„V těsné blízkosti Veltrus, necelých pět kilometrů východně, vybudovala čs. armáda polní letiště u vesnice Zlosyň. (...) Večer 14. září 1938 kolem 18. hodiny se v blízkosti letiště objevil neznámý motocyklista se ženou, který přistávací plochu fotografoval. Podle četnických poznatků tak činil ze vzdálenosti asi 1 400 metrů. Vrchní četnický strážmistr Jan Parut ze stanice v Úžici, jenž případ vyšetřoval, později zjistil, že motocyklista odjel se svou společnicí do Prahy, kde byli oba ještě týž den při kontrole zadrženi,“ píše Michal Plavec v publikaci Bomby pod Řípem.
 |
Velení letectva bezesporu dbalo na maximální možné utajení, jak o tom svědčí např. krycí jména jednotek či zbavení letounů některých identifikačních označení. Velký důraz kladli velitelé na připravenost a schopnost okamžité reakce. Jak může dokládat vzpomínka letce Polní letky 40 na službu v době mobilizace, kterou Plavec zmiňuje v publikaci Smrtonosná oblaka: „Dvě hodiny pevně připoutáni v letounech, dvě hodiny volné hotovosti mimo letoun a dvě hodiny volna. Při ostré hotovosti musel roj na znamení červené rakety odstartovat do 10 sekund, z volné hotovosti do 2 minut.“
I v této souvislosti mohla čtenáře našeho seriálu provázet otázka, jak dobře byli o celém dění před a v období mobilizace informováni Němci. Jak citlivé informace dokázala shromáždit síť jejich špionů a nejrůznějších přisluhovačů v tehdejším Československu, či co na sebe čs. armáda prozradila např. poněkud neohrabaným působením v éteru?
Mapa bývalých polních letišť, která jsme navštívili
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Zajímavým doplněním tohoto tématu je i publikace z fondu knihovny Vojenského historického ústavu – Atlas československých letišť, vydaný v Berlíně 1. srpna 1938. Na existenci tohoto materiálu nás upozornil historik Pavel Šrámek ze Státního okresního archivu Zlín. S laskavým dovolením VHÚ zde můžeme publikovat některé ukázky, jež nám ilustrují úroveň některých informací, které měli Němci k dispozici.
Autora námětu tohoto seriálu Michala Plavce jsme v rozhovoru požádali o jakési zmapování informací německého Abwehru v předvečer všeobecné mobilizace v září 1938.
V našel seriálu jsme navštívili tato bývalá polní letiště mobilizace 1938: |
Co o našem letectvu věděli v roce 1938 Němci?
Nacistická rozvědka měla dobrý přehled o stálých základnách letectva, kde sídlily jednotlivé letecké pluky, a o stálých letištích. Neměla ale úplné informace o stavu letectva. Věděli, že se československé letectvo skládá ze šesti pluků, což ale nebylo nic tajného, neboť to byla veřejné informace a každý se o této struktuře mohl dozvědět například při četbě schematismu československé branné moci.
V září 1938 psal Abwehr ve svodce, že se na letišti Žilina nachází IV. peruť Leteckého pluku 7. Žádný takový pluk ale v československé armádě neexistoval, dokonce se ani nikdy neuvažovalo o jeho vzniku. Tato informace se podle všeho objevila poprvé ve zpravodajské svodce německého Abwehru již před zářím 1938. Jednalo se o zprávu jednoho z agentů, který působil v Brně. Ten napsal, že někdy v prosinci 1937 telefonoval do leteckých kasáren v Brně-Černovicích a v telefonu se mu ohlásili jako Letecký pluk 7.
