náhledy
Stejně jako v přechozích případech, i u systému Vilcha, který ještě nese starý podvozek známého automobilu MAZ, se počítá s přesunem na podvozek Tatra 8×8.
Autor: Wikipedia Commons
Kokpit An-178 je již stavěn s tím, že o letoun bude zájem i v zahraničí. Je proto jednoduchý na obsluhu a využívá pro zobrazování nejdůležitějších letových dat sady velkoplošných displejů.
Autor: Wikipedia Commons
Výrobce letounů Antonov má se sérií An-70 další plány. Z letounu An-178 plánuje vytvořit čtyřmotorový stroj s větším objemem, nosností i doletem. Nový An-188 vniká ve spolupráci s Tureckem a měl by unést cca 40 tun. Vznikne ve „východní“ i „západní“ verzi se západní avionikou. Pro Českou republiku by možná bylo zajímavé, kdyby se do jeho vývoje zapojili také čeští letečtí výrobci a armáda si tento slibný stroj objednala v jednom nebo dvou kusech. Proti An-178 má totiž výhodu v tom, že je výkonově dostatečně „daleko“ od letounů C-295 („CASA“), a tak by se činnosti obou typů vhodně doplňovaly.
Autor: Wikipedia Commons
Produkční Antonov An-178 v letu. Maximální nosnost 18 tun nákladu a dolet 4 700 kilometrů. Pro armádu velikosti AČR by tři letouny tohoto typu ve výzbroji znamenaly velmi dobré posílení schopností.
Autor: Wikipedia Commons
O pořízení tří letounů Antonov An-70 se uvažovalo už v 90. letech jako o umoření starých dluhů ze sovětských dob, Česká republika se tehdy dokonce zavázala, že vytvoří letku těchto transportních letounů, které budou moci využívat i ostatní státy NATO. Z tohoto závazku sešlo, ale projekt Antonov An-70 pokračoval dál.
Autor: Wikipedia Commons
Slavnostní roll-out prvního prototypu očekávaného proudového transportního letounu Antonov An-178. Letadlo je z velké části založeno na An-70, je však o něco větší a zejména má zcela nový pohonný systém, ve kterém turbovrtulový pohon nahradily dva proudové motory.
Autor: Wikipedia Commons
Reaktivní plamenomet RPV-16 se odpaluje klasicky z ramene, jako pancéřovka. Disponuje standardním odpalovacím zařízením s mechanickými mířidly, která jsou na vzdálenost použití dostatečně přesná.
Autor: Wikipedia Commons
Výrobce vydal ke zbrani tento leták, ve kterém shrnuje základní výhody systému. Mířený dostřel až 600 metrů (zpravidla se však střílí na mnohem méně), ráže 93 mm, hmotnost 11 kg. Hlavním mottem je schopnost „zničit nepřítele i v krytu“.
Autor: materiál výrobce
Výrobce vydal ke zbrani tento leták, ve kterém shrnuje základní výhody systému. Mířený dostřel až 600 metrů (zpravidla se však střílí na mnohem méně), ráže 93 mm, hmotnost 11 kg. Hlavním mottem je schopnost „zničit nepřítele i v krytu“.
Autor: materiál výrobce
Model dělostřelecké rakety Hrim-2, vpravo dole vidíme produkční verzi jejího raketového motoru v plné velikosti. Hrim je stejným typem rakety jako obávaný ruský Iskander. S tímto typem techniky má naše armáda dlouholeté zkušenosti už od 70. let a i do budoucna by pořízení menšího počtu odpalovacích zařízení znamenalo vhodné doplnění jejích schopností.
Autor: Wikipedia Commons
Dělostřelecký raketomet Vilcha během palby. Porovnejte velikost odpalované rakety s velikostí odpalovacího zařízení.
Autor: Wikipedia Commons
V současné době je dvojice raket Hrim-2 odpalována ze staršího typu podvozku, v budoucnu se počítá s jeho nahrazením většími typy podvozků od české společnosti Tatra.
Autor: Wikipedia Commons
Záběr ze závěrečných zkoušek systému Vilcha. Dopadly úspěšně.
Autor: Wikipedia Commons
Stejně jako v přechozích případech, i u systému Vilcha, který ještě nese starý podvozek známého automobilu MAZ, se počítá s přesunem na podvozek Tatra 8×8.
Autor: Wikipedia Commons
Ukrajinský 220mm raketomet Burevij na podvozku automobilu Tatra 815-7 8×8 by byl skvělým následovníkem typu RM-70, který AČR vyřadila z výzbroje v roce 2011.
Autor: Wikipedia Commons