Argentinský letoun S-2T Tracker se sériovým číslem 2-AS-23 v roce 2006
Letadlo S-2F Tracker vyvinula na začátku padesátých let firma Grumman za účelem protiponorkového boje. Mělo operovat z paluby amerických letadlových lodí. Námořnictvo USA před ním používalo typ AF Guardian. Tato protiponorková letadla sloužila v párech. První, AF2-W, vozilo detektory určené k nalezení ponorky. Druhé, AF-2S, pak mělo zbraně určené k útoku na ni. Nový typ S-2F slučoval obě tyto funkce. Jeho zavedení bylo proto velký pokrok. Ušetřilo cenné místo na letové palubě.
Letadlo mělo vcelku konvenční konstrukci. Šlo o baculatý hornoplošník, samozřejmě se skládacími křídly. Poháněly ho dva hvězdicové motory Wright R-1820 Cyclone chlazené vzduchem. Posádku tvořili čtyři letci.
V americkém námořnictvu se typu přezdívalo Stoof („S-Two-F“). Byl poměrně úspěšný. Grumman vyrobil 1185 těchto letounů. Dalších 99 postavila kanadská odnož slavné britské společnosti de Havilland.
Američané používali letadlo i ve verzi E-1 Sentry jako letoun včasné výstrahy. Další odvozená varianta byla C-1 Trader. Sloužila k dopravě nákladu a personálu na letadlové lodě. V protiponorkové úpravě zaznamenal typ značný úspěch i u exportních zákazníků. Kromě už zmíněné Argentiny mezi nimi bylo třeba i Japonsko nebo Tchaj-wan.
