Potrava pro Bf-109.

Není to tak zcela pravda .Třeba britských lehký bombardér Mosquito byl celodřevěné konstrukce, jen kabina byla krytá pancéřovaným plechem o tloušťce cca 8 mm .

Jen doplním (aniž bych tedy tušil, co není pravda), že mosquit vznikla "nekonečná" řada verzí. Základní skupiny verzí byly bombardovací, stíhací a průzkumné - a odtud se potom odvíjelo zmiňované (případné) pancéřování kabiny. A co se týká dřeva, tak ani Sověti se nedrželi zkrátka. Měli několik typů druhoválečných stíhaček se smíšenou konstrukcí, přičemž u některých v té konstrukci kov tvořil velice nízký podíl (třeba pouze kostru přední části trupu plus nějaké drobnosti) - a o to větší pak to dřevo. Ale dřevo se uplatnilo i u řady dalších bojových typů, například dost ho najdeme i u proudové stíhačky Vampire.

Už jenom ty rychlosti už byly na danou dobu dost mimo... Další opomíjená věc je, že nejenou letectvo ale i tanky a další jednotky byly vysílačkami vybavené zcela sporadicky, což by mělo zásadní dopad na součinnost jednotek. V tom byli Němci daleko napřed. Vůle bránit se nestačí.

Typu E.51 by se dalo vyčítat ledasco, ale rychlostí se to určitě netýká. Psát o jeho rychlostech (předpokládám max. a cest.), že byly na danou dobu dost mimo, je více než přehnané - stačí porovnat s německým Fw 189 srovnatelné kategorie, který byl dokonce pomalejší. A že vysílačkami byly vybaveny naše letouny a tanky zcela sporadicky, bych takhle drsně také nepsal - přeci jenom tam na ně bylo možné natrefit častěji než "zcela sporadicky". Samozřejmě to opět neznamená, že radiostanice u našich letadel a tanků nelze pohanět obecně, třeba v LT-35 byly radiostanice telegrafní, přičemž větší přidanou hodnotu by měla radiofonie. atd.

Moc perspektivní to letadlo nebylo, 380 km/hod u prototypu odpovídá 360 km/hod sériového kusu, a to je prostě málo na rok 1938. B-71 měly 430 km/h, Bf-109B 450 km/hod. Navíc lehká konstrukce, bez možnosti nést alespoň pancéřování pilota nebo chráněné nádrže, motor nepoužitý u jiných letadel - jak efektivní bylo chlazení vzduchem u zadních válců? Nepřehřívaly se? Šmolíky byly lepší - sice pomalejší, ale s částečně chráněnou nádrží, obratnější a s dvojčetem na obranu.

To máte samozřejmě pravdu, on nakonec do budoucna nebyl perspektivní prakticky žádný z těch našich nových prototypů. Ale rychlost by u E.51 patřila mezi to nejmenší, co by vadilo - v článku zmiňovaný Fw 189 podobné kategorie měl max. rychlost 350 km/h a co se toho za války nalétal. Motory u E.51 měly sklony k přehřívání, dokonce se někdy kvůli tomu létalo i bez krycích plechů. Jinak chlazení motorů vzduchem bylo u této kategorie v zadávacích podmínkách od MNO (protože se logicky počítalo, že budou více vystaveny nepřátelské střelbě). On nakonec i ten FW 189 měl řadové motory vzduchem chlazené.

Tak to si Adolf olizal prsty . Dostal vsechno do klina.

Zrovna včera dávali na Cinemě Darkest Hour. Moc nechybělo a mohli tady mašírovat ještě dneska.

Díky, zajímavý článek o ne moc známém letadle. Situace našeho letectví těsně před válkou byla opravdu smutná...

Ty nové konstrukce vypadaly dobře, jen měly být tak o 4 - 5 let dřív. Škoda - na druhou stranu, alespoň je nepoužili Němci.

Ani USA nebo Británie na tom nebyli o mnoho lépe, většina známých letounů se vyvíjela až v druhé půlce 30 let.

Myslím, že tohle zajímavé éro pamatuji jako malý kluk. V padesátých letech ještě létalo na letišti v Ml. Boleslavi, říkali jsme mu "trubka".

Komu říkali "trubka"?

> Později Luftwaffe předala stroj jako studijní materiál firmě Klemm, kde jeho stopy nenávratně mizí.