- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Muzejní replika raketového letounu Berezňak-Isajev BI v Moninu | foto: Alan Wilson, CC BY-SA 2.0
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
V letech druhé světové války, kdy stíhačky s pístovými motory atakovaly své výkonnostní limity, se prošlapávala cesta k letounům s motory reaktivními. Byť tím správným řešením do budoucna byl motor proudový, což nakonec ti nejchytřejší z nejchytřejších ve Velké Británii a v Německu věděli už před válkou, objevilo se i několik zajímavých konstrukcí letounů s pohonem raketovým. Pouze Němci však dovedli do operačního nasazení svou raketovou stíhačku Messerschmitt Me 163 Komet, byť tento primát jim z přímého vojenského hlediska nepřinesl nic, co by stálo za řeč a hlavně za vynaložené úsilí a oběti.
Připojte se ještě dnes a získejte: