Pátek 27. listopadu 2020, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 27. listopadu 2020 Xenie

Nejlepší meziválečný československý obrněný automobil vyráběla Tatra

V roce 1934 vyrobila Tatra pro naši armádu 51 lehkých obrněných automobilů vzor 30. I když jejich bojovou hodnotu už v té době nemůžeme klasifikovat příliš slušně, natož potom v hektickém roce 1938, v roli rychlých průzkumných strojů by si své místo v případném střetu s Německem určitě našly.

Československá armáda 1918–1939. Lehký obrněný automobil vzor 30 vyráběla Tatra | foto: public domain

Vybavenost prvorepublikové československé armády obrněnou technikou byla tristní, zvlášť když si uvědomíme, jaký zálusk si na nás dělal Hitler. A to tristní je myšleno po všech možných stránkách. Především to byly nedostatečné počty obrněnců. Ale také bojovou hodnotu většiny typů, s výjimkou lehkého tanku vzor 35 (LT vz. 35), můžeme označit za diskutabilní. Mezi obrněnou techniku, se kterou byly jejich osádky připraveny na podzim 1938 bránit Československo, patří i obrněný automobil vzor 30 (OA vz. 30), dodaný armádě kopřivnickou Tatrovkou.

Když potom řekneme, že OA vz. 30 byl nejlepším předválečným československým obrněným automobilem, musíme zároveň dodat jedno přísloví: Není všechno zlato, co se třpytí. Za vážný nedostatek musíme považovat především slabé pancéřování a slabou výzbroj. Když k tomu ještě dodáme slabý motor, je jasné, že s vylepšením pancéřování a nakonec do určité míry i té výzbroje by se těžko i při nejlepší vůli dalo něco dělat. Naopak chválu si zaslouží jízdní vlastnosti a dobrá pohyblivost v terénu. A oproti předchozím typům obrněných automobilů z plzeňské Škodovky (PA-II „Želva“ a OA vz. 27) měly tatrovky nižší jednotkovou pořizovací cenu.

Obrněný automobil Škoda PA-II zvaný Želva

Obrněný automobil Škoda PA-II zvaný Želva. Armáda tyto stroje používala, ale do výzbroje oficiálně zavedeny nebyly, takže nemají přiděleno vojenské typové označení (i když někdy se můžeme setkat s neoficiálním označením OA vz. 23).

Prototyp Škoda PA-III (do výzbroje československé armády byly tyto stroje...

Prototyp Škoda PA-III, do výzbroje československé armády byly tyto stroje zařazeny v patnácti exemplářích jako OA vz. 27.

Cesta k OA vzor 30

V roce 1923 představila kopřivnická automobilka revoluční osobní vůz Tatra 11 s novou koncepcí podvozku – místo žebřinového rámu použil hlavní konstruktér Hans Ledwinka páteřový rám s centrální nosnou rourou a místo hnací zadní tuhé nápravy „tam vetkl“ dvě na sobě nezávislé kyvadlové polonápravy. Jednou z výhod této konstrukce byla lepší pohyblivost v terénu a jízda po nerovnostech, navíc osádce nepřinášela v porovnání s klasicky řešenými vozy takový diskomfort. Za přidanou hodnotu potom můžeme označit vzduchem chlazený motor s rozvodem OHV. Vzduchem chlazený motor měl především pro vojenské využití několik významných výhod souvisejících právě s absencí chladiče – absentující chladič zkrátka neprostřelíte, neuvaří se a v zimě nezamrzne.

Netrvalo dlouho a právě vlastnosti tatrovek tzv. Ledwinkovy koncepce při jízdě v terénu oslovily i naši armádu. Ministerstvo národní obrany si představovalo pro své potřeby ovšem podvozky třínápravové. Tatra tak víceméně nezávazně vyrobila pro MNO tři třínápravové vozy vycházející z dvounápravového typu 11, resp. z vylepšeného typu 12, který jedenáctku v roce 1926 ve výrobě vystřídal.

Nový třínápravový typ se znakem náprav 6x4 dostal označení Tatra 26. Tři zkušební vozy s otevřenou karosérií převzala armáda na konci roku 1926.

V roce 1925 nově založený Vojenský technický ústav (VTÚ) spolu s milovickým Praporem útočné vozby podrobil jeden exemplář Tatry typu 26 náročným asi tříměsíčním zkouškám včetně jízd v horském terénu v zimních podmínkách. Při zkouškách najezdil poctivých 10 tisíc kilometrů a plně se osvědčil.

Následně byly v Kopřivnici dvě z Tater 26 modifikovány tak, aby imitovaly obrněné automobily. Každá dostala jiné provedení nástavby zhotovené z plechů tloušťky až 5 mm. Oba takto upravené vozy armáda podrobila porovnávacím jízdním zkouškám v Krkonoších s již dříve od Francouzů zakoupenými třínápravovými terénními Renaulty a polopásy Citroën-Kégresse. Francouzské příspěvky, které také již měly nějakou tu zkoušku z předchozí doby u nás za sebou, však naše vojáky kladně neoslovily. A pro Tatru do třetice všeho dobrého – typ 26 exceloval i na velkém vojenském cvičení československé armády konaném v létě 1927.

Logickým vyústěním se stala v roce 1928 objednávka MNO na devět nových podvozků k různému testování, ale se silnějšími motory typu Tatra 30 (čtyřválec typu 30 měl zdvihový objem 1 679 ccm a výkon 24 koní, zatímco dvouválec typu 12, použitý u podvozků původního typu 26, měl 1 056 ccm a dával ještě směšnějších 14 koní). Šestadvacítka se čtyřválcem typu 30 dostala označení Tatra 26/30.

Zde jen dodejme, že Tatra 26/30 se stala povedeným a úspěšným lehkým užitkovým automobilem vyráběným v letech 1927 až 1933 v celkovém počtu 182 kusů a v řadě provedení: valníky, autobusy, hasičské verze atd. Většina šestadvacítek skončila v civilním sektoru. (Pozn.: původní Tatra 26 byla vyrobena pouze v již uvedených třech exemplářích.)

Všech devět vojáky objednaných zkušebních podvozků typu 26/30 z počátku výroby putovalo v roce 1928 k Praporu útočné vozby do Milovic. Tam je ve vlastních dílnách opatřily dřevěnými nástavbami různých provedení pro hledání optimálního řešení budoucích obrněných automobilů. Působilo to až poněkud bizarně – „pancíř“ zkušebních vozů byl dřevěný, zato kulometná výzbroj skutečná. Ovšem pokud s tímto „dřevákem“ nikdo nevyjel do boje, tak se mu nemohlo nic stát.

A to už se nezadržitelně blížíme k OA vz. 30. MNO poskytlo Tatře jeden z devíti dříve zakoupených podvozků typu 26/30 ke stavbě prototypu podle propozic získaných na základě zkušebního provozu „dřeváků“.

V Kopřivnici navíc vyrobili ještě jeden prototyp jiného obrněného automobilu Tatra 34, ten byl určený snad pouze ke zkouškám, zatím bez ambicí na sériovou výrobu (Tatra 34 je tovární typové označení; vojenské ve formě „OA vz. XY“ nikdy nezískal, protože nebyl zaveden do výzbroje čs. armády). Ten měl upravený podvozek z Tatry 17/31, k pohonu tedy sloužil kapalinou chlazený šestiválec (40 koní). T 34 tvarově připomínala připravovaný OA vz. 30, evidentně se však jednalo o větší a těžší alternativu.

Obrněný automobil vzor 30

Obrněný automobil vzor 30

Prototyp obrněného automobilu Tatra 34 z roku 1929

Prototyp obrněného automobilu Tatra 34 z roku 1929

Počátkem roku 1932 byl podepsán kontrakt na dodávku 51 sériových kusů OA vz. 30 k regulérnímu zařazení do výzbroje bojových jednotek. Z toho jich mělo být 43 komplet nově vyrobených a na osm kusů by vojáci poskytli Tatrovce zbývající „experimentální“ podvozky typu 26/30.

Nakonec to však vykrystalizovalo do lepší varianty, následujícího roku bala objednávka revidována a všech 51 kusů OA vz. 30 bylo postaveno na nových podvozcích právě nastupující Tatry 72. Tatra 72 byla vylepšenou nástupkyní Tatry 26/30, do vínku dostala zesílenou konstrukcí podvozku a výkonnější motor typu 52 (čtyřválec o zdvihovém objemu 1910 ccm a výkonu 30 koní). Tatra 72 se nenechala úspěchy své předchůdkyně zahanbit, vyráběla se v letech 1933 až 1938 v celkovém objemu 272 kusů. A k nim ještě musíme připočítat podvozky pro OA vz. 30.

Výrobu podvozků pro OA vz. 30 zahájili kopřivničtí v létě 1933. Pancéřové nástavby na ně začali montovat v prosinci a výrobu dokončili v březnu roku následujícího. Objednatel přebíral obrněnce postupně „v dávkách“ v lednu, únoru a červenci 1934. A proč část vozů ležela u výrobce tak dlouhou dobu? Důvod je prozaický: čekalo se na dostavění potřebných garáží u uživatele.

Obrněný automobil vzor 30

Obrněný automobil vzor 30

Obrněný automobil vzor 30

Obrněný automobil vzor 30

Vojáci dokonce uvažovali, že si objednají dalších 55 odvozených obrněnců, ovšem vyzbrojených 3,7cm kanonem vhodným k boji s nepřátelskými tanky. Pro takovou výzbroj byl však OA vz. 30 příliš lehkým vozidlem, a tak tu odvážnou myšlenku sama iniciující strana brzy zavrhla.

OA vz. 30 z pohledu technického

Obrněný automobil vzor 30 patří do kategorie lehkých, slabě pancéřovaných. Pancíř o tloušťce 3 až 6 mm rozhodně nedával pocit bezpečí, běžnému puškovému střelivu sice odolával, ale s průbojným by měl veliké problémy.

Pancéřová nástavba pokračovala za motorovým prostorem krabicoidním prostorem bojovým, jehož střecha nesla mírně kónickou a plně otočnou kulometnou věž. Relativně vysokou stavbu vozidla můžeme také označit za jeden z jeho neduhů, vysoce položené těžiště mohlo zapříčinit při pohybu v terénu při větším bočním náklonu jeho převrácení. Což se snad i nejednou stalo, navíc s negativními zdravotními důsledky pro nešťastníka „ve věži“.

Trojmužnou osádku tvořili velitel, řidič a střelec. Velitel obsluhoval otočnou věž s kulometem. Střelec seděl vedle řidiče a měl k dispozici kulomet „trčící“ z čelního pancíře. 

Výzbroj se skládala ze dvou lehkých kulometů ZB vz. 26 ráže 7,92 mm. Někdy se uvádí kulomety tři, v takovém případě však byl ten třetí rezervní a převážel se v interiéru vozu. Osádka měla mít k dispozici také jeden a půl tuctu ručních granátů.

Kulomet ZB vz. 26 byl obecně velice povedenou zbraní. Protože však byl v OA vz. 30 použit ve standardní pěchotní verzi (pouze zbavený dvojnožky), nemohla být vedena nepřetržitá palba. Zkrátka nezbývalo než měnit klasické zásobníky této zbraně o kapacitě 20 nábojů. Těch zásobníků měla osádka vozu k dispozici v plné dotaci 150 kusů, což nám dává celkovou vezenou zásobu 3 000 nábojů.

Podvozek OA vz. 30 (Tatry 72) byl tatrovácké koncepce s centrální nosnou rourou. Motor i s převodovkou měly své místo vpředu, poháněny byly dvě zadní nápravy, tvořené samozřejmě výkyvnými polonápravami. Vzduchem chlazený čtyřválec v provedení boxer (měl dva a dva válce situovány proti sobě) s rozvodem OHV měl zdvihový objem 1 910 ccm a maximální výkon 30 koní.

Maximální rychlost OA vz. 30 na silnici se udává 60 km/h, dojezd 300 km. V terénu se udává rychlost 20 km/h, aniž by se tento terén blíže specifikoval.

Automobil měl délku 4,02 metru, šířku 1,52 metru a výšku 2,02 metru. Celková hmotnost 2,78 tuny potom prozrazuje, že jeho pancéřování skutečně nebyla žádná sláva.

Obrněné automobily čs. armády v září 1938

OA vz. 27 OA vz. 30
počet ve výzbroji 15
51
výroba v letech1929
1933–1934
výrobceŠkoda PlzeňTatra
osádka5
3
výzbroj2 kulomety2 kulomety
pancíř3–5,5 mm3–6 mm
hmotnost6,6 t2,78 t

Jeden příběh z nasazení v hektickém období 1938/39

Blíže se podíváme na východní výspu republiky, na Podkarpatskou Rus. Po vídeňské arbitráži z 2. listopadu 1938, která samozřejmě souvisela s Mnichovskou dohodou, připadl dlouhý pás území na jihu Slovenska a Podkarpatské Rusi horthyovskému Maďarsku.

Ale Maďarům to evidentně nestačilo. V plné nahotě se to projevilo v oblasti Mukačeva v lednu 1939, kde došlo k prudkému střetu mezi jednotkami maďarské a československé armády. Na stránkách Vojenského historického ústavu je k tomu uveden zajímavý zápis z deníku hraběte G. Ciana, italského ministra zahraničních věcí:

„Podle informací, jež nyní máme, je jasné, že odpovědnost za pohraniční srážky mezi Maďary a Čechy není všechna na straně Prahy. Naopak… Maďarský postoj není sympatický. Maďaři se pokoušeli od počátku sabotovat vídeňskou arbitráž. Je to hloupá politika, neboť irituje nás i Německo a nemůže zajisté změnit situaci. Duce je tím rovněž velmi rozladěn. Pravil: Tihle Maďaři začínají ztrácet mé sympatie. Neměli odvahu jednat, když mohli, a nyní se chovají jako jesuiti…“

Samotné Mukačevo patřilo po vídeňské arbitráži Maďarům, ti si to však při obsazování iniciativně trochu rozšířili v rozporu s literou zmiňované „dohody“ i o sousední, od severu k Mukačevu přiléhající Rosvigovo.

Československé straně se to samozřejmě nelíbilo, ale zatím nic nepodnikala. Situace na Maďary posunuté demarkační linii u Rosvigova však eskalovala s přicházejícím 6. lednem. Z maďarské strany zazněl nocí zákeřný výstřel z pušky. Kulka osobně jmenovala našeho četníka Františka Dvořáka, kterého zranila.

To už se naši vojáci neudrželi a dvě roty pěšího pluku 36 a několik družstev pohraniční Stráže obrany státu vzaly útokem Maďary neoprávněně obsazené Rosvigovo.

Do akce vyrazily i tři OA vz. 30, aby podpořily naši pěchotu silně přečíslenou Maďary. Ostatně pouštět se v oslabení do útoku není optimální, Čechoslováci se zakrátko ocitli v defenzívě. Situaci nakonec zachraňovala baterie dvou 10cm houfnic umístěných na nedalekém svahu. Dělostřelecké granáty Maďary zaskočily a tím umožnily Čechoslovákům zahájit ústup za demarkační linii.

Obrněný automobil vzor 30

OA vz. 30 v Rosvigovu

Nepříjemná událost potkala jeden z OA vz. 30, když kulometnou palbou kryl ústup posledních ustupujících malých pěších jednotek. Při otáčení na zledovatělé silnici vozidlo sklouzlo přídí do hlubokého příkopu a nebylo schopné dalšího pohybu. Jeho osádka tak musela ustoupit na svou stranu společně s pěšáky.

Předmětný obrněný automobil Maďaři ukořistili, po zklidnění situace ho z příkopu vyprostili a dále používali.

Uživatelé OA vz. 30 po 15. březnu 1939

Po vzniku protektorátu Čech a Morava a Slovenského státu došlo ke generální změně uživatelů OA vz. 31. Z celkového výchozího počtu 51 vozidel jich Němci u nás zabavili 23, nově budované slovenské armádě jich zůstalo 18, v Rumunsku se jich ocitlo devět a jeden ukořistili už v lednu Maďaři, jak je uvedeno výše.

S Němci to je jednoduché, ti zde – co se týče zbraní – sebrali, na co přišli. Jeden kus si vzali už po Mnichovu v Tatře, když obsadili Kopřivnici (pravděpodobně tam byl na opravě). A těch dvaadvacet jim spadlo do klína po obsazení zbytku rozbité republiky 15. března 1939. Němci je používali vesměs v policejních jednotkách.

Zajímavější pořízení je s vozidly slovenské armády. K 15. březnu měl Pluk útočné vozby 3 (PÚV 3), který byl dislokován na Slovensku, ve svém stavu celkem 10 OA vz. 30 (u pluků útočné vozby byly OA vz. 30 zařazeny v rotách obrněných automobilů a tančíků). Útvary československé armády dislokované na Slovensku tam po jeho osamostatnění zůstaly a staly se součástí nově tvořené slovenské armády. Mělo to však jeden háček, příslušníci pocházející z Čech, Moravy a Slezska zpravidla odcházeli domů, proto se musela slovenská armáda náležitě vypořádat s úbytkem personálu – specialistů (zvlášť citlivé to bylo právě i u útočné vozby).

Obrněné automobily vzor 30 slovenské armády

Obrněné automobily vzor 30 slovenské armády

Mezitím na Podkarpatské Rusi sváděla československá armáda již neexistujícího státu ústupové boje při zajišťování evakuace civilistů z Českých zemí a Slovenska. Ustupovalo se na Slovensko, případně z míst východnějších do Rumunska. Na Podkarpatské Rusi působily i některé jednotky od PÚV 1 z Milovic a PÚV 2 z Vyškova. Celkem na našem „dálném východě“ bojovalo v březnu 1939 sedmnáct OA vz. 30. A z nich osm po ústupu zůstalo na Slovensku (což s desítkou od PÚV 3 dává finální sumu osmnáct) a devět v Rumunsku, kterému se také hodily.

Zdroje:

  • vhu.cz
  • Vladimír Francev, Charles K. Kliment: Československá obrněná vozidla 1918-1948. Naše vojsko, Praha, 2004
  • valka.cz
  • Nejčtenější

Vyšel seznam nejpoužívanějších hesel. Pokud tam najdete své, změňte ho

Uživatelé stále používají velmi jednoduchá hesla. Přitom platí, že pokud si ho snadno zapamatujete, je s největší...

Tahák: 20 klávesových zkratek, o nichž jste možná neměli ani potuchy

Uživatelé Windows jistě znají notoricky známé klávesové zkratky jako Alt + F4, Alt + Tab, Windows + E, Windows + C,...

Toto umí nově váš Chrome a Firefox. Loučí se s Flashem a jsou rychlejší

Populární internetové prohlížeče Chrome a Firefox byly povýšeny do nových verzí. Pokud jste je ještě neaktualizovali,...

Konečně. ÚZIS začal zveřejňovat očištěný podíl pozitivních testů

Po více než půl roce dostala veřejnost přístup k důležitému číslu, tedy kolik testů na covid-19 je opakovaných. Údaje...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Měli lepší stroje Sověti, nebo Američané? O jednom neobyčejném souboji

Premium Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

  • Další z rubriky

Vystřel, až na něj dosáhneš. Tak se umíralo před 400 lety na Bílé hoře

Před 400 lety, 8. listopadu 1620, se odehrála zcela jednoznačná bitva mezi českými stavy a císařským vojskem s jeho...

Špiona Rudolfa Rösslera prozradila sklenice medu s mikrofilmem

Premium Příběh dvojice špionů naverbovaných československou rozvědkou ve Švýcarsku má tak trochu otevřený konec. Jejich...

Americká stíhačka zprvu ztrácela dech, pak sláva její se dotýkala hvězd

Podle mnohých představuje americký P-51 Mustang v komplexním hodnocení nejlepší stíhací letoun druhé světové války. V...

Nejlepší meziválečný československý obrněný automobil vyráběla Tatra

V roce 1934 vyrobila Tatra pro naši armádu 51 lehkých obrněných automobilů vzor 30. I když jejich bojovou hodnotu už v...

SOUTĚŽ: Vyhrajte balíček 12 skvělých pudingů Dr. Oetker
SOUTĚŽ: Vyhrajte balíček 12 skvělých pudingů Dr. Oetker

Kdo by neměl rád puding? Chutná skvěle samostatně, se šlehačkou a čerstvým ovocem, ale i jako náplň do dortů. Navíc je přirozeně bezlepkový. Nyní...

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....

Tahák: 20 klávesových zkratek, o nichž jste možná neměli ani potuchy

Uživatelé Windows jistě znají notoricky známé klávesové zkratky jako Alt + F4, Alt + Tab, Windows + E, Windows + C,...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...