Ve dnech 5. až 14. září 1984 se konalo na území Československa vojenské cvičení armád Varšavské smlouvy s názvem Štít 84. Počtem 60 tisíc zúčastněných vojáků to bylo největší vojenské cvičení Východního bloku na našem území, nepočítáme-li tedy ilegální srpnové manévry v roce 1968.
72 letadelPočty a příslušnost letadel při hromadném ukázkovém vzletu z žateckého letiště konaném na závěr vojenského cvičení Štít 84. Celkem se účastnilo 72 letadel od čtyř stíhacích leteckých pluků.
|
Třešničkou na dortu Štítu 84 byl hromadný vzlet 72 letadel vojenského letectva ČSLA během necelých pěti minut z letecké základny v Žatci. Šlo o exhibici pro nejvyšší velitele a hlavy státu poslední den cvičení. S předpokládanou reálnou situací v případném válečném konfliktu to nemělo nic společného, už jen proto, že se kvůli této akci na základně nacházelo více letadel, než jaké byla jeho standardní kapacita.
Žatecké letiště bylo v té době domovskou základnou 11. stíhacího leteckého pluku (dále jen slp) tvořeného třemi stíhacími letkami a patřícího do sestavy 3. divize PVOS (protivzdušná obrana státu). Letiště mělo jednu hlavní vzletovou a přistávací dráhu a tři hnízda tzv. úlů, nebo-li zodolněných úkrytů letadel, každé seskupení úlů sloužilo pro jednu letku. Na letišti byly dočasně umístěny další letecké jednotky účastnící se hromadného vzletu. Jednalo se o části 1. slp (3. dPVOS), 8. slp (2. dPVOS, některé letouny pilotovali i letci z velitelství divize) a 9. slp (1. stíhací letecká divize).
Vojenské cvičení Štít 84, letiště Žatec, 14. září 1984
Aby se stihlo všech 72 letadel dostat do vzduchu v čase do pěti minut, muselo být vše vypočítáno do poslední sekundy a stroje musely startovat všude, odkud to bylo jen trochu možné. Vedle hlavní startovací a přistávací dráhy, kde vzlétaly střídavě čtveřice letounů na vstřícných kurzech, se startovalo po dvojicích nebo po jednotlivých letounech z paralelní pojížděcí dráhy, pomocné dráhy od nejvzdálenějšího seskupení úlů směrem k hlavní dráze a ze záložního travnatého pásu (ten měl sloužit v případě rozbombardované klasické dráhy, jinak se používal například při nouzových přistáních). Letouny startující z kratších pomocných drah byly vybaveny pomocnými odhazovatelnými startovacími raketovými motory na tuhé pohonné hmoty.
Pozn.: Kromě stíhaček MiG uvidíte na videu i stíhací bombardéry Su-7 (všechna letadla v čase 1:22 až 1:32)
Zdroje
- Archiv VHÚ Praha
- cspvo.presscont.eu - portál Československá PVO 1950 - 1992
- gonzoaviation.com
- valka.cz
