 |
Korveta je nejmenší válečnou lodí. Dnešní korvety jsou plavidla s výtlakem 800 až 3 000 tun. Hojně je používají především námořnictva bránící členité pobřeží, operující v uzavřených mořích a zálivech. Zdaleka největším uživatelem korvet v poválečném období bylo sovětské a ruské námořnictvo VMF (Vojenno Morskoj Flot).
Historické pozadí
Sověti (Rusové) termín korveta nepoužívají. V jejich klasifikaci se jedná o malé raketové MRK (Malyj Raketnyj Korabľ) nebo malé protiponorkové plavidlo MPK (Malyj Protivolodočnyj Korabľ). Vývoj MRK byl zahájen na konci 50. let, na základě vyhodnocení provozu raketových člunů Projekt 183R Komar, Projekt 205 Moskit a Projekt 206MP Vichr.
MRK Projekt 1234 (Nanuchka)
VMF vydal požadavek na vývoj větších jednotek s protiletadlovou a dělostřeleckou výzbrojí, schopných operovat ve větší vzdálenosti od pobřeží. Navíc měly být tyto lodě dodávané flotám menších států, které si nemohly dovolit větší fregaty nebo torpédoborce. Výsledkem vývoje byla početná třída Projekt 1234 Ovod. Ovody se stavěly v letech 1967 až 1992. Celkem bylo dokončeno 47 jednotek, ve čtyřech subvariantách (v NATO kódu Nanuchka I až IV).
Na přelomu tisíciletí bylo jasné, že další modernizace původní koncepce Ovodu již nemá smysl a bude nutné navrhnout zcela nová plavidla. Ve světě se začínaly objevovat lodě s prvky obtížné zjistitelnosti. To zahrnovalo mimo jiné montáž vertikálních odpalovacích zařízení VLS (Vertical Launching System), která „netrčí“ z trupu, jsou mnohem univerzálnější a umožňují pružně měnit sestavu výzbroje podle plněné mise. K pohonu se začaly používat místo šroubů vodní trysky (pump-jet), výhodné pro manévrování, dosažení vysokých rychlostí a plavbu v mělkých vodách. Otočné „matrace“ radarů nahradily ploché antény s vychylováním paprsku plošnou změnou fáze.
Nová třída MRK Projekt 21630 Bujan, která měla tyto prvky zahrnuté ve své konstrukci, se stavěla od roku 2005. Následoval upravený Projekt 21631 Bujan-M, stavěný od roku 2013. Celkem bylo postaveno 3 plus 10 jednotek a další dvě jsou před dokončením. Nicméně MRK Bujan (M) byl projektovaný pro provoz v pobřežních oblastech, respektive v ústích velkých řek. Tomu odpovídal ponor 2,6 m.
MRK Project 21630 Buyan
Model MRK Projekt 22800
V roce 2015 byl na mezinárodním vojenském veletrhu Armija v Kubince, na stánku námořní konstrukční kanceláře CMKB Almaz (Centralnoje morskoje konstruktorskoje bjuro), představen nový MRK Projekt 12300. Loď měla ponor zvýšený na 4 m, což zajišťovalo lepší plavební vlastnosti na otevřeném moři. Po několika úpravách bylo označení změněno na Projekt 22800 Karakurt a CMKB Almaz oznámila, že dostala předběžný příslib na stavbu 18 plavidel.
