„Varovali jsme Spojené státy, že organizované dodávky zbraní z řady zemí nejsou jen nebezpečným krokem, je to zároveň postup, který z těchto konvojů dělá legitimní cíle,“ řekl Rjabkov ve státní televizi. Dále varoval „před důsledky neuváženého přesunu zbraní na Ukrajinu, jako jsou přenosné systémy protivzdušné obrany, protitankové raketové systémy a tak dále“.
Doposud dodávky zbraní na Ukrajinu probíhaly bez větších zásahů. Dochází k nim až doposud převážně po zemi, na části z nich se však podílely i ukrajinské letouny, přinejmenším na počátku války, kdy zejména Velká Británie a USA vytvořily doslova letecký most s dodávkami obranných prostředků.
Armáda vypravila vlak s dodávkou zbraní na pomoc Ukrajině kvůli agresi ze strany Ruska.
Američtí představitelé a prezident Zelenskyj se v minulosti vyjádřili, že tyto zásobovací linky zůstaly doposud otevřené, což bylo pro obranu Ukrajiny rozhodující. V posledních dnech se dodávky zrychlily, přičemž zejména USA sunou do země co nejvíce materiálu, pravděpodobně z obavy, že by Rusko mohlo brzy přikročit k aktivnějšímu přerušování dodávek. Protitankové a protiletadlové zbraně mají na ruskou armádu, která se stále spoléhá zejména na velké mechanizované jednotky, zničující dopad.
Letecké bombardování nebo SPECNAZ?
Není doposud jasné, jak konkrétně by se Rusko mohlo na konvoje se zbraněmi zaměřit, protože by k tomu potřebovalo nejen kvalitní a včasné zpravodajské informace, ale také schopnost rychle na jejich základě jednat. Ruské vzdušné síly jsou mnohem méně účinné, než se původně předpokládalo, a ruská armáda je celkově v západní části Ukrajiny, odkud zásilky pocházejí, přítomna jen velmi omezeně, téměř vůbec.
Přesto by Rusko mohlo riskovat svá letadla nebo síly pro speciální operace tím, že by je přesunulo více na západ, pokud by se domnívalo, že riziko stojí za zisk, který z přerušení zbrojních dodávek na Ukrajinu může nastat. Vzhledem k tomu, jak se ruským jednotkám daří na bojišti, by tato skutečnost opravdu mohla nastat.
Existují taktiky, které riziko zničení dodávek minimalizují, například rozptýlit zásilky zbraní brzy po vstupu do země a přesouvat je v malých skupinách samostatně místo ve velkých konvojích. To by samozřejmě omezilo rychlost, s jakou se dostanou na frontové linie, a snížilo by to kontrolu nad těmito cennými zásobami při jejich pohybu po zemi. Pokud se však ruské jednotky posunou více na západ, zřejmě Ukrajinci budou muset k této taktice přikročit, protože existují náznaky, že se pozornost Moskvy možná skutečně obrací směrem k přerušování dodávek.
Civilisté se v ukrajinském Lvově učí zacházet se zbraněmi. (10. března 2022)
Jedinou další možností, kterou Rusko má, je zaútočit na tyto dodávky v sousední zemi ještě předtím, než dorazí na Ukrajinu, stejně jako se tomu stalo ve Vrběticích. To by však v současné situaci znamenalo praktické vyhlášení války Severoatlantické alianci. Pravděpodobnost, že se tak stane, je prakticky nulová, ledaže by Putin chtěl NATO přímo zatáhnout do mnohem širšího konfliktu.
Takový postup však nedává příliš smysl, protože ruská armáda je na Ukrajině zahlcena problémy a není ve stavu, kdy by mohla čelit daleko početnějším konvenčním aliančním silám. Největším problémem, který je v tomto ohledu na stole, je obava z jaderné eskalace.
Je možné, že by se Rusko mohlo pokusit zasáhnout zásilku zbraní v sousední zemi NATO, aby přinutilo alianci k agresivnímu postupu a tzv. „zvýšilo sázky“, z čehož by nemuselo, vzhledem k mohutnému jadernému arzenálu, nutně vyjít oslabeno. I tento scénář je však krajně nepravděpodobný.
Jisté každopádně je, že Rusko je velmi znepokojeno účinností dosavadních dodávek těchto zbraní a snaží se začít vyvíjet tlak, aby zastavilo jejich další příliv do země, ať už jakýmkoli způsobem.
Jaké ruční rakety Západ na Ukrajinu dodává?
Ruská invaze na Ukrajinu trvá přes dva týdny, ale podle všech indicií už ukrajinské síly dokázaly útočníkům způsobit značné ztráty na živé síle i materiálu. Protiletadlové střely odpalované z ramene, známé pod označením „MANPADS“, byly klíčovým faktorem, který zabránil ruským silám získat kriticky důležitou vzdušnou převahu.
Pěchotní protitankové zbraně, řízené i neřízené, byly pro ukrajinské jednotky, které na zemi čelí silně mechanizovanému nepříteli, cenné možná ještě mnohem více. Zatímco protitankové střely Javelin a protiletadlové rakety Stinger americké výroby se staly všeobecně známými, mnohé další jsou známé mnohem méně.
- FIM-92 Stinger
Americký Stinger je pravděpodobně nejslavnější typ svého druhu. První verze Stingeru vstoupily do výzbroje americké armády v roce 1981 a od té doby byla představena řada vylepšených variant. V posledních letech začala americká armáda zavádět do výzbroje typy s dalšími vylepšeními, která zlepšují schopnost střel s tepelným naváděním zasahovat menší cíle s malou infračervenou signaturou, jako jsou například bezpilotní letouny.
FIM-92 Stinger
- Grom
Ještě před zahájením ruské invaze Polsko oznámilo, že plánuje poslat na Ukrajinu protiletadlové rakety Grom nebo Grom-M, z nichž druhá je známá také pod názvem Piorun. Následně bylo oznámeno, že tyto dodávky budou s největší pravděpodobností zahrnovat Grom-M/Piorun a že budou předány prostřednictvím Spojených států.
Polští vojáci cvičí s protitankový systémem Grom.
- Strela/Igla
Objevily se zprávy, že Německo chce poslat na Ukrajinu 2 700 infračerveně naváděných raket starší sovětské výroby ze zásob, které patřily bývalé východoněmecké armádě. Není jasné, zda jde o zbraně 9K32 Strela-2, nebo 9K34 Strela-3, které jsou v NATO označovány jako SA-7, respektive SA-14, spíše půjde o starší typ.
Slovenští vojáci se do cvičení zapojili s protiletadlovými raketovými komplety IGLA.
- FGM-148 Javelin
Americký Javelin není třeba v tuto chvíli představovat. Tyto pokročilé protitankové střely, které na Ukrajinu posílají vlády USA a Estonska, jsou velmi účinné zbraně s vyspělým systémem řízení palby, který umožňuje jejich použití ve dne i v noci. Existují zprávy, že ukrajinské síly dosáhly při použití těchto střel v dosavadním konfliktu více než 90% úspěšnosti zásahů.
Protitanková střela Javelin
- Next-generation Light Anti-tank Weapon (NLAW)
Zbraň NLAW, známá také jako Main Battle Tank and Light Anti-tank Weapon (MBT LAW), je jednodušší na obsluhu než Javelin, protože nepoužívá oddělitelnou zaměřovací jednotku, ale stále je to řízená protitanková střela s velmi kvalitními parametry. Původně byla vyvinuta ve spolupráci švédských a britských zbrojařů, před vypuknutím konfliktu poslala britská vláda na Ukrajinu přibližně 2 000 těchto zbraní. Lucembursko, další člen NATO, minulý měsíc uvedlo, že ukrajinským ozbrojeným silám předá dalších 100 kusů NLAW.
Příslušníci ukrajinských sil územní obrany drží protitankové odpalovací zařízení NLAW. (6. března 2022)
- Carl Gustav
Těžké pancéřovky Carl Gustaf švédské výroby, kterých Kanada podle slov svých představitelů posílá na Ukrajinu 100 kusů, jsou bezzákluzové pušky ráže 84 mm, jejichž varianty jsou ve službě po celém světě již od 40. let 20. století. Za tu dobu se systém neustále zdokonaloval, zejména pokud jde o snížení hmotnosti a vylepšení zaměřovacích systémů. Používá je i naše armáda.
Protitanková zbraň Carl Gustaf
- AT4
5 000 protitankových zbraní, které posílá na Ukrajinu Švédsko, budou pravděpodobně AT4. Tato zbraň švédské konstrukce, kterou americká armáda přijala jako první v roce 1987, je v mnoha ohledech odvozeninou zbraně Carl Gustaf pro jednorázové použití.
Švédský protitankový systém AT4
- Panzerfaust 3
Panzerfaust 3 je německá konstrukce, zařazená do kategorie jednorázových protitankových raketometů. Ačkoli jej lze nabíjet stejně jako zařízení Carl Gustaf, obvykle se vydává přednabitý jednou střelou, buď protitankovou, nebo protibetonovou s názvem „Bunkerfaust“.
Německá protitanková zbraň Panzerfaust 3
