Uchození rytíři. Proč je pohyb ve zbroji horší než chůze s batohem

aktualizováno 
Pohyb v těžkém středověkém brnění je o mnoho náročnější než pohyb se stejnou zátěží na zádech. Ukazují to fyziologické zkoušky na běžícím pásu. Zbroj je na těle nejen nevýhodně rozložena, ale také výrazně omezuje dýchání.

Poháry hořkosti po velkých porážkách bývají hluboké. Zvláště když vítězové neopomenou žádnou příležitost, aby do něj trochu nepřilili. Vezměte si například Angličany. Od jejich drtivého vítězství nad Francouzi u Azincourtu uběhlo bez čtyř roků 600 let. Přesto si ani po tak dlouhé době angličtí vědci neodpustili, aby svým starým rivalům nepřipomněli, že si bitvu vlastně prohráli sami. Moc se nachodili.

Se závažím na nohou

Jak totiž potvrdily zkoušky pohybu figurantů v replikách středověkých brnění pod lékařským dohledem, pohyb v brnění byl skutečně dřina i pro trénované. Podle množství kyslíku, který lidé v brnění spotřebovali během pohybu na běžícím pásu, pro ně byla chůze v brnění o 130 procent náročnější než chůze nalehko. V běhu to nebylo o mnoho lepší: i ten je zhruba dvakrát náročnější než běh stejnou rychlostí nalehko. Výsledky vyšly v časopise Proceedings of the Royal Society B (výtah je dostupný zde, plná verze je placená).

Nejde jen o hmotnost. Brnění vážila zhruba od 30 do 50 kilogramů. Ovšem kdyby si je rytíři nesli úhledně složené na zádech, jejich energetický výdej by byl jen zhruba o 70 procent vyšší než bez zátěže, domnívají se vědci. Příčinou je nadměrné zatížení končetin. "Nést váhu rozloženou po celém těle vyžaduje více energie," tvrdí vedoucí studie Graham Askew z univerzity v Leedsu a vysvětluje dále: "Švih končetinou obalenou ocelovými pláty vyžaduje podstatně více síly." Hmotnost dílů na nohou činila u zkoušených kusů zhruba sedm až osm kilogramů.

Brnění má i další nevýhodu: výrazně omezuje dýchání. Figuranti během pokusu dýchali vždy mělce a samozřejmě o to častěji. Za běžných podmínek by dělali méně hlubších nádechů.

Nešlo přitom o žádnou nováčkovskou chybu. Na běžící pás se postavili zkušení instruktoři z Královského muzea. Zkouškám byly podrobeny čtyři typy brnění a ve všech se dýchalo podobně špatně.

Naše i jejich slavné prohry

Vědci si pro popularizaci výsledků nevybrali příklad Azincourtu náhodou. Je to jeden z nejkrvavějších příkladů důležitosti "fyzičky" v dějinách středověkých válek. Angličané byli v téhle bitvě z roku 1415 zřejmě přečísleni zhruba 2:1, poměr ztráty byl ale o hodně větší než 1:50.

Vojsko Jindřicha Pátého v bitvě vyprovokovalo útok francouzských rytířů přes zablácené bitevní pole. Pochodem i bojem unavené rytíře pak utloukli společnými silami odpočatí angličtí šlechtici a neobrnění, pohybliví lučištníci. Angličané ztratili pár set mužů, Francouzi snad až deset tisíc. Boj se změnil v masakr s dopady nejen na politiku, ale i život té doby. ("Čtěte seznam padlých u Azincourtu jako seznam obětí z Osvětimi," tuhle radu dal slavný režisér Peter Brook svým hercům pro inscenaci Shakespearovy hry Jindřich V., která o bitvě pojednává.)

Ze zhruba stejné doby máme podobný příklad z českých zemí. A to bitvu u Sudoměře, ve které část rytířského vojska postupovala proti táboritům bahnitým dnem vypuštěného rybníka. Ani tady to pro obrněnce nedopadlo nejlépe.

Pohyblivost bojovníků se ovšem přesto postupně měnila k lepšímu. V 16. století už na tom pěší obrněnci byli lépe než o sto let dříve. Zřejmě hlavně v reakci na rozvoj palných zbraní se zbroj změnila. Od té chvíle chránila v první řadě životně důležité orgány, tedy trup (velmi podobně jako moderní neprůstřelné vesty). Naopak došlo k omezení ochrany nohou. Krok rytířů se stal lehčím. A postupný ústup v kovu zakuklených vojáků z evropských bojišť tím jednodušší.

 
Témata: zkouška, Osvětim

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

Ruský „robotický tank“ dopadl při testech na syrském bojišti neslavně

Uran-9

Dálkově ovládaný bojový robot Uran-9 z Koncernu Kalašnikov se v Sýrii hemžil problémy. Přesto ho ruská armáda zavádí do...

Krvavá sovětská válka obrazem: Měla trvat pár týdnů, protáhla se na 9 let

Sovětská válka v Afghánistánu (1979 až 1989)

Téměř celou jednu dekádu probíhala tzv. sovětská válka v Afghánistánu. Invaze vedená z Moskvy vyhnala z domovů pět...

Peruny pro armádu prošly úpravami. Vozidla teď čekají náročné testy

vozidlo Perun 4x4

Firma SVOS z Přelouče představila v terénu speciální vozidlo Perun pro českou armádu. Do její výzbroje mělo být...

Najdete na iDNES.cz