Ruské letadlové lodě
Téma sovětských a ruských letadlových lodí se opakovaně vynořuje prakticky od skončení 2. světové války. Admirál Gorškov, který vedl sovětské loďstvo od 50. do 80. let, vybudoval zejména s podporou ministrů obrany Grečka a Ustinova, ze sovětského námořnictva druhou největší námořní sílu po U. S. Navy. Rozšířil významně ponorkovou sílu, vytvořil nové operační svazy, nechával stavět velké hladinové jednotky.
Jen jediná věc se mu nepodařila, vytvoření sovětské protiváhy americkým letadlovým lodím. Letadlová loď je mimořádně technicky složitý, a proto také velmi nákladný podnik. Sověti tak nikdy nevybudovali nic většího, než tzv. „vrtulníkové křižníky“, jakýsi hybrid malé letadlové lodi a vrtulníkového nosiče. Nezvládli technologii parního katapultu, který je nezbytný pro používání výkonných typů palubních letounů a nedokázali si osvojit přísné postupy, které provází letecká činnost na letadlové lodi.
V 60. a 70. letech se Sověti pokoušeli o vlastní „Kitty Hawk“ (jakousi obdobu amerických letadlových lodí této třídy), projekty 1160 a 1153 Orel však neopustily rýsovací prkna. Nejblíže k realizaci tak měl nakonec projekt Ujlanovsk na letadlové lodě velikosti někde mezi americkými typy Forrestal a Nimitz. I ten však zastihl rozpad Sovětského svazu dostavěný pouze ze 40 % a kvůli latentní ekonomické krizi byl později sešrotován.
Přestože ruské námořnictvo je jen stínem toho Gorškovova a od rozpadu SSSR prakticky ztratilo schopnost operovat globálně, tu a tam se stále vynořovaly myšlenky na novou třídu letadlových lodí. V roce 2015 tak zaujal Projekt 23000E, o kterém ruští představitelé dlouho tvrdili, že se již připravuje. Později jej však jako mnoho jiných pohřbili a představili náhradní, mnohem méně ambiciózní Projekt 11430 Lamantin.
Oba měly být nějakým způsobem založeny na starých projektech třídy Uljanovsk, ovšem oba vznikly pouze jako modely, které byly bombasticky prezentovány na veletrzích, čímž však doposud celá snaha skončila. Pokud tak někdy Rusko skutečně bude provozovat plnohodnotnou letadlovou loď, kterou nahradí chátrající křižník Admiral Kuzněcov, dá se předpokládat, že jej nakoupí v Číně, která svého někdejšího ruského mentora v rychlosti a kvalitě námořní výroby dávno předběhla a sama dokončuje hned několik vlastních letadlových lodí, které vzešly ze starších sovětských projektů.
Na okraj se sluší dodat, že úplně stejnou anabází si prošla také nová třída ambiciózních torpédoborců Projekt 23560 Lider. I ta vypadala slibně, i ta však skončila několika prospekty a velkou maketou ve vitríně ředitele United Shipbuilding Corporation, sjednocené společnosti ruských námořních výrobců, když se zjistilo, že Rusko nikdy nic takového nepostaví, protože na to nemá ani dost velké doky, ani dostatek kapitálu.



















