Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. února 2023 Vanda

Poslední sovětský těžký tank dostal při postřelovacích testech psí osádku

Vrcholem konstrukce sovětských těžkých tanků byl mamutí IS-7, který vznikl krátce po druhé světové válce. Tento stroj, představující v té době nejpokročilejší tankovou konstrukci, se do sériové výroby nikdy nedostal.
Jeden z prototypů IS-7. Přes kvalitu, sníženou tiskovým rastrem, je znát...

Jeden z prototypů IS-7. Přes kvalitu, sníženou tiskovým rastrem, je znát mohutnost tanku. | foto: public domain

Sovětský svaz dlouhé roky z výrobních důvodů upřednostňoval střední tanky před těžkými, změnu tohoto přístupu však přineslo odhalení německého programu tanku Tiger. První německý stroj Sovětům padl do ruky 16. ledna 1943 na leningradské frontě a z jeho konstrukčního řešení bylo patrné, že Rudá armáda bude potřebovat kvalitativně novou výzbroj. Když pak v srpnu téhož roku dorazili sovětští inženýři na ubráněné bojiště u Kurska, prozkoumali vraky moderních německých strojů, analyzovali výkony vlastní techniky a bylo rozhodnuto: vývoj těžkých tanků dostal nejvyšší prioritu.

První vlaštovkou obnoveného programu se stal projekt Objekt 239, ze kterého později vzešel tank KV-85. Šlo o přechodné řešení, které využívalo upravenou věž Objektu 237 (IS-1 s 85mm kanónem D-5T) na podvozku odlehčeného KV-1S. Vyrobeno bylo jen několik desítek kusů a ve výzbroji je rychle doplnil první plnohodnotný typ, IS-1. Ani ten však nebyl nově vyvinutý, šlo o oprášený starší projekt KV-13, který byl zastaven uprostřed nejtěžších bojů v roce 1942, kdy měla Rudá armáda úplně jiné problémy.

Historický tank IS-3 na přehlídce 9. května 2015

Skutečný vývoj zcela nových typů začal, když nadřízení legendárního konstruktéra Josefa Kotina odmítli modernizační projekt IS-5 vycházející z IS-3. Na těžkých tancích se v té době pracovalo zejména ve dvou konstrukčních kancelářích: SKB-2 Kirovského závodu (během války přesunutého do Čeljabinsku) a ve výzkumném institutu VNII-100.

VNII-100 se rozhodla místo dalšího rozvoje existujících strojů zahájit vývoj zcela nové konstrukce pod označením IS-6, jejíž hlavní výhodou mělo být rozsáhlé použití sklopeného pancíře. Přestože se však na vývoji pracovalo poctivě a projekt byl držen v nejvyšším utajení (pouze několik málo vedoucích konstruktérů mělo přístup k výkresové dokumentaci), výsledný stroj zklamal. Tank měl pro tento typ techniky typické potíže s převodovkou a pohonným ústrojím a jeho celková mobilita zůstala za očekáváním. Hodnotící komise tak musela konstatovat, že konkurenční Objekt 701 (IS-4) konstruktéra Nikolaje Duchova je lepší a vývoj IS-6 byl zastaven.

Jeho autoři se však nedali odradit a brzy si znovu razili politickou cestu k vývoji dalšího typu. Když se žádostí o podporu neuspěli u inspektora tankového průmyslu Malyševa, obrátili se přímo na mocného a obávaného šéfa tajné služby NKVD Lavrentije Beriju, který se za průbojný konstruktérský tým postavil a umožnil tak vývoj hned tří nových typů těžkých tanků. Objekty 257, 258 a 259 představovaly přechodné konstrukce mezi IS-6 a IS-7 a lišily se zejména použitým pohonem a typem převodovky. Všechny tři typy vypadaly slibně, ale když se v únoru 1945 dostaly na stůl Vjačeslava Malyševa, začaly znovu problémy.

Právě v této době k vedení sovětského tankového průmyslu pronikly první zprávy o německém supertěžkém tanku Maus, který se dostal do rukou sovětským jednotkám. Kusé informace o novém německém supertanku doplnily zprávy z bojišť v Rakousku, kde byl získán neporušený těžký stíhač tanků Jagdtiger. Obě nové německé konstrukce nesly stejný kanón, mimořádně výkonný (původně lodní) KwK 44 ráže 128 mm. Při testech bylo zjištěno, že ani jeden z nových Kotinových tanků by tomuto kanónu neodolal. Navíc jejich předpokládaná hlavní výzbroj, 122 mm kanón BL-13, by neumožnila penetrovat přední pancíř tanku Maus ani z bezprostřední blízkosti. Rozhodnutí o dalším postupu tedy bylo jasné: zesílit pancíř a zvýšit ofenzivní schopnosti instalací výkonnějšího kanónu.

Při výběru nové výzbroje padla volba na 130mm kanón S-26. Jeho závěr byl však příliš veliký na instalaci systému do věže Objektu 257. Byla proto přepracována a vznikl Objekt 260.

IS-7

Práce na Objektu 260 (produkční označení IS-7), pod vedením konstruktéra Nikolaje Šašmurina, začaly v Leningradu v létě 1945. I když Velká vlastenecká válka skončila a Sovětský svaz úlevně vydechl, nová výzbroj byla nadále vyžadována. První konstrukční výkresy tak byly hotové již 9. září 1945 a od počátku slibovaly rozsáhlé inovace. V souladu s předchozí konstrukční filozofií spoléhali Kotin se Šašmurinem i tentokrát na široké použití sklopeného pancéřování. Přední část korby byla kvůli maximální ochraně po vzoru IS-3 rozpůlena, aby utvořila dvojitě sklopený pancíř, v ruské terminologii „ščuku“ (štiku).

Srdcem pohonné jednotky byly hned dva naftové šestnáctiválcové motory, které dávaly dohromady na svou dobu úctyhodných 1200 koní. K přenosu hnací síly byla použita elektromechanická převodovka, vyvinutá již dříve pro IS-6. Hlavní výzbroj, 130mm kanón S-26, doplnily dva kulomety ráže 14,5mm a hned tři kulomety 7,62mm. Projektovaná hmotnost stroje činila 65 tun, přesto si však zachoval požadovanou kompaktnost. Po schválení výkresů následovala stavba modelu v plné velikosti.

Práce na druhé variantě Objektu 260 začaly počátkem roku 1946 a již ve druhé polovině roku byly připraveny dva funkční prototypy. Na prvním, postaveném do 9. září, proběhly testy podvozku. Stroj dosáhl úctyhodné maximální rychlosti 60 km/h při průměrné rychlosti 32 km/h v terénu. Druhý prototyp byl dokončen 25. prosince.

Jeden z prototypů IS-7. Přes kvalitu, sníženou tiskovým rastrem, je znát mohutnost tanku.

Jakkoli byly pojezdové testy úspěšné, dvojitý dieselový motor měl být řešením pouze dočasným. Protože však výrobci pohonných jednotek nedodávali včas ani finální, ale dokonce ani provizorní motory, prototypy nakonec musely být osazeny třetím agregátem TD-30, který byl odvozen od leteckých motorů AČ-30. S ním pak byly testovány dva typy převodovek, jedna šesti a druhá osmistupňová.

Kanón S-26, ráže 130 mm, byl osazen novou úsťovou brzdou. Vzhledem k značné hmotnosti munice pomáhal při nabíjení mechanický nabíjecí asistent. Jeho použitím bylo dosaženo pro kanón této ráže velmi slušné rychlosti palby 6 až 8 výstřelů za minutu.

Mimo dvou prototypů, vyrobených v závodech Kirov, byly na přelomu let 1946 a 1947 zvlášť vyrobeny další dvě věže a dva podvozky v továrně Ižora. Určeny byly pro postřelovací testy, které proběhly na známém testovacím polygonu v Kubince u Moskvy. Na jejich základě pak byly upravovány finální hodnoty tloušťky pancíře jednotlivých částí tanku.

V roce 1947 konstruktéři Kirovského závodu pracovali na dále vylepšené variantě IS-7. Design, založený na prototypu z roku 1946, dostal širší podvozek, nižší věž a sklopený boční pancíř korby. Stejně tak byla zvýšena palebná síla instalací nového 130mm kanónu S-70 o délce 54 ráží. Kanón byl charakteristický úsťovou brzdou s mnoha menšími otvory po celém obvodu, umístěnými v několika řadách. Umožňoval palbu výkonným střelivem o hmotnosti 33,4 kg a úsťové rychlosti 900m/s. Tank byl také osazen na svou dobu pokročilým systémem řízení palby.

Osádku tanku tvořilo pět mužů, přičemž v korbě seděl pouze řidič. Velitel, střelec a dva nabíječi byli umístěni ve věži. Velitel zaujal tradiční pozici na pravé straně kanónu, na levé straně seděl střelec. Za závěrem pak měli pracovní prostor oba nabíječi. Tato verze byla poháněna námořním naftovým motorem MT-50 o výkonu 1 050 koní s konvenční mechanickou osmistupňovou převodovkou. Vylepšené verze byly v létě 1948 vyrobeny čtyři kusy, všechny úspěšně prošly podnikovými zkouškami a byly odeslány k armádním testům.

Nový tank pro novou armádu

Vojenský výbor armády, nyní oficiálně nazývané jen „Sovětská“ (místo předchozího přízviska „Rudá“), byl výkony nového tanku nadšený. S hmotností 68 tun udržel při testech dříve deklarovanou maximální rychlost 60 km/h a zároveň prokázal velmi dobrou průchodivost terénem. Testovací řidiči pak na IS-7 oceňovali snadnost ovládání tanku, která byla na dřívějších typech spíše opomíjena.

Přední pancíř nového stroje byl prakticky zcela imunní proti všem rozšířeným tankovým kanónům své doby. Projektován byl sice na schopnost odolat německému protitankovému kanónu KwK 44 ráže 128 mm, ale při testech odolal i výkonnějšímu vlastnímu kanónu S-70. Při postřelovacích testech došlo ke kuriózní situaci kdy bylo do tanku vpuštěno několik psů, na jejichž stavu se mělo zjistit, jak osádka tanku odolá zásahům munice různých ráží. Po skončení testu byli všichni psi nejen živí, ale dokonce nebyli ani nijak zranění.

Stejně jako IS-3 má i IS-7 dvojitě sklopený přední pancíř korby. V ruské terminologii se mu říká „ščuka“ (štika) a tanku z přední polosféry zajišťuje mimořádnou odolnost tím spíš, že síla pancéřových plátů je opravdu enormní, kolem 350 milimetrů.

Litá věž dosahovala na svou dobu neuvěřitelných hodnot síly pancíře přes 400 milimetrů. Na fotografii je vidět konstrukce masky kanónu.

Přestože zkoušky jinak probíhaly hladce, stroji se nevyhnuly poruchy. Při jedné z nich dokonce vzplál na konci své životnosti motor a nainstalovaný protipožární systém jej nebyl schopen uhasit. Osádka tanku tak musela testovaný stroj rychle opustit a ten pak kompletně vyhořel.

Přes tento ojedinělý nezdar a dlouhodobou kritiku, že je tank pro sovětskou armádu příliš těžký, prošel IS-7 armádními testy úspěšně a byl oficiálně schválen do výroby. Následovala objednávka na 50 kusů. Co přišlo potom, je dodnes předmětem spekulací.

Kromě značné hmotnosti tanku a s tím spojeným problémům při transportu po železnici, byla vždy kritizována i jeho výrobní složitost. Jisté je, že původní objednávka nebyla nikdy dokončena, pravděpodobně z důvodu nedostatku prostředků, kterým bylo sužováno válkou zdevastované sovětské hospodářství. Po vítězné válce se tak paradoxně opakoval scénář z roku 1942. Stejně jako předtím KV-1, nejvýkonnějšího tanku své doby, i výroba IS-7 byla zastavena a sovětský tankový průmysl se opět obrátil k vývoji levnějších středních tanků.

Poslední IS-7 si lze na vlastní oči prohlédnout v tankovém muzeu Kubinka u Moskvy.

Vrcholné dílo legendárních konstruktérů Josefa Kotina a Nikolaje Šašmurina nikdy nedospělo do fáze sériové výroby a všechny vyrobené tanky byly patrně sešrotovány. Jedinou výjimku tvoří předsériový kus z roku 1948, který se zachoval a je dodnes k vidění v tankovém muzeu v Kubince. Na IS-7 později navázal levnější a méně ambiciózní, ale také mnohem méně výkonný IS-8/T-10, vycházející z válečného projektu IS-5.

Soumrak éry těžkých tanků přinesla 60. léta, během kterých se začaly masivně rozšiřovat protitankové řízené střely a do výzbroje přicházely první hlavní bojové tanky, kombinující pohyblivost středních tanků s výzbrojí a ochranou průlomových typů. Výroba T-10 byla zastavena v roce 1966 a poslední kusy ruská armáda vyřadila o třicet let později.

IS-7 představoval vrchol produkce těžkých tanků v Sovětském svazu a díky ideální kombinaci mohutné palebné síly, silné pasivní ochrany a mobility, a použití mnoha progresivních technologických prvků, byl bezesporu nejpokročilejší tankovou konstrukcí své doby.

  • Nejčtenější

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Kometa, která se po 50 tisících letech vrací k Zemi, je vidět pouhým okem

Kometa s názvem C/2022 E3, či ZTF, se tento týden na své cestě Sluneční soustavou dostane k Zemi nejblíže. Pro...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Západní tanky mají ničení těch ruských v rodném listě

Ukrajinská armáda získá díky západní pomoci moderní tanky a obrněné transportéry standardů NATO. Zatímco na bojišti...

A TOTO VÍTE? Proč mají letadlové lodě ostrov vpravo

Seriál Nad letovou palubu letadlové lodě ční takzvaný ostrov, na němž se ukrývá mimo jiné velitelská věž, navigační můstek a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Postavte se k tomu čelem. Letadla nikdy neomrzí

Úkolem následujícího kvízu je poznat typ letadla na fotografii z čelního pohledu. I když kvíz řada čtenářů magazínu...

Kriminalista Karel Tichý: Jestli se Radovan Krejčíř vrátí, budu první mrtvý

Premium Podle Karla Tichého už dříve Radovan Krejčíř vyslal signál, že chce zpátky do Česka. A byl za to ochotný vysvětlit...

Trable s láskou v posteli. Když chce jeden z partnerů víc než ten druhý

Premium „Ty už mě nemiluješ! Vůbec tě nevzrušuju!“ protne noční ticho výčitka ostrá jako břitva a následuje vzlykot, nad nímž...

Závislost na alkoholu? Při odvykání můžete vidět bílé myši, vysvětluje odbornice

Premium Dvě skleničky vína ještě neznamenají závislost na alkoholu. „Aby člověk mohl být označen za závislého, musí splnit...

KVÍZ: Postavte se k tomu čelem. Letadla nikdy neomrzí

Úkolem následujícího kvízu je poznat typ letadla na fotografii z čelního pohledu. I když kvíz řada čtenářů magazínu...

Ošetřují na ukrajinské na frontě a doma učí, jak zachraňovat raněné

Od března 2022 sledujeme skupinu českých profesionálních záchranářů, kteří se rozhodli pomáhat na Ukrajině. Jejich...

Jak špionážní letoun U-2 startoval z letadlových lodí

Svého času utajovaný průzkumný letoun U-2 zná asi každý, ostatně stroje U-2 druhé generace létají dodnes. Historii má...

„Nadzvukový strategický bombardér“ Mjasiščev M-50 byl falešným strašákem

V roce 1959 vzlétl prototyp vizuálně zajímavého stroje Mjasiščev M-50. Sověti chtěli nadzvukový letoun pro dopravu...

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Každý má nějakou erotickou slabůstku či fetiš. Které patří mezi nejčastější?

Mít v sexuálních hrátkách nějakou více či méně podivnou „úchylku“, která nám dělá dobře, rozhodně není hřích. Je to...

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Zemřela zpěvačka Naďa Urbánková. Proslavila se hity Závidím či Drahý můj

Ve věku 83 let zemřela v pátek zpěvačka a herečka Naďa Urbánková, držitelka pěti Zlatých slavíků, interpretka hitů...