náhledy
Německý 80-cm-Kanone (E) byl nejtěžší operačně nasazený kanon na světě. Písmeno E v závorce znamená Eisenbahn, šlo tedy o železniční kanon. Celkem byly vyrobeny dva kusy, bojově byl však podle všech indicií nasazen pouze jeden. Zmatek rovněž panuje v jejich pojmenování, jednomu se mělo říkat Těžký Gustav a druhému Dora. Prameny se nemohou shodnout, který z nich střílel na Sevastopol. Na fotografii je zvěčněna prezentace zbraně vůdci (druhý zprava).
Autor: Archiv autora
Vojáci wehrmachtu se nechávají fotit na kanonu jedné z pancéřových věží baterie Maxim Gorkij I.
Autor: Archiv autora
V době německého útoku velel baterii Maxim Gorkij I (pobřežní baterie č. 30) major Georgij Aleksandrovič Aleksander (na fotografii vlevo). Vedle stojí politický komisař Solovjev, bez kterého si velitel ani nevystřelil.
Autor: Archiv autora
Kpt. Aleksej Jakovlevič Leščenko, poslední velitel baterie Maxim Gorkij II (pobřežní baterie č. 35), baterii velel od listopadu 1940.
Autor: Archiv autora
Těžký Gustav vyžadoval nákladné logistické zabezpečení. Po zhodnocení dosažených výsledků musíme konstatovat, že použití tohoto velkého děla nebylo rentabilní. Na fotografii si všimněte instalovaných maskovacích sítí.
Autor: Archiv autora
Krátce před druhou světovou válkou vyvinula firma Rheinmetall na požadavek wehrmachtu těžkou houfnici ráže 35,5 cm. Do roku 1944 bylo vyrobeno osm těchto houfnic. Proti obraně Sevastopolu byla nasazena jedna houfnice M1, některé zdroje uvádějí dvě.
Autor: Archiv autora
Němci použili proti baterii Maxim Gorkij I jeden kus těžké houfnice Škoda vz. 17 ráže 42 cm. Podle neověřených informací starou zbraň ukořistili z pomníku v Plzni. V německém typovém označení 42-cm-Haubitze (t) znamená písmeno t v závorce tschechisch.
Autor: Archiv autora
Moždíř firmy Krupp známý pod názvem Gamma se vyráběl v období první světové války. Na Krymu byl použit jeden kus této zbraně.
Autor: Archiv autora
Ke každému moždíři Karl náležel jeden muniční transportér postavený na podvozku tanku PzKpfw IV. Muniční transportér mohl přepravovat najednou čtyři kusy střeliva.
Autor: Archiv autora
Ke každému moždíři Karl náležel jeden muniční transportér postavený na podvozku tanku PzKpfw IV. Muniční transportér mohl přepravovat najednou čtyři kusy střeliva.
Autor: Archiv autora
Německý těžký moždíř Karl Gerät 040 měl ráži 60 cm. Bylo jich vyrobeno šest, nebo sedm kusů, které se mírně odlišovaly.
Autor: Archiv autora
Těžký Gustav při výstřelu. Proti Sevastopolu vystřelil celkem 48krát, z toho pětkrát proti pevnosti Maxim Gorkij I. Kdyby se trefil, určitě by připravil posádce pobřežní baterie horké chvilky. Tento úspěch mu však nebyl dopřán.
Autor: Archiv autora
Zničenou pevnost Maxim Gorkij II si prohlédl i Hiroši Óšima, japonský ambasador v Německu. Na fotografii ho lehce identifikujete podle čepičky.
Autor: Archiv autora
Maxim Gorkij II, exkurze vojenských přidělenců spojenců Německa a dalších zájemců u zničené pevnosti
Autor: Archiv autora
Maxim Gorkij II, exkurze vojenských přidělenců spojenců Německa a dalších zájemců u zničené pevnosti
Autor: Archiv autora
Maxim Gorkij II, vojáci wehrmachtu u pancéřové věže. Věž zničila vlastní posádka po spotřebování munice, aby nepadla nepoškozená do rukou nepřítele.
Autor: Archiv autora
Maxim Gorkij I, jeden z šesti malých bunkrů pro přímou protipěchotní obranu. Bunkříky měly pět střílen a kulometnou výzbroj (stav po dobytí baterie).
Autor: Archiv autora
Maxim Gorkij I, dálkoměr pro zaměřování cílů (stav po dobytí baterie)
Autor: Archiv autora
Pancéřové věže dobyté baterie Maxim Gorkij I vyfotografované z německé Stuky. Jako autor fotografie je uveden Otto Schmidt, Staffelkapitän 7./StG77 (velitel 7. letky 77. eskadry střemhlavých bombardérů).
Autor: Archiv autora
Maxim Gorkij I, letecký pohled na bateriový blok s věžemi po dobytí Němci. Všimněte si kráterů kolem betonového bloku po ostřelování těžkými děly a bombardování. Na stropní části bloku pokryté tenkou vrstvou zeminy žádné stopy po zásazích nejsou, železobetonová vrstva silná 3,6 až 4 metry vydržela bez úhony i zásahy projektilů ráže 60 cm těžkého moždíře Karl a leteckých pum o hmotnosti 2 000 kg.
Autor: Archiv autora
Výroba pancéřové dělové věže MB-2-12 v petrohradské ocelárně
Autor: Archiv autora
Jedna z dělostřeleckých věží pobřežní baterie Maxim Gorkij I po dobytí Němci, stav z června 1942
Autor: Bundesarchiv, N 1603 Bild-117 / Horst Grund / CC-BY-SA, Creative Commons