Na Technet.cz dnešním dnem startuje speciální verze hry Geocaching nazvaná Tankocaching. Díky ní se můžete sami vypravit na místa, kde se odehrály tragické incidenty spojené se srpnovou invazí roku 1968 převážně sovětských vojsk. Podrobnosti o umístění kešek najdete v tomto článku. Více se také dočtete v rámečku níže.
Zde je první příběh.
Jen šli z kina ...
Večer sedmého září 1968 se kolem osmé hodiny večerní vzdálilo z vojenského tábora položeného tři kilometry od Jičína celkem pět silně podnapilých ozbrojených polských vojáků. Byli to Zygmunt Zapasa, Zdzislaw Kowalski, Stefan Dorna, Felix Zajac a Wieslaw Czerwonka.
Vypravili se do Jičína, na jehož okraji se začali hádat. Na křižovatce potkali skupinu čtyř československých občanů vracejících se z kina. Poláci se dohadovali, zda se nemají vrátit a spor vyvrcholil tím, že Zapasa a Dorna začali střílet ze samopalů do vzduchu.
Dorna se pak náhle otočil a začal střílet i na čtveřici poblíž telefonní budky. Když se ho ostatní snažili uklidnit, otočil zbraň i proti nim. Kowalski a Zapasa utrpěli Dornovou střelbou vážná zranění. Zajac s Czerwonkou se rozeběhli k vojenskému táboru pro pomoc. Nečekanou střelbou byli zasaženi Jaroslav Veselý a Jana Jenčková.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začíná 14.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky umístěny, bude postupně, vždy po sedmi lokalitách, uveřejněn v tomto článku. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Vítězslav Klimeš a Bohunka Brumlichová se vrhli na zem. Dorna se přiblížil, začal obě ženy, které předstíraly bezvědomí, osahávat a ukradl jim hodinky a prsteny. Velmi bolestivě zasažený Jaroslav Veselý sténal. To přimělo Dornu, aby do něj z bezprostřední blízkosti vystřílel zbytek nábojů v zásobníku. Zatímco jej vyměňoval, Vítězslav Klimeš rychle utíkal pryč. V tu chvíli bohužel vyšli na ulici jeho rodiče.
Dorna vystřelil další dávku na manžele Klimešovi. Zdena Klimešová utrpěla smrtelná zranění a zemřela na místě. Oldřich Klimeš byl postřelen do ruky a páteře. Dorna pak vystřelil i na přicházejícího vojína ČSLA Josefa Dufka, jehož zranil jen lehce, střílel i na dva projíždějící osobní automobily. První nezasáhl, ve druhém utrpěla zranění na noze manželka řidiče Milena Bílková.
Stefan Dorna kladl odpor i při zatýkání. Polský vojenský automobil jej odvezl nejdříve do Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové k odběru krve a potom do vazby. Widmarkova zkouška prokázala, že vrah měl v době střelby v krvi 1,81 promile alkoholu.
Vyšetřování pro trestný čin vraždy zahájil osmého září vyšetřovatel oddělení vyšetřování VB v Jičíně. Téhož dne byl případ předán přímo Krajské správě SNB v Hradci Králové. Dornu odvezli do Polska a umístili do věznice v Kłodzku. Žádost o trestní stíhání v ČSSR polská stranou zamítla. Soud proběhl 18. října 1968 před Stanným vojenským soudem Polské lidové republiky v Kłodzku. Stefan Dorna, narozený 11. července 1947, vyučený zámečník z Obrzycku, byl odsouzen k trestu smrti. Požádal předsedu Rady ministrů PLR o milost. Žádosti bylo vyhověno a trest změněn na doživotí. Na svobodu se dostal po patnácti letech.
Začínající zpěvák měl nastoupit Vlachova orchestru
Narodil se 26. dubna 1944 v Jičíně. V době smrti byl zaměstnancem tamního podniku Agrostroj. Byl ale i úspěšným amatérským zpěvákem. Měl za sebou nahrávky v rozhlase, nazpíval dvě zkušební desky a připravoval se na konkurz do tehdy velmi populárního orchestru Karla Vlacha.
Jaroslav Veselý byl stejně jako jeho otec členem KSČ a dokonce členem městského výboru strany. Byl zasažen celkem deseti projektily a usmrtil jej průstřel mozku. Dorna jej nejdříve nedaleko telefonní budky zasáhl do nohou, potom k bezmocně ležícímu a sténajícímu muži přistoupil a z bezprostřední blízkosti do něj vystřílel všechny zbývající náboje ze zásobníku. Veselý byl za velké účasti obyvatel pohřben na městském hřbitově v Jičíně.
Zdeňka Klimešová se narodila 5. prosince 1912, byla vdaná, matka syna a dcery. Pracovala jako dělnice v podniku Závody průmyslové automatizace v Jičíně.
Společný pohřební obřad Jaroslava Veselého a Zdeny Klimešové proběhl ve čtvrtek 12. září 1968 na tehdejším Gottwaldově náměstí v Jičíně. Účastnilo se jej ohromné množství občanů a nad rakvemi zazněla státní hymna i proslovy představitelů města. Případ vyvolal velké rozhořčení po celém státě.
Okupační rozhlas vyrobil z obětí kontrarevolucionáře
Okupační rozhlasová stanice „Vltava“ působící z území NDR, tragickou událost interpretovala tak, že prý došlo k zneškodnění kontrarevoluční skupiny v Jičíně a zabití jejího vůdce Veselého. Při zásahu proti němu prý byly nalezeny zbraně a výbušniny. Československé úřady se marně snažily o odvolání této cynické dezinformace.
Na místě tragédie vzniklo až počátkem devadesátých let pamětní místo. Od 21. srpna 2013 zde město Jičín nechalo zřídit pomník od architekta Radka Jiránka.
Pro pozůstalé i oběti střelby, které nakonec vyvázly, představoval šok rozhovor se Stefanem Dornou v polsko-českém dokumentárním filmu z roku 1994 s titulem Cesta ke křižovatce. Prohlásil, že ho událost sice mrzí, ovšem situace prý byla složitá a on necítí odpovědnost. Při vyšetřování bylo zjištěno, že Zdena Klimešová byla zasažena celkem sedmi projektily.
Účast polské armády na vojenské intervenci v srpnu 1968Chtěli pít bez placení a postřílet celou hospodu Dvě tankové a jedna motostřelecká divize 2. polské armády s velitelem brigádním generálem Floriánem Siwickým obsadily východní Čechy a severní Moravu. Polská lidová armáda vyčlenila celkově asi 28 000 vojáků. Nacionalistické polské vojenské i politické vedení tvrdě chránilo své příslušníky, byť se dopustili protiprávního jednání. Polští vojáci si přitom nepřátelským a bezohledným chováním příliš nezadali s vojáky sovětskými. To ukazuje třeba případ z prvního října 1968, jenž se odehrál v Hřibsku u Hradce Králové. Do bytu Emila Kopeckého vnikli násilím dva ozbrojení příslušníci polské lidové armády a ptali se, kde má syna. Když se ohradil, jakým právem vrazili do soukromého bytu, dostalo se mu odpovědi, že „Pravem polskim“, načež jeden z Poláků na Kopeckého dceru, držící v náručí kojence, namířil samopal. V bytě pak provedli nezákonnou prohlídku a nakonec odešli. Tři polští vojáci navštívili restauraci ve Stěžerech v okrese Hradec Králové. Když jednomu z vojáků odmítli nalít, sebral bez říkání výčepnímu pivo a vypil ho, aniž by se měl k zaplacení. Když mu to při odchodu jeden z místních občanů vytkl, Poláci se vrátili, namířili na hosty samopaly a požadovali, aby si stoupli a zvedli ruce nad hlavu. Naštěstí se je jednomu staršímu občanu podařilo uklidnit a nakonec přemluvit k odchodu. Při vyšetřování série vloupání do obchodů a pohostinství národního podniku Jednota v okrese Chrudim se ukázalo, že pachatelem byl příslušník Polské lidové armády Eugenius Michalski, jemuž policisté prokázali celkem sedm vloupání. Dne 17. září 1968 v 9:30 byl v Kosmonosech při jízdě na motocyklu po silnici číslo 10 sražen řidičem polského vojenského nákladního automobilu svobodníkem Wojciechem Swadzinikem jednašedesátiletý Jaroslav Hájek. Polský voják na křižovatce se silnicí na Debř nad Jizerou, poblíž restaurace „U lva“ nedal přednost a způsobil tragickou havárii. Jaroslav Hájek zranění podlehl v době následující po týdnu 20. září 1968 v nemocnici v Mladé Boleslavi. Polský vojenský prokurátor major Witold Dudkiewicz kategoricky odmítl možnost výslechu obviněného polského viníka nehody a i vzhledem k tomu, že se svobodník Swadzinik již údajně nenacházel na československém území, nemohla československá prokuratura zahájit kroky v trestním řízení a celý případ zastavila. |
