Společnost Rheinmetall poprvé ukázala robotickou platformu Mission Master minulý rok na pařížské výstavě Eurosatory 2018 (koncept byl představen již na londýnské výstavě DSEI 2017). Mission Master je postaven na základě osmikolového vozidla Avenger 8×8 od kanadské společnosti Argo. Avenger 8×8 je robustní a obojživelná platforma s pevnými nápravami, kterou lze osadit kolovým i pásovým podvozkem.
Konstrukce Mission Master však byla posílena a změnou prošel i pohonný systém. Mission Master má hmotnost 750 kg a unese 600 kg nákladu (při plavbě 300 kg). Avenger 8×8 má pouze spalovací motor, ale Mission Master může fungovat v čistě elektrickém režimu na baterie (osm hodin provozu) nebo hybridním (12 hodin; s benzínovým generátorem). Samozřejmě Mission Master je oproti jednoduchému Avengeru 8×8 osazen nejmodernějšími senzory, navigačními a komunikačními systémy, prostředky velení a řízení, nebo prostředky řízení boje a palby.
Mission Master ctí modularní koncepci. Pomocí výměnných modulů lze rychle měnit úkoly a poslání robota (logistika, evakuace, palebná podpora, průzkum, atd.). Mission Master je však především určen k logistické a bojové podpoře pěších jednotek na úrovni čet.
Svou koncepcí se Mission Master podobá českému robotu Taros V2. Hlavním rozdílem je, že Taros V2 má třínápravový podvozek a v každém z nábojů šesti kol je uložen elektromotor. Každé kolo Taros V2 je navíc plně směrově a výkonnostně řiditelné, což propůjčuje robotu skvělou manévrovatelnost. Taros V2 ale není obojživelný a je zřejmě i složitější než Mission Master s pevnými nápravami.
Video: Víceúčelová platforma Mission Master
Malá UGV, která podporují činnost vojáků na úrovni čet, jsou v poslední době velkým hitem. Například americká 10. horská divize (10th Mountain Division) dlouhodobě v rámci programu SMET (Squad Multipurpose Equipment Transport) testuje čtveřici logistických robotických vozidel.
Roboti SMET, Taros V2 nebo Mission Master mohou výhledově výrazně zvýšit bojové schopnosti pěchoty. Například vojáci americké pěchoty, včetně výsadkářů, často nesou náklad (včetně balistiky a zbraní) o hmotnosti 27 kg až 54 kg (60 až 120 liber). Všechen tento náklad dokáže převážet doprovodné robotické vozidlo, navíc včetně další munice, komunikačních systémů, ochranných prostředků nebo zbraní.
Jak jsme uvedli na začátku, Mission Master může fungovat i jako malý mobilní raketomet. Bojovou verzi Mission Master – Protection lze osadit bojovým modulem Fieldranger s dvojicí kontejnerů na neřízené / řízené rakety ráže 70 mm od společnosti Thales.
Dva sedmihlavňové kontejnery umějí odpálit všechny rakety během 1,6 sekundy a na cíl doručí výbušniny o celkové hmotnosti 60 kg. Dostřel při přímé palbě jsou dva kilometry, při nepřímé palbě sedm kilometrů. Náměr modulu je -20° až +60°. K navádění neřízených raket slouží elektro-optický zaměřovač (s výstupem například na tablet velitele čety) a laserový dálkoměr.
Mission Master – Protection však lze osadit také střelami ráže 70 mm s laserovým naváděním, v takovém případě dostřel vzroste až na devět kilometrů se střední kruhovou odchylkou v cíli jeden metr.
Video: Mission Master – Protection
Thales pro své 70mm rakety nabízí nejrůznější bojové hlavice (tříštivo-trhavé, kumulativní, termobarické, cvičné atd.). K dispozici je také protipěchotní hlavice, ve které se ukrývá 2200 ocelových projektilů. Při salvě (samozřejmě lze i odpalovat jednotlivé rakety) se vytvoří hradba tvořená 30 800 ocelovými projektily.
Dodejme, že samotný koncept malého mobilního raketometu není nový. Například brazilská společnost Avibras nabízí tažený raketomet SBAT-70 na brazilské 70mm rakety Skyfire 70. Brazilský raketomet má dostřel až 12 km.
Mission Master, včetně ozbrojené verze Mission Master – Protection, podstoupil již několik měsíců dlouhé testování (včetně měsíčních terénních zkoušek v Jižní Africe), aby splnil standardy podle aliančních norem STANAG (především v oblasti bezpečnosti a zabezpečení). Podle aliančních norem jsou například systémy velení a řízení robota nebo odpovídač vlastní-cizí (IFF).
K dispozici jsou i nejrůznější funkce systémů řízení palby. Vojáci samozřejmě mohou mít plnou kontrolu nad robotem, ale Mission Master – Protection může fungovat i autonomně. Vojáci například robotu zadají prostor, který má hlídat nebo obsadit. Pokud pomocí svých senzorů robot objeví v prostoru nepřítele, zaměří ho a vyzve operátora k udělení povolení k palbě.
Není příliš známo, jak pokročilé má Mission Master funkce pro autonomní jízdu. Robota lze každopádně ovládat přes pěchotní systém velení a řízení boje BMC4I (Battle Management Command, Control, Communications, Computers, and Intelligence) Argus, který je zaveden v kanadské armádě. Komunikační a počítačový systém Argus zlepšuje situační povědomí vojáků ‒ vytváří jednotný počítačový obraz bojiště. Argus umožňuje mezi jednotlivými vojáky sdílet data (hlas, pozice vlastních a nepřátelských jednotek, rozkazy, úkoly, stav jednotek, atd.) a veškeré informace zobrazovat na osobní digitální mapě.
V autonomním módu jsou k dispozici minimálně základní funkce, jako je „následuj mě“ nebo „přesuň se na dané místo“. Mission Master údajně funguje i v oblastech bez signálu GPS.
Bojový modul Fieldranger nemusí nést jen rakety, ale i kulomety ráže 12,7 mm, 40mm automatické granátomety nebo automatický kanón M230LF ráže 30 mm. Podle společnosti Rheinmetall lze modul osadit také dvojicí kontejnerů pro celkově 24 (2×12) raket ráže 70 mm, případně protitankovými střelami Hellfire nebo Spike.
Nutno dodat, že Mission Master vypadá na první pohled jako přelomová zbraň. Vyvinout dobře vypadající zbraň je jedna věc, ale důležitější je pro novou zbraň najít smysluplné uplatnění v rámci vhodné taktiky a doktríny. Nač je vojákům nejmodernější zbraň, když není detailně vyřešeno, jakým způsobem, kde a proti čemu ji použít.
Zdroj: EDR, Rheinmetall, IHS Janes
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
