Západ až doposud dodával na Ukrajinu zejména munici, lehké zbraně a menší typy techniky, jako jsou dělostřelecké systémy, bojová vozidla pěchoty, nebo raketomety. Pokud už došlo na těžší techniku, jako jsou tanky nebo bitevní vrtulníky, vždy šlo výhradně o starou sovětskou techniku, kterou na Ukrajinu darovaly zpravidla státy bývalé Varšavské smlouvy. Slovensko, Polsko, Česká republika, Bulharsko, Makedonie či pobaltské státy.
Tradiční státy NATO se až doposud vyhýbaly dodávkám věcí, které by mohly situaci na bojištích skutečně ovlivnit, jsou to zejména o západní tanky (Leopard 2, Abrams, Challenger, Ariete, Leclerc, atd.), které by ruským tankovým jednotkám přinesly jistě rychle řadu těžkých porážek. Jde ale také o velké výkonné bojové letouny. Dlouho se spekuluje, že východní Evropa dodá Ukrajincům letadla Su-25 pro přímou palebnou podporu z Bulharska či Gruzie, stíhací letouny MiG-29 z Polska či Slovenska, případně rumunské modernizované MiG-21 LanceR.
Ovšem o západních letounech, o kterých Ukrajinci stále sní (zejména letadla F-15 a F-16, západní ekvivalenty Su-27 a MiG-29) je stále ticho po pěšině. Před pár týdny bylo sice v USA přijato politické rozhodnutí o tom, že by ukrajinští piloti měli procházet výcvikem na tyto letouny a že by starší kusy mohly na Ukrajinu zamířit, doposud se tak nestalo, přestože Američané mají vyřazených, leč letuschopných a plně bojeschopných letadel stovky a tisíce.
Zvuk „brrrrrrrrrrt“ budí hrůzu
V jakémsi mírném závětří snah o získání víceúčelových bojových letounů existuje také malá, ale intenzivní kampaň za to, aby se Ukrajincům dostalo starších typů letounů A-10 Thunderbolt II. A-10 je jednoúčelový letoun pro přímou podporu pozemních vojsk, americký ekvivalent sovětského Su-25 „Grač“. Taková letadla jsou vlastně přímým potomkem sovětských šturmoviků. Pomalejších, relativně obratných, ale hlavně těžce pancéřovaných (na letecké poměry) a mimořádně těžce vyzbrojených letounů, jejichž hlavním cílem je nalétávat na nepřátelské pozemní jednotky a ničit je.
Konkrétně letoun A-10, ačkoli pochází už ze 70. let, se proslavil v první válce v Perském zálivu a pak v dalších. Je doslova postaven kolem extrémně výkonného 30mm rotačního kanónu GAU-8. Takový kanón s příslušnou municí, dokáže jednou rychlou dávkou zničit nejen lehčí cíle, jako jsou nákladní automobily, polní opevnění nebo nekryté dělostřelecké či protiletadlové baterie, dokáže však stejnou zbraní účinně zničit i tank, což bylo také jeho prapůvodní poslání v dobách, kdy podoba války mezi NATO a Varšavskou smlouvou měla mít podobu nekonečných kolon obrněnců.
Samozřejmě není vyzbrojen pouze touto slavnou zbraní, jejíž zvuk „brrrrrrt“ naháněl už z dálky hrůzu iráckým tankistům. Letoun může nést také protizemní a protitankové řízené i neřízené rakety a samozřejmě i bombovou výzbroj.
Letecké výcvikové centrum
Časopis Time přinesl rozhovor s Alexandrem Gorganem, který je popisován jako 46letý nižší důstojník v ukrajinské armádě. V článku Gorgan zdůrazňuje neúnavné dělostřelecké ostřelování, které Rusové během války používají proti ukrajinským silám, a vysvětluje, že útokům by mohli úspěšněji čelit, jen kdyby měli správnou leteckou podporu. Gorgan je pevně přesvědčen, že letoun A-10 „Warthog“ je pro tuto práci ideální letoun. Přestože Spojené státy kolem možnosti nabídnout je Ukrajině až doposud chodily po špičkách, vzal věci do vlastních rukou.
Věnoval šest měsíců spolupráci s ukrajinskými kolegy i americkými piloty A-10, aby vytvořil výcvikové zařízení nezbytné k přípravě ukrajinských pilotů na případné dodání tohoto typu, o kterém se spekuluje. Centrum používá letové simulátory, které byly navrženy na základě videí z YouTube s americkými vojenskými trenažéry v akci a postaveny z již vyráběných komponentů a také ve spolupráci s bývalými americkými vojáky.
Každá stanice má realistické ovládání rychlosti, knipl a brýle pro virtuální realitu napojené na počítač. Žádné z těchto zařízení nebylo utajované a většina komponentů pocházela z herní komunity, která si staví letecké simulátory pro zábavu. Autor konceptu poznamenal, že videoherní charakter zařízení byl přímo inspirován piloty A-10 amerického letectva 355. výcvikové letky na letecké základně Davis-Monthan v Arizoně, kteří k výcviku ve virtuální realitě používají veřejně dostupnou počítačovou hru Digital Combat Simulator World (DCS).
355. letka používá DCS ve spojení s komerčně dostupnými náhlavními soupravami pro virtuální realitu a dalším herním vybavením jako levný a dostupnější způsob, jak doplnit tradičnější, ale drahé simulační metody výcviku, které piloti A-10 používají.
Digital Combat Simulator DCS World je letecký simulátor, ve kterém se hráči učí ovládat letadla pomocí realistických postupů. Letadla jsou pečlivě vymodelována podle skutečných dat, včetně autentických letových modelů a subsystémů a detailních kokpitů s funkčními tlačítky a přepínači. Hra vychází ze starších titulů Su-27 Flanker (1995), Flanker 2.0 (1999), Lock On: Modern Air Combat (2003) nebo Flamming Cliffs 2 (2010). Hra má rozsáhlou podporu joysticků a vstupních zařízení HOTAS, od herních gamepadů až po poloprofesionální repliky kokpitů 1:1. Ve hře jsou k dispozici desítky vojenských letounů a vrtulníků, které pokrývají období od druhé světové války přes studenou válku až po začátek 21. století, např. AH-64D, F-16C, F/A-18C, F-14 nebo právě A-10C. Součástí je editor misí, v němž si uživatelé mohou vytvářet vlastní scénáře a kampaně s podporou skriptování v jazyce Lua. Uživatelé mohou hostovat vlastní servery s uživatelsky vytvořenými misemi pro PVE a PVP multiplayer. Už nyní některé letecké síly používají DCS místo profesionálního leteckého simulátoru kvůli jeho velmi vysoké věrnosti. Francouzské letectvo využívá DCS pro přístrojový i taktický výcvik s letounem Mirage 2000C. Zajmavostí je, že firma Eagly Dynamics, která stojí za DCS, je původem z Ruska, Rusové jsou zakladatelé i většina vývojářů, před pár lety se však sídlo společnosti přestěhovalo do Švýcarska. V roce 2019 byl jeden z vývojářů hry, Oleg Tiščenko, zatčen v Gruzii během návštěvy tanečního festivalu a předán do Spojených států, které na něj již dříve vydaly zatykač za to, že nelegálně zakoupil technickou dokumentaci k letounu F-16. Tiščenko dostal rok odnětí svobody, který si však odseděl ve vazbě, proto byl hned po skončení soudu vyhoštěn. |
Dorazí A-10 na Ukrajinu?
Od začátku konfliktu někteří ukrajinští piloti létají na letounech Suchoj Su-25, které jsou obdobou A-10. A-10 však byl navržen s vysokou úrovní schopnosti přežití. Je určen k tomu, aby vydržel značné poškození v boji a v případě potřeby podstoupil rychlé opravy, které ho dostanou zpět do vzduchu.
Dalším argumentem ve prospěch dodávek letounů A-10 na Ukrajinu by mohl být fakt, že Spojené státy již přistoupily k vyřazení této flotily, jakkoli je důležité poznamenat, že konečné datum vyřazení není zdaleka jisté, protože pokusy starý, ale populární letoun vyřadit, už byly minimálně tři. Ve své poslední žádosti o rozpočet na fiskální rok 2023 letectvo navrhlo vyřadit 21 letounů A-10 s tím, že zbytek flotily by měl být vyřazen do dalších pěti let. Letectvo má již dlouho pochybnosti o schopnosti letounu plnit úkoly v budoucích konfliktech vysoké intenzity, zatímco příznivci letounu jsou neústupní v tom, že má stále šanci hrát klíčovou roli.
Možnost, že některé letouny A-10 jednoho dne skončí na Ukrajině, potvrdil v červenci i ministr letectva USA Frank Kendall, když novinářům naznačil, že letouny A-10 jsou pro Ukrajinu na stole a že se uvažuje o „starších amerických systémech“, které by v budoucnu naplnily potřeby země v oblasti vzdušného boje.
Celkově se objevují náznaky, že Spojené státy zmírňují svůj obecný nesouhlas s vysláním nějakého druhu bojových letounů, které mohou, ale nemusí zahrnovat letouny A-10. Bez ohledu na to poskytnou relativně skromné simulátory, které si Ukrajinci sami postavili a na nichž se nyní cvičí ukrajinští piloti, cenné zkušenosti se základními rozhraními a koncepty řízení používanými v západních bojových letounech. Zda se A-10 na ukrajinském nebi objeví, se dozvíme. Jisté je, že ukrajinští piloti budou na své „Warthogy“ připraveni.