 |
Americká vojska dosáhla Československa
„Měli byste dobýt Berlín!“ žádal britský premiér Winston Churchill generála Eisenhowera. Velitel západních ozbrojených sil odmítl: „Stálo by to životy sto tisíc našich vojáků!“
Když Churchill neuspěl s Berlínem, žádal 8. dubna 1945 telegramem Eisenhowera o pochod na Prahu. O tři dny později americký generál zamítl i tento návrh.
Potom se na mnoha místech začala německá obrana na západní frontě hroutit. Někdejšího československého území – ašského výběžku – dosáhly hlídky 90. pěší americké divize už 18. dubna a do Aše, kde žili sudetští Němci, se probojovaly o dva dny později.
Obvykle střízlivý prezident Beneš poslal z Košic nadšené blahopřání Eisenhowerovi. Zároveň si v duchu představoval, že kdyby Pattonova vojska osvobodila celé Čechy a část Moravy, komunisté by ztratili výhodu spočívající v příchodu Rudé armády do nejvíce zalidněných a strategicky důležitých oblastí republiky.
Velitel spojeneckých sil generál Dwight D. Eisenhower hovoří s americkými výsadkáři na letecké základně Greenham Common v Anglii (5. červen 1944).
Eisenhower telegrafoval náčelníku sovětského generálního štábu Antonovovi, aby upřesnil linie dotyku: „Je zřejmé, že nejpravděpodobnějším místem setkání našich vojsk bude oblast Drážďany-Wittenberg, jak jsme se už dohodli. Pro demarkační linii na středním úseku fronty jsem zvolil linii řek Labe a Vltavy, která se dá snadno určit v terénu a kterou nutno přijmout jako obecnou hraniční linii mezi našimi vojsky.“
Sovětský vojevůdce odpověděl 24. dubna, že Rudá armáda obsadí vltavskou kotlinu. Když se to dověděl Churchill, obrátil se na svůj vojenský štáb. Ani u britských generálů neuspěl. Z vojenského hlediska původně nepovažovali za rozumné, aby se Američané pouštěli do nitra Čech. Za důležitější považovali útok na Rakousko a Německo. Nicméně 26. dubna souhlasili s tím, že pražská operace by mohla mít značný politický význam, a proto ji podpořili. Okamžitě to oznámili své vojenské misi ve Washingtonu, která předala toto doporučení americkému Sboru náčelníků štábů.
Britské a americké velení totiž tvořilo Spojený výbor náčelníků štábů, který jediný byl oprávněn dávat Eisenhowerovi rozkazy.
