Když se řekne tank a první světová válka, většině lidí automaticky naskočí neohrabaný „plazivec“ typu Mark I až V. Ke konci války se však do bojů zapojil i Renault FT, naprosto revoluční tank, který je označován jako praotec všech tanků vyráběných až do současnosti. Na rozdíl od svých předchůdců měl dvě části – korbu a plně otočnou věž s hlavní. Tedy systém, který tanky používají dodnes.
Technický popis nechme stranou, více o parametrech francouzského tanku si můžete přečíst v tomto článku z roku 2018. Zaměříme se nyní na jeho možná nejpozoruhodnější cestu – z Polska až do Afghánistánu, protože pravděpodobně právě polské stroje nalezli Američané v Afghánistánu v roce 2003.
Začněme však na začátku. Ačkoliv v listopadu 1918 skončil do té doby nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, první světová válka, na evropském kontinentu rozhodně naprostý klid nepanoval. Nové státy jako Československo či Polsko musely bojovat o svou suverenitu. Nyní ponechme stranou československé konflikty s Maďarskem na jižním Slovensku či Polskem na Těšínsku. Zaměříme se na konflikt mezi Polskem a sovětským Ruskem (celý tehdejší název byl podle Ústavy z června 1918 Ruská socialistické federativní sovětská republika), respektive na nasazení tanků Renault FT.
Sověti na podzim 1918 totiž odmítli uznat nově vytvořenou Polskou republiku, která se částečně rozkládala i na území bývalého carského Ruska, a proto hodlali některá území připojit k RSFSR. Polsku proto poskytla významnou pomoc Francie, která se měla stát jakýmsi garantem nezávislosti nově vzniklého státu, rovněž šlo, podobně jako v Československu, o rozšíření francouzské sféry vlivu.
Zde začínají i příběhy tanků Renault FT, které se vinou až do současnosti, právě když do polské Lodže dorazil transport prvních moderních lehkých tanků francouzského 505. tankového pluku, který se transformoval na polský 1. tankový pluk. Poláci tanky vyvagonovali 1. června a krátce na to se zapojily do bojů s Rudou armádou. První tankový pluk disponoval celkem 120 Renaulty FT (72 jich bylo kanonových a 48 kulometných). I díky nim nakonec Poláci svou samostatnost uhájili, ačkoliv i trochu se štěstím, Sověti stáli už jen několik kilometrů před Varšavou.
Při bojích Poláci ztratili několik strojů, údaje se v literatuře liší a uvádějí se počty mezi 15 až 19 tanky. Podle většiny zdrojů se sedm tanků stalo kořistí Rudé armády.
Pětici získali bolševici v bitvě o Grodno (je na území dnešního Běloruska) a okolí. Na toto město zaútočili 19. července 1920, postupně ho obklíčili. O tři dny později město padlo. Poláci při obraně města nasadili i dvě roty tanků, z obklíčení se nakonec podařilo prorazit jen dvěma renaultům. Pět jich padlo do rukou Rudé armády, čímž začala jejich pozoruhodná pouť až na „druhý“ konec světa.
Rudá armáda o tyto tanky totiž neměla zájem, přestože jich v jejích řadách postupně sloužily na tři desítky, proto čtyři francouzské tanky ukořistěné Polsku darovala tehdejšímu afghánskému emírovi (od roku 1926 šáhovi/královi) Amanulláhu Chánovi. Bohužel bližší osud čtveřice tanků je i kvůli značně bouřlivému vývoji v Afghánistánu zahalen v mlžném oparu.
Tanky Renault FT v RuskuO nasazení tanků do bojů první světové války začalo uvažovat už velení Prozatimní vlády v roce 1917, ve Francii chtělo nakoupit hned 390 kusů tohoto tanku. Ovšem vzhledem k jepičímu životu tohoto správního orgánu a následné listopadové Velké říjnové revoluci a uzmutí moci bolševiky z transakce pochopitelně sešlo. Renaulty FT se přesto v Rusku objevily. Dvacet tanků se 12. prosince 1918 vylodilo společně s francouzskými a řeckými vojáky v Oděse na pomoc bílým (Bělogvardějcům). Ale již 18. března 1919 čtyři stroje ukořistili rudí. Jeden z renaultů byl posléze poslán do Moskvy Leninovi coby dar, druhý defiloval 1. května při přehlídce na Rudém náměstí. Zbylé dva tanky zůstaly na bojišti a 26. čevna je získali zpět bílí. „Leninův“ renault se v září stal vzorovým kusem pro sériovou výrobu jeho kopií v Sormovské loděnici v Nižním Novgorodu. Přípravné práce trvaly do května 1920, kdy se začalo s výrobou prvního tanku, který byl dokončen v srpnu. Po zkouškách bylo 12. října schváleno jeho zavedení do výzbroje. Reno-russkij (někdy též Tank typu M) se v Nižním v Novgorodu vyráběl do května 1921, kdy byla dokončená objednaná 15kusová série. Ovšem tím výčet Renaultů FT v Rusku rozhodně nekončí. Dalších deset renaultů získali bolševici z dodávky z USA, v březnu 1920 je železničáři propašovali z Vladivostoku k rudým partyzánům. Sedm Renaultů FT se stalo kořistí Rudé armády ve válce s Polskem. Kolik přesně získala Rudá armáda kořistních tanků, není úplně jasné, prameny se rozcházejí. Je možné pouze konstatovat, že v roce 1928 jich evidovala 33, ale tehdy už šlo vesměs o školní stroje. Poslední dva renaulty vyřadili Sověti z výzbroje v roce 1938, kdy je odeslali do muzeí, jeden z nich je stále exponátem Tankového muzeu v Kubince u Moskvy. |
Rovněž není úplně jasný počet tanků Renault FT v Afghánistánu, počty oscilují mezi čtyřmi až osmi kusy. Většina zdrojů se však shoduje na tom, že afghánská armáda používala renaulty do 50. let, kdy je vyřadila z aktivní služby.
Ovšem podle několika výpovědí se údajně minimálně jeden tank zapojil do bojů v 80. letech během sovětské intervence v Afghánistánu! Podle tvrzení sovětských vojáků tento tank použila armáda komunistické Demokratické republiky Afghánistán proti mudžahedínům. Existuje dokonce několik snímků z tohoto období, na nichž Renault FT figuruje, z nichž ovšem nelze určit, zda skutečně zasáhl do bojů, či to byl jen statický exponát pro fotku do rodinného alba.
Každopádně vraky třech renaultů objevili Američané při operaci Trvalá svoboda v roce 2003 na vrakovišti nedaleko Kábulu. Další Renault FT stál na podstavci v areálu afghánského ministerstva obrany.
Záchrana vzácných tanků
O vzácné kousky samozřejmě přirozeně projevily zájem příslušné instituce, které je chtěly zachránit. Začala proto usilovná jednání s afghánskými představiteli o odvozu vzácných artefaktů.
Dva se nakonec se svolením afghánské vlády dostaly do USA. Jeden byl zrestaurován a poté vystaven v Pattonově muzeu ve Fort Knox ve státě Kentucky, nyní se ovšem nachází ve sbírkách Národního muzea pěchoty a je vystavený ve Fort Benning ve státě Georgia. Druhý je vystavený jako statický exponát v US Army Heritage & Education Center v Carlisle ve státě Pensylvánie.
Další vrak získala Francie, která ho vystavuje jako statický exponát v Musée des Blindés v Saumuru.
Poslední kus věnovali Afghánci Polákům v roce 2012. Po 82 letech se tak Renault FT vrátil „domů“. Poláci jej zrenovovali a zprovoznili (viz hlavní video článku).
ARCHIVNÍ VIDEO: V Lešanech se objevil Renault FT v roce 2018: