsti o tom (jsou dokonce písemná svědectví pamětníků),“ uvedli oba reportéři, „že Stalin slíbil amnestii pro všechny účastníky vlasovského hnutí za předpokladu, že vstoupí do ozbrojeného boje proti německým vojskům.“
Aby se vlasovci v německých uniformách odlišili od wehrmachtu, připevnili si na ně odznaky ROA a na čepicích měli bílomodročervené kokardy, jaké používala carská armáda.
