Neděle 4. června 2023, svátek má Dalibor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 4. června 2023 Dalibor

Vyzkoušeli dělo ze 17. století a byli překvapeni

  10:30
Švédské dělo z lodi Vasa z počátku 17. století byl na tehdejší poměry velice slušný kus těžké vojenské zbraně. Potvrdily i to moderní pokusy s jeho kopií. Samotná loď však nikdy nezasáhla do bojů. Potopila se při první plavbě.

Nadšenci, kteří odlili kopii kanonu z věhlasné švédské Vasy a vystřelili z ní, projevili značnou odvahu. Děla z počátku 17. století totiž byla často nebezpečnější obsluze než nepříteli. Na vině byl materiál i náročnější obsluha.

„Vasa by byla daleko efektivnějším válečným nástrojem, než jsme mysleli,“ zhodnotil historik muzea Vasy Fred Hocker poté, co se nad zkušebním polygonem rozplynul dým z výstřelu. V půl metru silné dřevěné desce představující bok nepřátelské válečné lodi zela díra s rozšklebenými okraji. V boji by to znamenalo, že by náboj pronikl do útrob druhého korábu a tam by způsobil pohromu, kterou je nejspíš lepší si nepředstavovat.

Válečné koráby té doby všeobecně byly velice efektivními válečnými stroji. Vasa se lišila, nebo přesně vzato měla se lišit, moderními zbraněmi.

Čtvrt tuny smrti a ničení

Převážnou část z celkem čtyřiašedesáti děl, které Vasa na své první a poslední plavbě nesla, tvořily kanony vystřelující čtyřiadvacetiliberní, tedy jedenáctikilogramové náboje. Hmotnost boční salvy mohla podle moderních propočtů dosahovat 267 kilogramů. Takovou palebnou sílu neměla při spuštění Vasy na vodu v roce 1628 žádná jiná loď, přinejmenším ne v Baltském moři.

Při výpočtu hmotnosti boční salvy se počítá s použitím protilodních nábojů, ale na palubě švédského válečného korábu byly také střely určené k ničení živé síly soupeře. Předchůdci moderních šrapnelů už tehdy obsahovali směs olověných kuliček a hřebíků, které se po zásahu rozletěly do všech stran a způsobovaly námořníkům hrozná zranění. Z paluby Vasy se daly odpalovat také menší dělové koule spojené řetězem. Jejich účelem bylo strhat lanoví a oplachtění soupeře a zbavit ho tak manévrovatelnosti.

Vasa byla ovšem také loď stavěná na přelomu dvou významných etap. Pod vlivem anglických vítězství nad neohrabanými loděmi španělské Armady v roce 1588 se začalo přecházet od taktiky spočívající v zahákování nepřátelské lodi a jejího dobytí námořní pěchotou k dělostřeleckému souboji lodí plujících vedle sebe v řadě - odtud také pojem řadová loď.

Vasa byla stále ještě schopná zahákování. Její pyšné vysoké můstky měly sloužit jako nástupiště vojáků švédského krále Gustava Adolfa při dobývání korábů polského nepřítele. Mimochodem, tyto můstky přispěly k vysokému metacentrickému bodu Vasy a měly svůj podíl na tom, že se loď na své první plavbě nedokázala po silnějším nárazu větru srovnat na rovný kýl.

Ale zpátky k dělům. Konstruktéři Vasy vlastně nepočítali s tím, že by loď měla pálit plnými bočními salvami. Předpokládali spíš jednotlivé výstřely. Přesto došli k významnému pokroku. Všechny čtyřiadvacetiliberní kanony Vasy totiž pocházely od stejného výrobce a měly s tolerancí pár milimetrů stejnou ráži 146 milimetrů. To na válečných korábech té doby nebylo vůbec zvykem. Lodě byly vyzbrojovány vždy na konkrétní akci, a tak se děla stěhovala nejen z lodě na loď, ale často také z lodí na pevninu. Na dělostřeleckých palubách korábů plujících pod bílými plachtami býval často mix zbraní, který v podstatě znemožňoval jakékoliv efektivní řízení palby.

Může za to Bůh

Na stavbě lodi Vasa pracovalo v letech 1625 až 1628 pod vedením stavitele Henrika Hybertssona asi 400 lidí. Hybertsson sám se dokončení Vasy nedočkal. Zemřel a vystřídal ho Henrik Jacobsson. Vasa se společně se svou sesterskou lodí Äpplet měla stát jedním z rozhodujících faktorů ve válce, kterou od roku 1621 vedl král Gustav Adolf z rodu Vasa proti polsko-litevské jagellonské personální unii.

Plány lodě byly mnohokrát měněny ještě v průběhu prací, a to přímým vlivem nekonečných instrukcí samotného krále. Vysoká bohatě zdobená nástavba se dvěma dělovými palubami a neobvykle vysokým počtem děl snižovala stabilitu lodě. Konstruktéři si toho byli vědomi a žádali o doplnění zátěže, ale král to odmítl.

První plavba Vasy měla být spojená s vojenskou přehlídkou, které chtěl král osobně velet. Vasa měla také panovníka pozdravit plnými bočními salvami. Proto byly v rozporu se zdravým rozumem a základy bezpečnosti otevřeny střílny děl na spodní palubě.

Dne 10. srpna 1628 se tedy Vasa vydala na svou první plavbu. Vypálila jednu slavnostní salvu. Když velká loď opouštěla přístav, zasáhly ji postupně dva poryvy větru. Prvnímu ještě dokázala odolat, ale při druhém se naklonila tak, že otevřenými dělovými střílnami do ní vnikla voda a Vasa se potopila. Na její palubě zahynulo nejméně 30 členů posádky. Pozdější archeologický průzkum mimochodem v útrobách lodi nalezl také dvě kostry patřící mimo všechnu pochybnost ženám.

Vasu objevil v roce 1956 soukromý průzkumník Anders Franzén. Byla zachovalá v pozoruhodně dobrém stavu. V Baltském moři se totiž nevyskytuje mlž šášeň lodní, která napadá a likviduje dřevěné lodní vraky. Na hladinu byla vyzvednuta 24. dubna 1961 a spolu s ní i 14 tisíc dřevěných předmětů včetně 700 soch.Dnes je Vasa umístěna ve speciálně vybudovaném muzeu jako pozoruhodná připomínka starých dob.

Místo epilogu můžeme učinit dvě poznámky. Tou první budiž fakt, že důkladné vyšetřování příčin vedoucích ke katastrofě Vasy vedlo k závěru, že za je za ni odpovědná „vůle Boží”. Rozhodně to bylo jednodušší než obvinit celou řadu konstruktérů, dodavatelů a koneckonců také samotného krále a jeho megalomanii. A druhá: sesterská loď Vasy, už zmíněný Äpplet, prošla úpravou, která snížila metacentrickou výšku a zvýšila stabilitu. Äpplet pak celá léta spolehlivě sloužil ve švédském námořnictvu, dokud nebyl poklidně rozebrán. A protože s jeho kariérou není spojena žádná spektakulární událost jako ta, která dne 10. srpna 1628 postihla Vasu, zůstává Äpplet téměř v zapomnění.

Autor:

Zubačka Vitznau-Rigi

Sledujte exkluzivní přenos z nejstarší zubačky v Evropě ve Švýcarsku. Dráha vedoucí z Vitznau (435 m n. m.) na vrchol Rigi (1752 m n. m.) je v provozu od roku 1871. Kamera je umístěna ve stanici Staffel (1.603 m n. m.)

Více ze Slow TV:

  • Nejčtenější

Klíšťata nesplachovat, ve vodě přežijí a mají blízko k intimním partiím, říká vědec

Rozstřel Vrcholí sezona klíšťat. K pravidelným hlášením o počasí a pylové situaci v těchto dnech přibylo další, informace o...

Podívejte se na hi-fi sestavu dražší než váš dům a vážící jako menší auto

V některých oborech opulence nezná hranic a poslechová technika je jedním z nich. Do skoro absurdních výšin to dovedla...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vypadají jako šrot, ale posluchačům padá brada. Stoleté bedny na výstavě

Mnichovská výstava špičkových poslechových sestav má pravidelného a do prostředí moderních technologií a opulentního...

Existuje riziko vyhynutí, varují už i šéfové firem vyvíjejících AI

Nové prohlášení iniciativy Center for AI Safety přitáhlo pozornost řady odborníků včetně šéfa společnosti Open AI nebo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pancéřovaný Phoenix získal v Brně zlaté ocenění. Na výstavě měl svou premiéru

Advertorial Veletrh IDET si letos připomínal 30 let od uskutečnění svého prvního ročníku. Od té doby prošel mnoha změnami a ten...

Matka na pervitinu a italská domácnost. Jak to bylo s vraždou dítěte v Mostě

Premium Vyostřené konflikty, dvojí život matky, neúspěšné podněty sociálce, problémová čtvrť a drogy. Z pozadí sporu o tříleté...

Jsme na prahu epidemie srdečního selhání, vyléčit se nedá, říká kardiolog

Premium Zatímco infarkt zná každý, povědomí o srdečním selhání je malé. Často se mylně zaměňuje právě za infarkt či zástavu...

Kam zmizel lupič století. František Procházka podle svědků žije v Karibiku

Premium Policie si chvíli myslela, že je František Procházka, který ukradl 540 milionů korun, po smrti. Jenže někteří Češi ho...

VIDEO: Takto nyní vypadají boje u Bachmutu. Místo města bahno zákopů

Exkluzivně Ukrajinské dobrovolnické oddíly Batalionu šejka Mansúra, které bojovaly od léta o kontrolu nad městem Bachmutem se...

Americká kachna byla plovoucím zázrakem a pomohla vyhrát válku

Jedním z problémů obojživelných operací je doprava materiálu na předmostí do doby, než je možné vykládat zásoby z lodí...

KVÍZ: Co víte o 2. světové válce

Zkuste jednoduchý kvíz ze základních znalostí o druhé světové válce. Otázky se většinou týkají základních událostí,...

Pancéřovaný Phoenix získal v Brně zlaté ocenění. Na výstavě měl svou premiéru

Advertorial Veletrh IDET si letos připomínal 30 let od uskutečnění svého prvního ročníku. Od té doby prošel mnoha změnami a ten...

Triatlonistka se chlubí fotkou ze závodu, na plavkách měla menstruační krev

„Takhle vypadá ženský sport. Čím více bariér se nám podaří zbourat, tím lépe,“ napsala Emma Pallant-Browne na...

Vláda téměř vyčerpala rozpočet. Stanjura se chystá zasáhnout co nejdřív

V květnu skončil státní rozpočet ve schodku 271,4 miliard korun, v dubnu to bylo dvě stě. Schválený rozpočet přitom za...

Kráska opustila armádu, aby se stala nejpřitažlivější řidičkou kamionu

Osmadvacetiletá Nicolle z Velké Británie si říká Trucker Baddie a je řidičkou kamionu. Dříve pracovala pro armádu, ale...

Jsme na prahu epidemie srdečního selhání, vyléčit se nedá, říká kardiolog

Premium Zatímco infarkt zná každý, povědomí o srdečním selhání je malé. Často se mylně zaměňuje právě za infarkt či zástavu...

Podávám na Taťánu Kuchařovou žalobu za pomluvu, oznámil Brzobohatý

Ondřej Gregor Brzobohatý (40) oznámil, že se rozhodl podat žalobu za pomluvu na svou exmanželku Taťánu Kuchařovou (35)....