Sovětský tank T-34 vznikl na přelomu 30. a 40. let jako revoluční spojení silné výzbroje, vysoké mobility a průkopnického využití skloněného pancíře. Při svém nasazení v roce 1941 způsobil německé armádě šok, protože tehdejší standardní protitankové zbraně wehrmachtu na jeho konstrukci nestačily.
Díky své jednoduchosti mohl být vyráběn v obrovských počtech – během války bylo vyrobeno asi 35 tisíc T-34/76 a 23 tisíc T-34/85. Takto masová produkce Sovětskému svazu umožnila zvrátit převahu nepřítele i průběh bojů na východní frontě. T-34 se tak stal nejen symbolem vítězství nad nacismem, ale také klíčovým vzorem pro konstrukci všech moderních poválečných tanků.
Střední tank T-34/85 s kanonem ráže 85 mm byl vyvrcholením typové řady legendárních středních tanků T-34, předtím vyzbrojených kanonem ráže 76,2 mm (T-34/76). Do výzbroje československé armády byl zaveden hned po skončení druhé světové války a v mobilizačních zásobách vydržel až do 80. let.
Bojoval od začátku války, padl 9. května 1945 v Praze v tanku č. 1-24![]() |
Mimo dovozu tanků ze Sovětského svazu se v roce 1952 rozběhla v Československu jejich licenční výroba. Do roku 1958, kdy došlo k její ukončení, bylo v Československu vyrobeno okolo 3 000 kusů. Tanky T-34/85 z československé produkce byly určeny nejen pro domácí armádu, ale také pro export. Stroje byly vyvezeny mimo jiné do Egypta, Sýrie, Rumunska, Bulharska, Maďarska a Iráku.
























