Občané Ruské federace se angažují v Sýrii už od počátku konfliktu, a to na obou válčících stranách. Naprostá většina z nich bojuje na straně islamistů z Islámského státu (IS), Fronty an-Nusra a dalších povstaleckých skupin.
Vláda Ruské federace však stojí na straně Damašku a Asadovi vydatně pomáhá. Zpočátku byla ruská pomoc pouze ve formě dodávek zbraní, vojenského materiálu a zpravodajských informací. První oficiálně známé zapojení Rusů přímo do bojů je doloženo z podzimu roku 2013, kdy se v Sýrii objevili ruští kontraktoři ze společnosti Slavonic Corps.
Na počátku října 2013 vyslala společnost Slavonic Corps do Sýrie skupinu 267 mužů, kteří si vybudovali základnu v provincii Latakia. Posléze měli být přesunuti do okolí města Deir ez-Zor na východě země, kde měli údajně hlídat strategicky důležitá ropná pole.
Jednotka byla vybavena 37mm protiletadlovými kanony M1939 a 120mm minomety 120-PM-43 a měli také přislíbeno několik tanků T-72, ale obdrželi jen nepojízdné tanky T-62 a bojová vozidla pěchoty BMP-1. Během cesty do Deir ez-Zor ovšem byla jednotka přesunuta do města as-Sukhna, kde posílila vládní vojska svádějící těžké boje s rebely.
Šest kontraktorů bylo v následném boji raněno a celá jednotka byla donucena se stáhnout. Během ústupu jeden z kontraktorů ztratil svůj identifikační průkaz, skupina byla prozrazena a následně na konci října 2013 rozpuštěna.
Prozrazení její přítomnosti bylo pro režim prezidenta Asada nepříjemnou komplikací. Damašek totiž veřejně prohlašoval, že za něj na rozdíl od mnoha opozičních skupin nebojují žádní cizinci ze Západu. Kontraktoři ze Slavonic Corps byli donuceni se vrátit zpět do Ruska, kde bylo jejich vedení zadrženo ruskou tajnou službou FSB a obviněno z verbování žoldnéřů.
Zpravodajci a další
Další důkazy o přítomnosti Rusů v Sýrii se objevily loni v říjnu. Povstalci 5. října loňského roku obsadili jednu ze specializovaných výzvědných stanic ruského systému Center-S určených pro zpravodajský sběr dat SIGINT (SIGnals INTelligence). Konkrétně šlo o stanici S-2, která je jednou z mnoha obdobných zařízení umístěných přímo v Sýrii. Tyto stanice jsou obsluhovány ruskými specialisty z vojenské zpravodajské služby GRU, což dokazují například písemnosti psané v azbuce, fotografie a další důkazy nalezené na obsazené stanici S-2.
Nejnovějším důkazem o přítomnosti ruských specialistů v Sýrii je část videa zveřejněná mediálním oddělením vládních Národních obranných sil NDF (National Defence Force) na konci srpna tohoto roku, na kterém je zachycen boj vládních jednotek proti opozičním silám v okolí Latakie. Syrské ozbrojené složky se tam v posledních týdnech snaží získat zpět území obsazená povstalci.
Do boje byl zapojen neznámý počet obrněných transportérů BTR-82A, které byly v nedávné době dodány syrskému režimu z Ruska. V pozadí videa zachycujícího boj je slyšet i ruský hovor ve vysílačce. Je mu však velice špatně rozumět, neboť je přehlušován střelbou a dalším hlukem v pozadí. Útržky hovoru byly určeny nejspíše posádce transportéru BTR-82A, což by naznačovalo, že ruští specialisté působí v syrské armádě a zabezpečují provoz náročnějších zbraňových systémů.
Na počátku srpna se v syrských mediích objevily zprávy, že ruští vojáci zaujali pozice ve vesnici Slanfah, zhruba 30 km východně od Latakie, aby zde pomohli posílit obranu proti možnému útoku rebelů. Provládní noviny al-Watan publikovaly 26. srpna článek, v němž tvrdí, že Rusko buduje v Sýrii novou vojenskou základnu v pobřežním městě Jablah, které leží asi 25 km jižně od Latakie.
Informace však nejsou zcela spolehlivé, protože v článku se objevují i nepravdivé informace o ruské dodávce šesti stíhaček MiG-31, která byla už dříve vyvrácena. Text také zmiňuje, že Rusko začalo syrské vládě poskytovat více zpravodajských informací, mimo jiné satelitní snímky, což je však fakt známý už delší dobu.
Ruská vláda oficiálně popírá přímé zapojení svých ozbrojených složek přímo do boje. Podle jejích prohlášení Rusko syrské vládě poskytuje pomoc s výcvikem armády a dodávají jí vojenský materiál. K možnosti nasazení ruských vojáků v Sýrii prezident Putin uvedl, že ji do budoucna nevylučuje a Rusko je schopno nasadit své jednotky okamžitě.
Mnohem složitější otázkou zůstává, kolik Rusů v Sýrii působí a v jakém množství se jde o kontraktory nebo příslušníky ruských ozbrojených sil, případně kolik ruských vojáků v Sýrii „tráví dovolenou“. Jak je patrno, zprávy z bojiště jejich nasazení naznačují, ale jsou samozřejmě velmi kusé.
Projev slabosti?
Samotné úvahy o nasazení ruských vojáků v Sýrii a poměrně čilá ruská iniciativa ve vytvoření mezinárodní protiteroristické koalice, která se objevila v posledních týdnech, může ukazovat na slabost Asadova režimu. Už delší dobu je jasné, že regulérní Syrská arabská armáda není v dobrém stavu.
I přes zbrojní dodávky z Ruska a Íránu se vládním vojskům příliš nedaří v boji proti povstalcům, armáda má nedostatek rekrutů a začíná být vyčerpaná. Rusové se tak možná budou snažit využít nějaké mezinárodní koalice k intervenci ve prospěch Asada a pokusí se přesvědčit Západ, že právě on, případně nějaký jeho nástupce z řad strany Baas, je v současné situaci nejmenší zlo a jeho podpora jediným, či nejlepším východiskem k řešení syrské krize.
Článek byl převzat z webu Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.