Šli v Jičíně z kina, opilý okupant je zastřelil samopalem. Bylo září 1968

aktualizováno 
Tankocaching - Píše se rok 1968 a už několik dní na našem území pobývají okupační vojska řízená z Moskvy. Zdeňku Klimešovou zasáhlo sedm střel. Bezdůvodně je vypálil polský voják. Zemřela. Postřeleného Jaroslava Veselého doslova rozstřílel na zemi, protože se mu nelíbilo, jak sténá.

Ulice Jičína v srpnu 1968. | foto: VHÚ

Na Technet.cz dnešním dnem startuje speciální verze hry Geocaching nazvaná Tankocaching. Díky ní se můžete sami vypravit na místa, kde se odehrály tragické incidenty spojené se srpnovou invazí roku 1968 převážně sovětských vojsk. Podrobnosti o umístění kešek najdete v tomto článku. Více se také dočtete v rámečku níže. 

Zde je první příběh.

Jen šli z kina ...

Večer sedmého září 1968 se kolem osmé hodiny večerní vzdálilo z vojenského tábora položeného tři kilometry od Jičína celkem pět silně podnapilých ozbrojených polských vojáků. Byli to Zygmunt Zapasa, Zdzislaw Kowalski, Stefan Dorna, Felix Zajac a Wieslaw Czerwonka. 

Vypravili se do Jičína, na jehož okraji se začali hádat. Na křižovatce potkali skupinu čtyř československých občanů vracejících se z kina. Poláci se dohadovali, zda se nemají vrátit a spor vyvrcholil tím, že Zapasa a Dorna začali střílet ze samopalů do vzduchu. 

Dorna se pak náhle otočil a začal střílet i na čtveřici poblíž telefonní budky. Když se ho ostatní snažili uklidnit, otočil zbraň i proti nim. Kowalski a Zapasa utrpěli Dornovou střelbou vážná zranění. Zajac s Czerwonkou se rozeběhli k vojenskému táboru pro pomoc. Nečekanou střelbou byli zasaženi Jaroslav Veselý a Jana Jenčková. 

Tankocaching

Jak na to

Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začíná 14.8.2018.

Seznam míst, kde jsou kešky umístěny, bude postupně, vždy po sedmi lokalitách, uveřejněn v tomto článku

Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme.

Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí.

Speciální odměna za selfie!

Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení.

Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.

Tankocaching, po stopách invaze v srpnu 1968.

Vítězslav Klimeš a Bohunka Brumlichová se vrhli na zem. Dorna se přiblížil, začal obě ženy, které předstíraly bezvědomí, osahávat a ukradl jim hodinky a prsteny. Velmi bolestivě zasažený Jaroslav Veselý sténal. To přimělo Dornu, aby do něj z bezprostřední blízkosti vystřílel zbytek nábojů v zásobníku. Zatímco jej vyměňoval, Vítězslav Klimeš rychle utíkal pryč. V tu chvíli bohužel vyšli na ulici jeho rodiče. 

Dorna vystřelil další dávku na manžele Klimešovi. Zdena Klimešová utrpěla smrtelná zranění a zemřela na místě. Oldřich Klimeš byl postřelen do ruky a páteře. Dorna pak vystřelil i na přicházejícího vojína ČSLA Josefa Dufka, jehož zranil jen lehce, střílel i na dva projíždějící osobní automobily. První nezasáhl, ve druhém utrpěla zranění na noze manželka řidiče Milena Bílková.

Stefan Dorna kladl odpor i při zatýkání. Polský vojenský automobil jej odvezl nejdříve do Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové k odběru krve a potom do vazby. Widmarkova zkouška prokázala, že vrah měl v době střelby v krvi 1,81 promile alkoholu.

Vyšetřování pro trestný čin vraždy zahájil osmého září vyšetřovatel oddělení vyšetřování VB v Jičíně. Téhož dne byl případ předán přímo Krajské správě SNB v Hradci Králové. Dornu odvezli do Polska a umístili do věznice v Kłodzku. Žádost o trestní stíhání v ČSSR polská stranou zamítla. Soud proběhl 18. října 1968 před Stanným vojenským soudem Polské lidové republiky v Kłodzku. Stefan Dorna, narozený 11. července 1947, vyučený zámečník z Obrzycku, byl odsouzen k trestu smrti. Požádal předsedu Rady ministrů PLR o milost. Žádosti bylo vyhověno a trest změněn na doživotí. Na svobodu se dostal po patnácti letech.

Srpen68 - články k výročí

Začínající zpěvák měl nastoupit Vlachova orchestru

Narodil se 26. dubna 1944 v Jičíně. V době smrti byl zaměstnancem tamního podniku Agrostroj. Byl ale i úspěšným amatérským zpěvákem. Měl za sebou nahrávky v rozhlase, nazpíval dvě zkušební desky a připravoval se na konkurz do tehdy velmi populárního orchestru Karla Vlacha. 

Fotogalerie

Jaroslav Veselý byl stejně jako jeho otec členem KSČ a dokonce členem městského výboru strany. Byl zasažen celkem deseti projektily a usmrtil jej průstřel mozku. Dorna jej nejdříve nedaleko telefonní budky zasáhl do nohou, potom k bezmocně ležícímu a sténajícímu muži přistoupil a z bezprostřední blízkosti do něj vystřílel všechny zbývající náboje ze zásobníku. Veselý byl za velké účasti obyvatel pohřben na městském hřbitově v Jičíně.

Zdeňka Klimešová se narodila 5. prosince 1912, byla vdaná, matka syna a dcery. Pracovala jako dělnice v podniku Závody průmyslové automatizace v Jičíně.

Společný pohřební obřad Jaroslava Veselého a Zdeny Klimešové proběhl ve čtvrtek 12. září 1968 na tehdejším Gottwaldově náměstí v Jičíně. Účastnilo se jej ohromné množství občanů a nad rakvemi zazněla státní hymna i proslovy představitelů města. Případ vyvolal velké rozhořčení po celém státě.

Okupační rozhlas vyrobil z obětí kontrarevolucionáře

Okupační rozhlasová stanice „Vltava“ působící z území NDR, tragickou událost interpretovala tak, že prý došlo k zneškodnění kontrarevoluční skupiny v Jičíně a zabití jejího vůdce Veselého. Při zásahu proti němu prý byly nalezeny zbraně a výbušniny. Československé úřady se marně snažily o odvolání této cynické dezinformace.

Na místě tragédie vzniklo až počátkem devadesátých let pamětní místo. Od 21. srpna 2013 zde město Jičín nechalo zřídit pomník od architekta Radka Jiránka.

Pro pozůstalé i oběti střelby, které nakonec vyvázly, představoval šok rozhovor se Stefanem Dornou v polsko-českém dokumentárním filmu z roku 1994 s titulem Cesta ke křižovatce. Prohlásil, že ho událost sice mrzí, ovšem situace prý byla složitá a on necítí odpovědnost. Při vyšetřování bylo zjištěno, že Zdena Klimešová byla zasažena celkem sedmi projektily.

Účast polské armády na vojenské intervenci v srpnu 1968

Chtěli pít bez placení a postřílet celou hospodu

Dvě tankové a jedna motostřelecká divize 2. polské armády s velitelem brigádním generálem Floriánem Siwickým obsadily východní Čechy a severní Moravu. Polská lidová armáda vyčlenila celkově asi 28 000 vojáků. Nacionalistické polské vojenské i politické vedení tvrdě chránilo své příslušníky, byť se dopustili protiprávního jednání. Polští vojáci si přitom nepřátelským a bezohledným chováním příliš nezadali s vojáky sovětskými.

To ukazuje třeba případ z prvního října 1968, jenž se odehrál v Hřibsku u Hradce Králové. Do bytu Emila Kopeckého vnikli násilím dva ozbrojení příslušníci polské lidové armády a ptali se, kde má syna. Když se ohradil, jakým právem vrazili do soukromého bytu, dostalo se mu odpovědi, že „Pravem polskim“, načež jeden z Poláků na Kopeckého dceru, držící v náručí kojence, namířil samopal. V bytě pak provedli nezákonnou prohlídku a nakonec odešli.

Tři polští vojáci navštívili restauraci ve Stěžerech v okrese Hradec Králové. Když jednomu z vojáků odmítli nalít, sebral bez říkání výčepnímu pivo a vypil ho, aniž by se měl k zaplacení. Když mu to při odchodu jeden z místních občanů vytkl, Poláci se vrátili, namířili na hosty samopaly a požadovali, aby si stoupli a zvedli ruce nad hlavu. Naštěstí se je jednomu staršímu občanu podařilo uklidnit a nakonec přemluvit k odchodu.

Při vyšetřování série vloupání do obchodů a pohostinství národního podniku Jednota v okrese Chrudim se ukázalo, že pachatelem byl příslušník Polské lidové armády Eugenius Michalski, jemuž policisté prokázali celkem sedm vloupání.

Dne 17. září 1968 v 9:30 byl v Kosmonosech při jízdě na motocyklu po silnici číslo 10 sražen řidičem polského vojenského nákladního automobilu svobodníkem Wojciechem Swadzinikem jednašedesátiletý Jaroslav Hájek. Polský voják na křižovatce se silnicí na Debř nad Jizerou, poblíž restaurace „U lva“ nedal přednost a způsobil tragickou havárii. Jaroslav Hájek zranění podlehl v době následující po týdnu 20. září 1968 v nemocnici v Mladé Boleslavi. Polský vojenský prokurátor major Witold Dudkiewicz kategoricky odmítl možnost výslechu obviněného polského viníka nehody a i vzhledem k tomu, že se svobodník Swadzinik již údajně nenacházel na československém území, nemohla československá prokuratura zahájit kroky v trestním řízení a celý případ zastavila.

Autor:


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Trpělivá dřina a hozená svorka. Co předcházelo vzniku republiky

Karel Kramář vychází ze Sněmovny po ustavující schůzi Národního shromáždění....

VIDEO Vznik Československa před sto lety byl podmíněn jeho uznáním ze strany Spojenců. V tom hrála roli...

Brňané před sto lety urazili hlavu rytíře Wehrmanna, Znojmo bránili Němci

Socha německého rytíře Wehrmanna s mečem byla na brněnské náměstí Svobody...

Zdaleka ne všichni na jižní Moravě před sto lety vyhlášení nezávislosti na rakousko-uherské...

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

Američané kupují těžké vojenské tahače pro přesun tanků po Evropě

Tahač Global HET a podvalník systému HET

US Army pro svou evropskou složku nakoupí 170 tahačů pro přepravu těžkých nákladů HET (Heavy Equipment Transporter)....

Smrt agenta Knotka. Unikl výslechu díky jedu skrytému v zubu

Výsadek CHROMIUM někde v Itálii v roce 1945. Václav Knotek je uprostřed.

Václav Knotek byl jediným západním agentem v komunistickém Československu, který spáchal sebevraždu ještě před prvním...

Muž, který vyhrál válku. Jeho čluny nesly vojáky na pláže Normandie

Výsadkový člun LCVP převážel vojáky na pláže při vylodění v Normandii

Bez nich by se žádné vylodění nekonalo. Na plážích v Normandii se před 75 lety přepravily na pláže desetitisíce vojáků....

Najdete na iDNES.cz