Vyhořelý tank, jehož výbuchy zabily čtyři lidi , o několik dní později

Vyhořelý tank, jehož výbuchy zabily čtyři lidi , o několik dní později | foto: Karel Bucháček

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

  • 268
Tankocaching - Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu do Národního muzea. Lomoz totiž přicházel právě z tohoto směru. Mohli se tak domnívat, že jsou pod palbou. Další příběh z okupace roku 1968 a další keška do hry Tankocaching.

Dvacátého prvního srpna 1968 dopoledne v Praze na Vinohradech požár zcela zničil tank Sovětské armády typu T-54, věžové číslo 212, označení 5/3-4 ve čtverci. Přijel od Václavského náměstí Vinohradskou třídou k Československému rozhlasu. Poté, co rozdrtil linkový autobus ČSAD Škoda RTO, tvořící improvizovanou barikádu před budovou rozhlasu, vzplanuly přídavné nádrže na zadní části tanku. 

Tankocaching

Jak na to

Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začíná 14.8.2018.

Seznam míst, kde jsou kešky umístěny, bude postupně, vždy po sedmi lokalitách, uveřejněn v tomto článku

Pro první nálezce je připraveno překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdné USB paměi. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme.

Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí.

Speciální odměna za selfie!

Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení.

Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.

Tankocaching, po stopách invaze v srpnu 1968.

Příčinou bylo nejspíše proražení sudů demonstranty a zapálení rozlité nafty z nádrže autobusu. Podobně zapálených tanků bylo v centru Prahy více. Podle hlášení Veřejné bezpečnosti u budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě hořely celkem tři. Jeden ještě na Václavském náměstí u Národního muzea a jeden tank Na příkopech u Dětského domu. 

Jen tank v Balbínově ulici však shořel zcela. Posádka jej opustila a jiný tank stejného typu s číslem 6 a označením 24/5-2 ve čtverci na koso hořící vozidlo odtlačil do boční ulice Balbínovy, před křižovatku s Mánesovou ulicí. Tam stroj zcela shořel. 

Hlasité výbuchy munice uložené v tanku údajně vyvolaly u sovětských vojáků na Václavském náměstí řetězovou reakci. Začali střílet na budovu Národního muzea. Právě ta totiž ležela z jejich pohledu ve směru výbuchů. Navíc působí tak majestátním dojmem, že nebylo nemožné ji zaměnit s důležitou vládní budovou. 

Na čelní pancíř vyhořelého tanku pak kdosi v Balbínově ulici namaloval bílou barvou hákový kříž.

Zničení tanku číslo 212 však mělo nečekaně tragickou dohru. Vybuchující munice způsobila smrt čtyř československých občanů: Ivana Laity, Jaroslava Švece, Miroslava Málka a Jaroslava Nováka. Celkem se zranilo sedmnáct civilistů.

Příběhy mrtvých

  • Jaroslav Švec „špatně“ zaparkoval své auto 

Narodil se v Hradci Králové 11. února 1924. Vystudoval dvouletou obchodní školu a pracoval dva roky jako úředník v Praze. V letech 1943 až̶ 1945 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v ČKD v Praze-Karlíně, potom v Chocni a nakonec ve Slaném. Po návratu z dvouleté vojenské základní služby pracoval v podniku Dřevařský průmysl a od listopadu 1950 byl převeden na dělnickou pozici v továrně ČKD-Stalingrad v Praze Vysočanech. 

Jaroslav Švec (s fotoaparátem) s přáteli.

Byl ženatý, s manželkou měli dvě dcery. Roku 1953 se účastnil protestů proti měnové reformě, byl zatčen a vyšetřován Státní bezpečností v rámci skupiny označované jako Šmídek a spol. Nakonec neskončil za mřížemi jako ostatní, ale byl pro nedostatek důkazů propuštěn z vazby. Od té doby jej však Státní bezpečnost sledovala jako tzv. rozkladný živel a socialistickému zřízení nepřátelskou osobu. 

Našel si nové zaměstnání u Železničního stavitelství, kde pracoval nejdříve jako řidič, pak se vypracoval na vedoucího úseku strojů a dopravy. V srpnu 1967 utrpěl přes nevysoký věk záchvat mozkové mrtvice a docházel na rehabilitace do polikliniky Československých státních drah v Italské ulici v Praze na Vinohradech. 

V první den okupace zaparkoval své auto poblíž polikliniky. Na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice jej však do krku zasáhla střepina munice, která odlétla ze sovětského explodujícího tanku. V důsledku masivního krvácení na místě zemřel. Tělo identifikovala manželka následujícího dne v Ústavu soudního lékařství ve Studničkově ulici, zaparkované auto našel jeden z kolegů o několik dní později. Ostatky Jaroslava Švece byly pohřbeny na pražském Vinohradském hřbitově.

  • Rychlobruslaře Ivana Laita viděla maminka naposledy v Revoluční

Ivana Laita, jedna z obětí vybuchujícího tanku.

Narodil se 15. května 1950. Po základní škole se vyučil automechanikem a pracoval v podniku Kovoslužba Strašnice. Ve volném čase sportoval, dokonce vyhrál několik soutěží v rychlobruslení a měl i hudební talent. 

Byl dobrosrdečný, ochotný pomáhat svému okolí. V den invaze 21. srpna 1968 ráno z domova odjel autobusem a směřoval na Václavské náměstí, kde měl schůzku. S matkou se rozloučil v Revoluční ulici, odkud pokračoval do centra. Vzhledem k probíhajícím událostem však odešel spolu s davy ostatních lidí k budově Československého rozhlasu. 

V Balbínově ulici utrpěl při explozi tanku smrtelné zranění srdce. V bezvědomí jej převezli do Dětské nemocnice na Karlově, kde téhož dne zemřel. Jeho tělo identifikoval bratr až následujícího dne. Rozloučení proběhlo za účasti mnoha lidí 27. srpna v síni Motolského krematoria. Pohřbili ho na hřbitově v Praze-Bubenči. Ve výročí invaze chodili hrob kontrolovat příslušníci StB, zda se zde nekoná nepovolené shromáždění.

  • Miroslav Málek byl iluzionista. Jeho jméno na desce chybí

Miroslav Málek

Narodil se 16. června 1945. Byl vyučený instalatér a studoval při zaměstnání Střední průmyslovou školu strojní na Smíchově. Ve volném čase se věnoval kouzelnictví a iluzionismu, s nimiž slavil úspěchy během různých veřejných vystoupení. 

Smrtelné zranění, roztříštění jater a trhliny břišní srdečnice způsobila střepina munice ze sovětského tanku. Urna s popelem Miroslava Málka byla uložena do rodinného hrobu na hřbitově Praha-Braník. Jméno Miroslava Málka není uvedeno jako jediné na pamětní desce u vchodu do budovy Českého rozhlasu.

  • Jaroslav Novák zůstal na stavbě o dva týdny déle

Narodil se 1. května 1942 ve Zlíně. Vystudoval stavební průmyslovku. Ve volném čase hrál závodně hokej. Po základní vojenské službě u Pomocných technických praporů pracoval jako stavbyvedoucí u Průmyslových staveb Gottwaldov. Na sklonku roku 1967 jej zaměstnavatel poslal na stavební akci v Praze jako záskok za dlouhodobě nemocného spolupracovníka. V Praze žil přechodně na ubytovně v Polské ulici, tedy poblíž Balbínovy ulice. 

Jaroslav Novák

Na stavbě zůstal ještě dva týdny navíc, takže jej osudného 21. srpna na rohu Balbínovy ulice zasáhly střepiny munice z explodujícího sovětského tanku. Utrpěl tříštivou zlomeninu pánve a vnitřní krvácení, doprovázené traumatickým šokem. Tělo identifikovali až po několika dnech na patologii jeho nejbližší příbuzní. Jaroslav Novák u sebe neměl žádné doklady. 

Pohřbili ho na hřbitově v Napajedlích. Jeho sourozenci byli za normalizace perzekuováni pro připomínání bratrova osudu. Sestru propustili ze zaměstnání, mladší bratr byl vystaven šikaně a neustálému tlaku, které se zřejmě staly spouštěcím impulsem pro vznik zhoubného nádorového onemocnění, jemuž podlehl v pouhých šestadvaceti letech. Po roce 1989 byla odhalena na jeho památku deska na průmyslové škole ve Zlíně.

Oprava: v článku byl chybně uváděn jako typ tanku T-55, ve skutečnosti to byl tank T-54. 


Přelomové osmičky