Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Máme několik typů balistických raket: krátkého, středního, dlouhého a mezikontinentálního doletu. Ty rakety mohou nést různé hlavice. Samozřejmě jaderná je nejhorší, ale stejně tak mohou nést chemické či konvenční hlavice,“ vysvětluje brigádní generál Mičánek a dodává:
„Dá se ale říct, že systémy, které máme rozmístěné v rámci toho aliančního štítu, a to je hlavně Polsko, případně Rumunsko, tak jsou schopny eliminovat určitý počet cílů. Určitý počet znamená, že máme určitý počet „protiraket“ vůči těmto balistickým raketám.“
Hostem Rozstřelu je František Mičánek, brigádní generál v záloze.
V případě odpalu je raketa nejprve detekována satelitem. Tuto informaci ihned přebírá řídicí centrum na vojenské základně v německém Ramsteinu, a ta následně vydává úkoly pozemním radiolokačním stanicím.
„Důvod, proč přecházíme z vesmírného sledování na pozemní radiolokační, je, že jak balistická raketa stoupá, tak v první fázi průchodu atmosférou je velmi horká. Takže satelity jsou schopny ji lokalizovat pomocí infračervených senzorů,“ vysvětluje František Mičánek fáze letu balistické rakety.
 |
Po vystoupání do mesosféry a výš se z rakety oddělí aktivní bojové hlavice a raketa prudce ochladne. Podle Mičánka je tak nutné přejít od infračerveného systému do radiolokačního.
„Raketa může být ničena ve všech třech fázích svého letu. To znamená i ve fázi startu, za předpokladu, že máme některé interceptory (protiraketové prostředky) v blízkosti odpalu. Tam je důležité říct, že ničit raketu můžu zhruba do vzdálenosti asi šesti set kilometrů a do výšky asi třiceti kilometrů,“ říká generál.
Pokud se vystřelenou raketu nepodařilo zničit v první fázi, tedy asi tří a půl minuty od odpálení, přechází do druhé fáze. To se raketa dostane mimo zemskou atmosféru, kde je možné ji zničit prostředky dalekého dosahu.
„Původně to jsou prostředky, které byly postavené na raketách, když budu mluvit za USA, Minuteman 3, Minuteman 2, s dosahem čtyři tisíce kilometrů. A ty vynesou prostředek (interceptor), který může raketu ničit i v tom vysokém apogeu.“
Start americké mezikontinentální balistické střely Minuteman III z Vandenbergovy základny v Kalifornii (6. února 2020)
Poslední, třetí fáze letu rakety trvá zhruba tři minuty. „A v této fázi jsou účinné právě ty prostředky, které máme dislokované v Evropě. To je systém Aegis s raketou Standard Missile 3, případně ještě systém Patriot, dodává Mičánek.
025 Standard Missile-3
Tyto systémy se však nenacházejí na území České republiky, ale třeba na území Polska a Rumunska, kde podle Mičánka vytvářejí nárazníkovou zónu před hlavním prostorem Evropské unie. Pokud by případný útok sestával z jednotlivých raket, tak je naděje na úspěšné zničení podle generála poměrně vysoká. Nezanedbatelnou hrozbou však jsou i takzvané taktické balistické rakety (např. systém Iskander) s dosahem pět set až tisíc kilometrů (v případě použití jiného paliva).
František Mičánek dodává: „To už se z oblasti Kaliningradu bavíme třeba o prostoru Varšavy, nebo možná i Prahy. Nicméně tyhle rakety jsou podstatně menší, jsou mobilní, jsou velmi těžko detekovatelné. Kdyby je Rusko vyslalo ve velkém množství, tak by se nám je asi nepodařilo všechny eliminovat.“
Rusko v současné době disponuje zhruba čtyřmi až pěti tisíci jaderných hlavic. Podle Mičánka jak USA, tak Rusko pomocí satelitů monitorují veškerý neobvyklý pohyb v místech, kde předpokládají výskyt jaderných zbraní. Rusko se však podle něj snaží přesunout co nejvíc těchto platforem do mobilní podoby.
Srovnání počtu typů a druhů jaderných nosičů Ruska a zemí NATO z výroční zprávy generálního tajemníka Aliance za rok 2020
V minulosti zarezonovala českou veřejností otázka vybudování radaru na našem území. „Je potřeba říct, že ten radar byl součástí trochu něčeho jiného než je dnešní severoatlantický systém protiraketové obrany,“ vysvětluje Mičánek. „To byla v podstatě americká aktivita. George Bush přišel v roce 2000 s tím, že by bylo dobré vybudovat v Evropě štít proti balistickým raketám. A jeho součástí byl ten radar, který mohl být umístěný v České republice a „protirakety“ Minuteman 3 v Polsku.“
„To negativní rozhodnutí bylo o tom, že Česká republika v roce 2008/09 si ještě nebyla jistá pozicí v alianci. A příliš dávala na to, jak silný argument použije Rusko. Proto jsme od toho odstoupili, na rozdíl od Polska. Proto Poláci dneska mají nejen lokátor systému Aegis, ale i aktivní protiraketový systém,“ doplňuje brigádní generál v záloze.
Podle hosta Rozstřelu bylo rozhodnutí neumístit zmíněný radar na naše území chybou. „Vždycky si musíme klást otázku, když taková hrozba balistických raket existuje – a ona existuje – kdo nás bude chránit. Anebo v případě, že se rozhodneme, že budeme součástí systému, tak musíme přispět.“
Podle Františka Mičánka jsme svědci nové, hybridní války, ve které se ozbrojený konflikt přesouvá do dezinformací, kybernetických útoků a ekonomických dopadů.
Hostem Rozstřelu je František Mičánek, brigádní generál v záloze.
Neměla by Evropa zvážit větší množství vlastního jaderného arzenálu? Kam až zasahuje protiraketový štít aliance? A co by si ze současné situace měla odnést ČR pro další rozvoj své armády? I o tom hovořil brigádní generál v záloze Mičánek v pořadu Rozstřel.
