Téma je jasné. Před 77 lety svedli čeští parašutisté v kostele sv. Cyrila a Metoděje nerovný boj s mnohonásobnou nacistickou přesilou. Boj v kryptě skončil stejně jako boj v horní části kostela: parašutisté si poslední náboj nechali pro sebe.
„Máme informace pouze z německé strany, takže přesný průběh tehdejších událostí můžeme dnes zrekonstruovat doslova jen z poloviny. Pohled parašutistů pochopitelně neznáme,“ řekl hned na úvod Zdeněk Špitálník z VHÚ. „I po 77 letech se však stále dají najít nové informace,“ dodal historik.
Historikům a dalším odborníkům se nyní po letech skutečně podařilo odhalit řadu nových zajímavých zjištění. Mimo jiné našli i stopy, které by mohly naznačovat velmi pečlivou přípravu parašutistů na případné odhalení úkrytu.
„Podrobný nedestruktivní průzkum kostela byl součástí přesné dokumentace objektu před jeho chystanou rekonstrukcí. Při této příležitosti jsme pátrali i po doposud neobjevených podzemních prostorách a stopách po událostech v roce 1942,“ vysvětluje důvody akce Jiří Šindelář z Geo-cz.
„Exaktními metodami, v tomto případě pomocí georadaru a UV luminiscence, zjišťujeme to, co z historie opravdu zůstalo zachováno. Ať už je to na povrchu nebo pod zemí. Získáme tedy indície, jejichž výklad a případné zasazení do dobových událostí je pak věcí historiků,“ dodává Šindelář.
„Při průzkumu jsme nejprve zjistili, že pod jedním z nástropních obrazů se nachází neznámý nápis. Kvůli množství světla jsme jej však nedokázali přečíst. Při té příležitosti padla myšlenka, že použitou metodu UV luminiscence můžeme použít i na hledání případných stop po boji v červnu 1942,“ říká Šindelář. I proto se historici a odborníci v únoru 2019 do kostela vrátili.
„Následoval geofyzikální průzkum prostor kostela, při kterém se podařilo najít několik nových indícií k legendám o pobytu parašutistů. Při této příležitosti jsme potvrdili a zdokumentovali i pochozí chodbu pod chodníkem v Resslově ulici,“ dodává geofyzik.
Detail objevného nápisu v nástropním obraze svatého Filipa, při UV luminiscenci.
Nalezený nápis v obraze pochází z přelomu 18 a 19 století. Částečně se jej podařilo rozluštit a jde pravděpodobně pouze o podpisy tehdejších dělníků, kteří na kostele pracovali. Domněnka, že by nápis nějak mohl souviset s událostmi v roce 1942 se tedy nepotvrdila.
Vždy hledali únikovou cestu
„Parašutisté si vždy při hledání ubytování dopředu hledali i rychlý únikový východ. Kostel byl prvním místem, kde byli parašutisté delší dobu a které takovou možnost nemělo. Jediným funkčním vstupem do krypty bylo z tohoto pohledu malé větrací okénko vedle vchodu kostela. Je tedy velmi pravděpodobné, že si jiné únikové cesty pokoušeli budovat,“ vysvětluje Špitálník.
„Zda o chodbě pod Resslovou ulicí věděli, není jisté. Nicméně ulice byla pod zemí proražena na konci 19. století, takže nelze vyloučit, že z ústního podání se o ní doslechli,“ dodává Špitálník. „Je však zajímavé, že ani SS ani gestapo se o ní ve zprávách o útoku vůbec nezmiňují,“ dodává Špitálník.
„První potvrzené informace o pokusu parašutistů prokopat se z krypty do podzemní štoly pod chodníkem v Resslově ulici, máme až z roku 1947,“ dodává historik.
„Protože sami Němci nevěděli, jaká je v podzemí v okolí kostela situace, vytvořili dva uzavírací okruhy. Jeden v těsné blízkosti stavby, ten druhý byl až k Vltavě.“ vysvětluje Špitálník.
Jak dlouho by parašutistům trvalo, než by se prokopali do stoky, nelze dnes určit, shodují se oba hosté Rozstřelu. Stejně tak se shodují na tom, že technicky to možné bylo. A přesto, že byl kostel obklíčen, jistá naděje na únik tedy existovala.
Více v přiloženém záznamu Rozstřelu a v článcích Technetu:
