Muzejní replika raketového letounu Berezňak-Isajev BI v Moninu | foto: Alan Wilson, CC BY-SA 2.0

Raketový letoun Berezňak-Isajev BI pro Stalina. Nepovedl se ani jeden

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Německou raketovou stíhačku Messerschmitt Me 163 Komet zná každý fanoušek letectví. V jejím stínu se potom krčí raketový letoun sovětský, Berezňak-Isajev BI. V jeho výzbroji se počítalo i s padákovými pumičkami, ale do stavu operačního nasazení se typ nikdy nedostal.

V letech druhé světové války, kdy stíhačky s pístovými motory atakovaly své výkonnostní limity, se prošlapávala cesta k letounům s motory reaktivními. Byť tím správným řešením do budoucna byl motor proudový, což nakonec ti nejchytřejší z nejchytřejších ve Velké Británii a v Německu věděli už před válkou, objevilo se i několik zajímavých konstrukcí letounů s pohonem raketovým. Pouze Němci však dovedli do operačního nasazení svou raketovou stíhačku Messerschmitt Me 163 Komet, byť tento primát jim z přímého vojenského hlediska nepřinesl nic, co by stálo za řeč a hlavně za vynaložené úsilí a oběti.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se